Sv. Ludmila

(1688 – 1731)
Název Sv. Ludmila
Datování
Provenience sbírka sochaře Františka Zmeka, Praha, do 1927
Způsob nabytí získáno 1927
Inventární číslo P 240
Předchozí inventární čísla DP 1933
Katalogové číslo 37
Tematický celek Manýristické a barokní sochařství v Čechách a na Moravě 1550-1800
Sbírka Sbírka starého umění
Druh uměleckého díla socha
Rozměry
výška 195 cm / šířka 38 cm / Hloubka 37 cm
Materiál
Technika
Literatura
  • BLAŽÍČEK 1957, 15
    Oldřich J. Blažíček, Ferdinand Maxmilián Brokof, Nové prameny, sv. 7, Praha 1957
  • BLAŽÍČEK 1958, 132
    Oldřich J. Blažíček, Sochařství baroku v Čechách. Plastika 17. a 18. věku, Praha 1958
  • BLAŽÍČEK 1976, 68
    Oldřich J. Blažíček, Ferdinand Brokof, Praha 1976
  • BLAŽÍČEK 1986A, 69,139
    Oldřich J. Blažíček, Ferdinand Brokof, Praha 1986
  • Kat. Chlumec 1969, 30
    Barok v Čechách. Výběr architektury, plastiky, malby a uměleckých řemesel 17. a 18. století. Katalog expozice, Státní zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, Hradec Králové 1969.
  • Kat. Chlumec 1973, 92
    Oldřich J. Blažíček – Dagmar Hejdová – Josef Hobzek et al., Barok v Čechách. Výběr architektury, plastiky, malby a uměleckých řemesel 17. a 18. století. Katalog expozice ve státním zámku Karlova koruna v Chlumci nad Cidlinou, Praha 1973.
  • Kat. NG 1981, 22
    Oldřich J. Blažíček, Ferdinand Maxmilián Brokof (1688–1731). Výběr řezeb. K 250. výročí umělcovy smrti, Jiřský klášter, Národní galerie v Praze, Praha 1981.
  • Hladík 2020, 89,95
    Tomáš Hladík, Vincenc Kramář and Interwar Purchases of Baroque Sculpture for the Picture Gallery of the Society of Patriotic Friends of the Arts, Bulletin of the National Gallery in Prague XXX, 2020, s. 86–97, 189–198.
  • Nejedlá 1968, 484
    Věra Nejedlá, Příspěvek k dílu bratří Michala Jana Josefa a Ferdinanda Maxmiliána Brokofů, Umění XVI, 1968, pp. 444–491.
  • Průvodce 2005A, 77
    Vít Vlnas (ed.), Umění manýrismu a baroka v Čechách. Průvodce stálou expozicí Sbírky starého umění Národní galerie v Praze v klášteře sv. Jiří, Praha 2005.
  • Průvodce 2005B, 77
    Vít Vlnas (ed.), Mannerist and Baroque Art in Bohemia. Guide to the permanent exhibition of the Collection of Old Masters of the National Gallery in Prague at the Convent St George, Prague 2005.
  • Průvodce 2013A, 163-164
    Marcela Vondráčková (ed.), Průvodce stálou expozicí Národní galerie v Praze, Uměleckoprůmyslového musea v Praze a Archeologického ústavu Akademie věd ČR, Praha, v.v.i. ve Schwarzenberském paláci, Praha 2013.
  • Průvodce 2013B, 163-134
    Marcela Vondráčková (ed.), Baroque in Bohemia. Guide to the permanent Exhibitions of the National Gallery in Prague, Museum of Decorative Arts in Prague and Institute of Archeology of the Academy of Scienses of the Czech Republic, Prague in Schwarzenberg Palace, Prague 2013.
  • Seznam Zbraslav 1940, 34
    Seznam obrazů a soch vystavených Národní galerií v Praze v odbočce na Zbraslavi, Praha 1940.
  • Umělecké památky Prahy 1998, 788
    Růžena Baťková (ed.), Umělecké památky Prahy. Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady (Praha 1), Praha 1998.
  • Verzeichnis Königssaal 1940, 35
    Verzeichnis der Bilder und Statuen der Nationalgalerie in Prag in der Zweigstelle in Königssaal, Prag 1940.
Prameny
  • EC katalog doplňky 
    ANG, fond SVPU, Einreichungs-Catalog, dodatky, dílčí seznamy, korespondence, 1796–1934, př. č. AA 1223, AA 1224
  • Inventář OSVPU a SSSU 
    ANG, fond Státní sbírka starého umění (1937–1939) (dále SSSU), Inventář obrazů a plastik (Inventář OP), 1796–1939, př. č. AA 3702
  • Vančura 2002, 159
    Václav Vančura, Barokní plastika Prahy, Praha 2002, CD

Protějšková dvojice soch (inv. č. P 240, P 241) pochází z neznámého oltáře, zasvěceného nejspíše sv. Václavovi. Řezba sv. Víta obměňuje brokofovské kamenné sochy v Radíči (1713) a na Karlově mostě v Praze (1713–1714), v zrcadlové obměně odpovídá rovněž kompozici Brokofovy dřevěné sochy sv. Venantia ve farním kostele v Petrovicích u Rakovníka (kolem 1720). Sv. Ludmila pak opakuje vzorec starší kamenné sochy, kterou dílna Jana Brokofa provedla pro staroměstského radního Marka Joanelliho (dnes v Praze na Vyšehradě). Z uvedených analogií vyplývá rovněž datování obou galerijních soch do let 1725 až 1730.

Tomáš Hladík 2021