Panna Marie

Petr Prachner
(1747 – 1807)
Název Panna Marie
Datování
Provenience sbírka Miroslava Borovičky, Sadská, do 1995
Způsob nabytí získáno 1995
Inventární číslo P 8796
Katalogové číslo 127
Tematický celek Manýristické a barokní sochařství v Čechách a na Moravě 1550-1800
Sbírka Sbírka starého umění
Druh uměleckého díla socha
Rozměry
výška 45 cm / šířka 14 cm / Hloubka 13 cm
Materiál
Technika
Literatura
  • Bachmann 1964, 250
    Erich Bachmann, Plastik, in: Karl M. Swoboda (ed.), Barock in Böhmen, München 1964, s. 125–164
  • BLAŽÍČEK 1958
    Oldřich J. Blažíček, Sochařství baroku v Čechách. Plastika 17. a 18. věku, Praha 1958
  • BLAŽÍČEK 1989C, 517-518
    Oldřich J. Blažíček, Sochařství pozdního baroka, rokoka a klasicismu v Čechách, in: Dějiny českého výtvarného umění (Od počátků renesance do závěru baroka) II/2, Praha 1989, s. 711–740
  • Kat. Lille 2002, 173-175
    Vít Vlnas (ed.), Lumière et ténèbres. Art et civilisation du baroque en Bohême, kat. výst., Palais des Beaux-Arts, Lille, Paris 2002.
  • Kat. NG 2001A, 467
    Vít Vlnas (ed.), Sláva barokní Čechie. Stati o umění, kultuře a společnosti 17. a 18. století, Obrazárna Pražského hradu, Klášter sv. Jiří, Valdštejnská jízdárna, Palác Kinských, Národní galerie v Praze, Praha 2001.
  • Ekert I 1883, 255
    František Ekert, Posvátná místa král. hl. města Prahy, I, Praha 1883
  • Forbelský–Royt–Horyna 1992, 718,732,739
    Josef Forbelský – Jan Royt – Mojmír Horyna, Pražské Jezulátko, Praha 1992
  • Hladík 1996, 68
    Tomáš Hladík, Modelletto Petra Prachnera ve sbírkách Národní galerie v Praze, in: Vít Vlnas – Tomáš Sekyrka (edd.), Ars baculum vitae. Sborník studií z dějin umění a kultury. K 70. narozeninám Prof. PhDr. Pavla Preisse, DrSc., Národní galerie v Praze, 1996, pp. 310–316.
  • Knedlík 2017, 132
    Manfred Knedlik, Prachner, Richard Georg (Richard Jiří), in: De Gruyter, Allgemeines Künstler-Lexikon. Die Bildenden Künstler aller Zeiten und Völker, Bd. 96, De Gruyter, Berlin – Boston 2017, p. 467.
  • Kořán 1988A, 160
    Ivo Kořán, Sochařství, in: Praha na úsvitu nových dějin (Čtvero knih o Praze), Praha 1988, s. 433–518.
  • Průvodce 2005A, 79
    Vít Vlnas (ed.), Umění manýrismu a baroka v Čechách. Průvodce stálou expozicí Sbírky starého umění Národní galerie v Praze v klášteře sv. Jiří, Praha 2005.
  • Průvodce 2005B, 132
    Vít Vlnas (ed.), Mannerist and Baroque Art in Bohemia. Guide to the permanent exhibition of the Collection of Old Masters of the National Gallery in Prague at the Convent St George, Prague 2005.
  • Umělecké památky Prahy 1999, 310-316
    Pavel Vlček (ed.), Umělecké památky Prahy. Malá Strana, Praha 1999.

Obě sošky se do všech podstatných detailů shodují s velkými zlacenými řezbami Panny Marie a sv. Josefa v kostele bosých karmelitánů Panny Marie Vítězné v Praze. Představují někdejší ukázkové modely těchto masivních, bohatě nařaseným rouchem oděných postav Ježíšových rodičů, které – „ztichlé v gestu adorace a ve výrazu láskyplného citu“ (Blažíček 1958) – osadila prosperující rodinná dílna otce a syna Prachnerů v listopadu 1776 na nový boční oltář Pražského Jezulátka, postavený v interiéru chrámu podle projektu architekta Ignáce Palliardiho. Stejná dílna dodala rovněž sochy Boha Otce, andělů a putti do oltářního nástavce. Kamennou část honosného oltáře, jednoho z posledních významných děl barokní Prahy, vytvořil v témže roce z několika barevně i texturně různých druhů mramoru malostranský měšťan a znamenitý kameník a mramorář František Martin Lauermann (1714–1778). Důvodem zřízení nádherného oltáře byl zejména živelně rostoucí kult sošky Pražského Jezulátka. Podle zjištění laboratorního a restaurátorského průzkumu byly obě modelové řezby původně opatřeny stříbřením na červenohnědém polimentu, naneseném na pravděpodobně křídovém podkladu. Stávající polychromie napodobuje vzhled této původní barevné úpravy. Obě sošky byly druhotně upevněny na jednoduše profilované sokly čtvercového půdorysu, které jsou zhotoveny z jedlového dřeva a jsou zřejmě mladšího původu. Po sejmutí figury sv. Josefa bylo na křídové vrstvě na horní straně podstavce objeveno tužkou nebo olůvkem psané písmeno „G“.

Tomáš Hladík 2021