Ukřižovaný

(1681 – 1736)

Název	Ukřižovaný
Datování
Datace uvedená	1718
Provenience	výklenková kaple v ulici Pod Žvahovem při domě čp. 118, Praha 5 – Hlubočepy; Výstavba hlavního města Prahy, Výstavba inženýrských staveb, do 1984
Způsob nabytí	získáno 1984
Inventární číslo	P 8897
Předchozí inventární čísla	CM 117
Katalogové číslo	68
Tematický celek	Manýristické a barokní sochařství v Čechách a na Moravě 1550-1800
Sbírka	Sbírka starého umění
Druh uměleckého díla	socha
Rozměry	výška 246 cm / šířka 183 cm / Hloubka 46 cm
Materiál	dřevo lipové
Technika	volná řezba
Literatura	Bečková 1995, 15-18 Kateřina Bečková, Ukřižovaný, který zmizel a pak se zase objevil, Zprávy Klubu Za starou Prahu I/95, 1995, s. 15–18 Kat. NG 1988A, 150 Oldřich J. Blažíček – Ladislav Kesner – Marie Anna Kotrbová et al., Staré české umění. Sbírky Národní galerie v Praze. Jiřský klášter (Sbírky Národní galerie v Praze. Katalog stálé expozice II), Národní galerie v Praze, Praha 1988. Kat. NG 1992A, 145 Jan Chlíbec – Ladislav Kesner – Vladimíra Koubová et al., Národní galerie v Praze. Staré české umění. Klášter sv. Jiří, Praha–Paříž 1992. Kat. NG 1992B, 145 Jan Chlíbec – Ladislav Kesner – Vladimíra Koubová et al., Galerie nationale de Prague. L´art ancien de Bohȇme. Abbaye Saint-Georges, Praha–Paříž 1992. Sršeň 1991, 158,160 Lubomír Sršeň, Příležitostné dekorace pražských barokních slavností, in: Barokní umění a jeho význam v české kultuře. Sborník sympozia, které uspořádala Národní galerie v Praze k připomenutí osobnosti a díla Oldřicha J. Blažíčka ve dnech 11. a 12. prosince 1986, Praha 1991, s. 154–160.
Prameny	Vančura 2002 Václav Vančura, Barokní plastika Prahy, Praha 2002, CD

Monumentální korpus Ukřižovaného je jedinou doposud známou prací pražského sochaře Jana Bedřicha Kohla-Severy realizovanou v tradičním domácím materiálu, lipovém dřevě. Autorství díla i jeho přesné datování je zajištěno plnou signaturou, zřetelně vyřezanou do zadní partie Kristovy bederní roušky: Jo: Fri: Kohl / fecit 1718. Korpus se do počátku 20. století nalézal v exteriérové výklenkové kapli při domě čp. 118 v pražské čtvrti Hlubočepy. Po zboření kaple se dílo prostřednictvím pražského střediska památkové péče dostalo do sbírek Národní galerie Praha. Pro své abnormální rozměry i hmotnost mohlo být výstavně prezentováno jen zcela výjimečně; naposledy v detašované expozici Barokní umění v Čechách ze sbírek Národní galerie v Praze na státním zámku Duchcov (1995–2001). Mohutný korpus Krista vyniká nadsazenou modelací muskulatury končetin i trupu, bohatě nařasenou rouškou odhalující prakticky celou partii břicha, ale především zvláštním drsným verismem pojednání celku řezby. Kohl-Severa, který po svém otčímovi Hieronymu Kohlovi obdržel post „dvorního sochaře“, je dnes znám jako autor kamenných skulptur před průčelím pražské Lorety a dále monumentálních soch na průčelí špitálního kostela v Kuksu. V době získání řezby do sbírek Národní galerie byl za jejího autora pokládán pražský sochařský mistr Richard Georg Prachner; signatura a autorství Kohla-Severy byly odhaleny teprve v průběhu jejího restaurování.

Tomáš Hladík 0000