Buddha Amitábha

Název Buddha Amitábha
Místo vzniku Tibet
Datování 1400 – 1599
Způsob nabytí zakoupeno 1973
Inventární číslo Vp 2642
Tematický celek Buddhistické umění
Sbírka Sbírka umění Asie
Druh uměleckého díla socha
Rozměry
výška 15 cm
Materiál
Technika
Literatura
  • Hánová–Klimtová 2021, 154
    Markéta Hánová – Zdenka Klimtová (eds.), Buddha zblízka, kat. výst., Národní galerie v Praze, Praha 2021
  • Kesner 1998, 47
    Ladislav Kesner, ml. (ed.), Mistrovská díla asijského umění, Praha 1998

Amitábha, buddha „nekonečného světla“, patří k pětici transcendentních buddhů označovaných jako tathágatové čili „dokonalí“. Kult Amitábhy je považován za historicky nejstarší, neboť je v Indii doložen již v 1. století. Amitábhovým vtělením je podle tibetské tradice pančhenlama, po dalajlamovi druhý nejvyšší představitel školy Gelug. Jako vládce Západního ráje Sukhávatí drží misku na almužnu přeplněnou ovocem, jež představuje plodnost ducha. Zde je však zobrazen s nádobou kalašou podobně jako Amitájus, bódhisattva „nekonečného života“. Zbytky červené polychromie na zlatém podkladě odkazují k jeho typické rudé barvě, která má připomínat slunce klonící se k západu. Tato drobná socha patří k nejstarším dílům ve sbírce tibetského umění NGP.

Lenka Gyaltso 2022