Kráčející kůň

(1556 – 1626)

Název	Kráčející kůň
Datování
Datace uvedená	1610
Provenience	Uměleckoprůmyslové museum v Praze, do 1949
Způsob nabytí	získáno 1949
Inventární číslo	P 4605
Předchozí inventární čísla	DP 408
Katalogové číslo	147
Tematický celek	Manýristické a barokní sochařství v Čechách a na Moravě 1550-1800
Sbírka	Sbírka starého umění
Druh uměleckého díla	socha
Značeno	na soklu: ADRIANVS FRIES HAGIENSIS FECIT 1610
Rozměry	výška 53 cm / šířka 39 cm / Hloubka 21 cm
Materiál	bronz
Technika	volná plastika
Literatura	KAT. NG 1949, 1955, 1960, 87 Vladimír Novotný – Jaroslav Pešina – Jiří Mašín, Národní galerie v Praze. Sbírka starého umění, kat., Praha 1949, 1955, 1960. KAT. NG 1949, 1955, 1960, 86 Vladimír Novotný – Jaroslav Pešina – Jiří Mašín, Národní galerie v Praze. Sbírka starého umění, kat., Praha 1949, 1955, 1960. Bergner 1912A, 31 Paul Bergner – Karel Chytil, Rudolf II. Výstava děl jeho dvorních umělců a podobizen osobností jeho dvora, kat. výst., Rudolfinum, Společnost vlasteneckých přátel umění v Čechách, Praha 1912 Bergner 1912B, 38 Paul Bergner – Karl Chytil, Rudolf II. Eine Ausstellung von Werken seiner Hofkünstler und Bildnissen von Persönlichkeiten an dessen Hof, kat. výst., Rudolfinum, Gesellschaft patriotischer Kunstfreunde in Böhmen, Prag 1912 BLAŽÍČEK 1958, 53 Oldřich J. Blažíček, Sochařství baroku v Čechách. Plastika 17. a 18. věku, Praha 1958 Kat. Amsterdam, Stockholm, Los Angeles 1998, 182 Frits Scholten (ed.), Adriaen de Vries 1556–1626, Rijksmuseum, Amsterdam, Nationalmuseum, Stockholm, The J. Paul Getty Museum, Los Angeles, Zwolle 1998. Fučíková 1989, 218,222 Eliška Fučíková, Malířství a sochařství na dvoře Rudolfa II. v Praze, in: Dějiny českého výtvarného umění II/1 (Od počátků renesance do závěru baroka), Praha 1989 Fučíková 1997, 59,71 Eliška Fučíková, Pražský hrad za Rudolfa II., jeho předchůdců a následovníků (1530–1648), in: Cat. Praha 1997, s. 2–71 Fučíková–Bukovinská–Muchka 1988, 126,128 Eliška Fučíková – Beket Bukovinská – Ivan Muchka, Die Kunst am Hofe des Rudolfs II., Prag 1988 Fučíková–Bukovinská–Muchka 1991, 126,140 Eliška Fučíková – Beket Bukovinská – Ivan Muchka, Umění na dvoře Rudolfa II., Praha 1991 Fučíková–Čepička 2007a, 7 Eliška Fučíková – Ladislav Čepička (edd.), Valdštejn. Albrecht z Valdštejna. Inter arma silent musae?, Praha 2007 Granberg 1929, 185 O. Grandberg, Svenska konstsamlingarnas historia fran Gustav Vasas tid till vara dagar I, Stockholm 1929 Harlas 1918, 42 František Xaver Harlas, Rudolf II., milovník umění a sběratel (Doby, postavy a díla 2.), Praha, s. a. [1918]. Hořejší, Krčálová,Neumann 1979A, 210 Jiřina Hořejší – Jarmila Krčálová – Jaromír Neumann et al., Die Kunst der Renaissance und des Manierismus in Böhmen, Artia, Prag 1979. Chytil 1904B, 40,59-60 Karel Chytil, Umění v Praze za Rudolfa II., kat. výst., Umělecko-průmyslové museum obchodní a živnostenské komory v Praze, Praha s. a. [1904] Chytil 1904A, 39 Karel Chytil, Umění v Praze za Rudolfa II., kat. výst., Umělecko-průmyslové museum obchodní a živnostenské komory v Praze, Praha s. a. [1904] Chytil 1904C, 41,64 Karel Chytil, Die Kunst in Prag zur Zeit Rudolf II. (Exh. cat.), Kunstgewerbliches Museum der Handels-und Gewerbekammer in Prag, Verlag des Kunstgewerblichen Museums, Prag 1904 Chytil 1909A, 3 Karel Chytil, Umělecko-průmyslové Museum obchodní a živnostenské komory v Praze. Průvodce sbírkami musejními, Umělecko-průmyslové museum, Praha 1909 Chytil 1909B, 4 Karel Chytil, Führer durch die Sammlungen, Kunstgewerbliches Museum der Handels- und Gewerbe-Kammer in Prag, Verlag des Kunstgewerblichen Museums, Prag 1909 Chytil 1920, 26 Karel Chytil, Umění a umělci na dvoře Rudolfa II. 16 neotypií originálů v soukromém majetku (Členská prémie Krasoumné jednoty na rok 1920), Nákladem Krasoumné jednoty v Praze, 1920 Chytil 1921 Karel Chytil, Umění a umělci na dvoře Rudolfa II. 48 tabulí dle originálů v soukromém majetku, Praha 1921 Larsson 1967a, 82 Lars Olof Larsson, Adrian de Vries 1545–1626 / Adrianus Fries Hagiensis Batavus, Wien–München 1967. Larsson 1970, 174 Lars Olof Larsson, Bemerkungen zur Bildhauerkunst am rudolfinischen Hofe, Umění XVIII, 1970, s. 172–184. Morávek 1937, 3 Jan Morávek, Nově objevený inventář rudolfinských sbírek na Hradě pražském, Památky archeologické, skupina historická, nové řady II 1932, III 1933, IV, V, 1934–1935 (also as separate, Praha 1937). Neumann 1964, 43 Jaromír Neumann, Matyáš Braun – Kuks, Praha 1959. Neumann 1965B, 47 Jaromír Neumann, Führer durch die Gemäldegalerie der Prager Burg, Prag 1965. Neumann 1966A, 288,289,291 Jaromír Neumann, Obrazárna Pražského hradu. Soubor vybraných děl, Praha 1966. Neumann 1966B, 334-336 Jaromír Neumann, Die Gemäldegalerie der Prager Burg, Prag 1966. Průvodce 2005A, 24 Vít Vlnas (ed.), Umění manýrismu a baroka v Čechách. Průvodce stálou expozicí Sbírky starého umění Národní galerie v Praze v klášteře sv. Jiří, Praha 2005. Průvodce 2005B, 24 Vít Vlnas (ed.), Mannerist and Baroque Art in Bohemia. Guide to the permanent exhibition of the Collection of Old Masters of the National Gallery in Prague at the Convent St George, Prague 2005. Průvodce 2013A, 39 Marcela Vondráčková (ed.), Průvodce stálou expozicí Národní galerie v Praze, Uměleckoprůmyslového musea v Praze a Archeologického ústavu Akademie věd ČR, Praha, v.v.i. ve Schwarzenberském paláci, Praha 2013. Průvodce 2013B, 39 Marcela Vondráčková (ed.), Baroque in Bohemia. Guide to the permanent Exhibitions of the National Gallery in Prague, Museum of Decorative Arts in Prague and Institute of Archeology of the Academy of Scienses of the Czech Republic, Prague in Schwarzenberg Palace, Prague 2013. Průvodce 2020A, 111 Norbert Schmidt – Marius Winzeler (edd.), Staří mistři ve Schwarzenberském paláci. Průvodce. Národní galerie Praha Sbírka starého umění, Praha 2020. Průvodce 2020B, 111 Norbert Schmidt – Marius Winzeler (edd.), Old Masters in the Schwarzenberg Palace. Exibition Book. National Gallery Prague Collection of Old Masters, Prague 2020. Staří mistři 2019, 84 Marius Winzeler (ed.), Staří mistři. Alte Meister. Old Masters (kat. exp.), Národní galerie v Praze, Praha 2019. Štech 1935, 6-7 Václav Vilém Štech, Sochaři pražského baroku. Les sculpteurs baroques de Prague. Prager Barockbildhauer, Státní grafická škola v Praze, Praha 1935. Štech 1959, 9-10 Václav Vilém Štech, Die Barockskulptur in Böhmen, Prag 1959. Umělecké poklady Čech 1913, 58 Umělecké poklady Čech. Sbírka význačných děl výtvarného umění v Čechách od nejstarších dob do konce XIX. stol., sv. I, Praha 1913.
Prameny	Depozitní revers 1949 ANG, fond NG, Akvizice 1945–1958, Depozita, Uměleckoprůmyslové muzeum, Praha, depositní revers, 4. 10. 1949

Plně značené a datované dílo vychází po kompoziční stránce z bronzových koní Giambolognových, známých z řady exemplářů, které se navzájem liší pouze modelačními detaily a velikostí. Typ volně kráčejícího koně s živě modelovanou hřívou odpovídá pojetí jezdeckého pomníku velkovévody Cosima I. Medicejského, zhotoveného Giambolognovou dílnou v letech 1587 až 1594 pro Piazza della Signoria ve Florencii. Podle Jaromíra Neumanna dokázal Vries toto Giambolognovo východisko obměnit a individualizovat a je prý rovněž možné, že tak vytvořil v duchu doby „portrét“ jednoho z ušlechtilých koní chovaných v Rudolfových stájích. Tuto interpretaci galerijního kabinetního bronzu nedávno odmítl Frits Scholten, který vyslovil domněnku, že Vries nejspíše viděl Cosimův pomník přímo ve Florencii, například v průběhu své cesty do Říma roku 1595. Ještě pravděpodobněji byl ale podle tohoto badatele inspirován Giambolognovým kabinetním bronzem císaře Rudolfa II. na koni, který se nacházel v panovníkových sbírkách (kolem 1595–1600, v. 63 cm, Stockholm, Nationalmuseum). Takováto přímá inspirace by totiž vysvětlovala nejen shodné rozměry obou koní, ale také precizní modelaci záhybů jejich srsti a zřetelně patrných žil – detaily pro Vriese jinak neobvyklé, avšak typické pro jeho slavného mistra. Přesná doba vzniku excelentního kabinetního díla nebyla v minulosti s jistotou známa; dnes je za směrodatný přijímán letopočet „1610“ vyrytý umělcem do bronzového soklu. Poněkud nejasná je rovněž provenience. Logicky se předpokládá, že plastika byla objednána přímo Rudolfem II. Pokud tomu tak skutečně bylo, mohli bychom ji podle Scholtena ztotožnit s údajem „Ais ross“, zmiňovaným v inventáři císařovy kunstkomory z roku 1619. Pak ovšem není jasné, proč o díle nenajdeme žádnou zmínku v inventáři z let 1607 až 1611. Podobně je tomu i s inventářem královny Kristiny Švédské (1652); jediný zápis, který by připadal v úvahu, zní: „Un cheuval de bronze porté sur un piedestal de bronze“ (Grandberg 1929). V každém případě lze předpokládat, že Kráčející kůň v pražské Národní galerii byl roku 1648 odvezen do Švédska, kde prošel různými sbírkami, než v 19. století zakotvil v Anglii, podobně jako další bronzy z někdejší hradní kunstkomory. Na podnět Vojtěcha rytíře Lanny byla tato Vriesova vynikající práce získána z Londýna do sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Na Pražský hrad se navrátila v roce 1965, když byla již ze sbírek Národní galerie zapůjčena do Obrazárny Pražského hradu. Od roku 1992 pak nechyběla v žádné z galerijních expozic manýristického a barokního umění.

Tomáš Hladík 2021