Název | Podzim |
---|---|
Cyklus | Alegorie čtyř ročních období |
Datování | |
Provenience | interiéry šternberské příměstské vily v Troji, Wenzel Adalbert Graf Sternberg, do 1709; Gräfin von Pötting; Johann Graf Sternberg; Kaspar Grag Sternberg, do 1835 |
Způsob nabytí | získáno 17. 10. 1835 |
Inventární číslo | P 3 |
Katalogové číslo | 47 |
Tematický celek | Manýristické a barokní sochařství v Čechách a na Moravě 1550-1800 |
Sbírka | Sbírka starého umění |
Druh uměleckého díla | socha |
Rozměry |
výška 65 cm / šířka 22 cm / Hloubka 22 cm
|
Materiál | |
Literatura | |
Prameny |
Mramorové bysty čtyř ročních dob pocházejí velmi pravděpodobně z interiérů zámku Václava Vojtěcha hraběte ze Šternberka v Praze-Troji a bývají datovány do rozpětí let 1690 až 1708. V někdejší Obrazárně Společnosti vlasteneckých přátel umění v Praze zahajovala tato čtveřice řadu barokní plastiky a byla vystavena již v první expozici ve Šternberském paláci na Hradčanech. Celá čtveřice byla zprvu připisována Berninimu, později italskému mistru z konce 17. století. Pokud jde o typové předlohy, je známo, že barokní zobrazení ročních dob, a zvláště Zimy jako starce zahaleného v kožešinovém plášti, mělo nejen italské – především benátské – dobové vzory, ale také francouzské inspirace, například v okruhu Girardonově. Siegfried Asche kdysi spojil všechny bysty s Paulem Heermannem, s odkazem na jeho účast při výzdobě zámeckého schodiště v Troji. Oldřich Blažíček naproti tomu navrhl připsání Johannu Georgovi Heermannovi, Paulovu strýci a prvnímu učiteli, založené rovněž na slohové a typové souvislosti s trojskou plastikou, a to zejména alegorie Zimy s tamní postavou Krona. Nedávno Eike Schmidt upozornil na to, že vypracování draperií má morfologicky blízko k pracím Giulia Cartariho, Berniniho nejoblíbenějšího odchovance. Alegorie Léta a Podzimu dlouhodobě zdobily tzv. Čínský kabinet v interiéru Šternberského paláce, alegorické zpodobení Zimy patřilo mezi výrazné sochařské práce expozic barokního umění v Čechách v klášteře sv. Jiří a ve Schwarzenberském paláci. Od konce roku 2019 jsou všechny čtyři exkluzívní mramorářské práce instalovány znovu pospolu v expozici Sbírky starého umění, která byla pod názvem Staří mistři zpřístupněna v interiérech Schwarzenberského paláce na Hradčanech.
Tomáš Hladík 2021