Název | Sv. Josef s Ježíškem |
---|---|
Datování | 1713 – 1714 |
Provenience | poutní místo v Mariánských Radčicích u Oseku |
Způsob nabytí | získáno 1950 |
Inventární číslo | P 2943 |
Předchozí inventární čísla | DP 590 |
Katalogové číslo | 69 |
Tematický celek | Manýristické a barokní sochařství v Čechách a na Moravě 1550-1800 |
Sbírka | Sbírka starého umění |
Druh uměleckého díla | socha |
Rozměry |
výška 183 cm / šířka 48 cm / Hloubka 43 cm
|
Materiál | |
Technika | |
Literatura | |
Prameny |
Dílo pochází z výzdoby poutního místa v Mariánských Radčicích u Oseku, kde stálo v ambitu spolu s dalšími sochami svatých patronů. Sv. Josef Pěstoun je oblíbeným tématem barokní ikonografie. V Čechách byl námět rozvíjen zvláště od poloviny 17. století, kdy byl tento světec na přání císaře a z rozhodnutí zemského sněmu vřazen (1654) do širšího kolegia ochránců Země české, aniž nabyl nových příznačných rysů. Osečtí cisterciáci objednali sochu u Franze Antona Kuena, umělce původem z Voralberska. Ten stál od ledna 1713 až do října 1716 v Oseku v čele výkonné kamenosochařské a řezbářské dílny, která vytvořila početný soubor děl nejrůznějšího charakteru, především pro samotný klášter a nedaleké poutní místo v Mariánských Radčicích, ale i pro další lokality. Robustní, a přece spirálovým stočením a kontrapostem plynule oživená postava s dítětem na levé ruce ve sbírkách Národní galerie Praha je celá vyjádřením citového vztahu, bez veškeré dramatičnosti a dynamismu Kuenových kamenných skulptur. Tělesný objem se výrazně zračí pod velkou, malebně formovanou draperií pláště, která vyniká vybranou elegancí a působí vybroušenou jistotou svého duktu, podobně jako ušlechtilá, sentimentálně laděná hlava světce. Slohová příslušnost k poznanému Kuenovu dílu je však zjevná. Dokonce je tento sv. Josef s Ježíškem pokládán za autorovu nejvýznamnější řezbářskou práci vůbec, a proto také nemohl chybět na většině zahraničních výstavních přehlídek barokního umění v Čechách. Staré připsání Josefa Opitze se opírá o nedatovaný účetní záznam z Oseku, přibližné vročení řezby vyplývá z umělcovy tamní činnosti. Řada řezeb pro Mariánské Radčice začala vznikat asi o něco později než kamenná výzdoba kostelní fasády v Oseku. K souboru Kuenových řezeb z Mariánských Radčic, uložených dnes v Národní galerii Praha, patří rovněž fragment trůnícího Boha Otce z nástavce zrušeného oltáře (inv. č. P 2945) a několik dalších dílenských prací (Sv. Jan Nepomucký, Sv. Řehoř, Sv. Ambrož, letící andílci a hlavičky andílků, inv. č. P 2929 – P 2938, P 2941 – P 2945), které byly přeneseny z Radčic do Oseku zčásti již roku 1909. Ministerstvo kultury České republiky prohlásilo sochu sv. Josefa s Ježíškem za kulturní památku (27. 7. 2020, rejstříkové číslo 106575).
Tomáš Hladík 0000