Sv. Jan Nepomucký jako almužník

(1688 - 1731)
Název Sv. Jan Nepomucký jako almužník
Datování
Provenience údajně z farního kostela v Havlíčkově Borové (zcizeno); prodejna starožitností, Praha, do 1975
Způsob nabytí získáno 1975
Inventární číslo P 6418
Katalogové číslo 33
Tematický celek Manýristické a barokní sochařství v Čechách a na Moravě 1550-1800
Sbírka Sbírka starého umění
Druh uměleckého díla socha
Rozměry
výška 111 mm / šířka 24 mm / Hloubka 21 mm
Materiál
Technika
Literatura
  • BLAŽÍČEK 1986A, 46, 56, 101
    Oldřich J. Blažíček, Ferdinand Brokof, Praha 1986.
  • Kat. Ingelheim 1988, 144
    PRAG. Nationalgalerie Prag. Die Geschichte einer Sammlung. Von der Gotik bis zur klassischen Moderne, Ingelheim am Rhein 1988.
  • Hladík 2018A, 220, 223
    Tomáš Hladík, Die Jungfrau Maria als Immaculatta von Lorenzo Mattielli und die Allegorie der Astronomie nach Giovanni da Bologna in den Barockkunst-Ausstellungen der Nationalgalerie Prag, Bulletin of the National Gallery Prague XXVIII, 2018, s. 97–116, 208–219.
  • Průvodce 1995
    Barokní umění v Čechách ze sbírek Národní galerie v Praze. Státní zámek v Duchcově – průvodce expozicí, Památkový ústav v Ústí nad Labem, 1995, s. p.
Prameny
  • Vančura 2002, 150, 154
    Václav Vančura, Barokní plastika Prahy, Praha 2002, CD

Sv. Jan Nepomucký je zde zpodoben jako muž středních let s krátkým vousem a současně jako kanovník podle ikonografického typu zobecnělého dlouho před Janovou beatifikací (1723) a svatořečením (1729). K ústům pozdvižená pravá ruka značí mlčenlivost, levá ruka přidržuje tři mince v připomínce dobročinnosti tohoto nejmladšího člena kolegia zemských patronů. Tradiční typ martyra adorujícího krucifix je zde obměněn ve prospěch almužníka a uchovatele zpovědního tajemství. Janovo esovitě stočené tělo má posud úzká ramena a podloženou jednu nohu podle raně barokního vzoru Jana Brokofa, ale plynulá koordinace pohybů, ušlechtilá vousatá tvář, zřetelný realistický smysl i dokonalá jistota řezbářského zpracování prozrazují ruku Janova mladšího syna Ferdinanda Maxmiliána. Nejbližší analogii představuje Brokofova kamenná socha světce v Radíči u Sedlčan (1713), obměňující v zrcadlovém obrácení stejné kompoziční schéma. Naše řezba, která pochází údajně z Havlíčkovy Borové, vznikla v nedlouhém časovém odstupu od sochy v Radíči v době po roce 1710.

Tomáš Hladík 2021