Orel rozpínající křídla

(1684 - 1738)
Název Orel rozpínající křídla
Datování
Provenience sbírka Františka Zmeka, Praha; sbírka Emila Filly, Praha, do 1950
Způsob nabytí získáno 1950
Inventární číslo P 2197
Katalogové číslo 22
Tematický celek Manýristické a barokní sochařství v Čechách a na Moravě 1550-1800
Sbírka Sbírka starého umění
Druh uměleckého díla socha
Rozměry
výška 15 cm / šířka 13 cm / Hloubka 5 cm
Materiál
Technika
Literatura
  • KAT. NG 1949, 1955, 1960, 9
    Vladimír Novotný – Jaroslav Pešina – Jiří Mašín, Národní galerie v Praze. Sbírka starého umění, kat., Praha 1949, 1955, 1960.
  • KAT. NG 1984, 28
    Jiří Kotalík (ed.), Národní galerie v Praze I, kat., Praha 1984.
  • KAT. NG 1988a, 143
    Jiří Kotalík (ed.), Die Nationalgalerie in Prag I, Prag 1988.
  • BLAŽÍČEK 1958, 146
    Oldřich J. Blažíček, Sochařství baroku v Čechách. Plastika 17. a 18. věku, Praha 1958.
  • BLAŽÍČEK 1961, 320
    Oldřich J. Blažíček, K Braunově drobné plastice, Sborník prací filosofické fakulty brněnské univerzity. Řada uměnovědná, F 5, 1961, s. 319–326.
  • BLAŽÍČEK 1983, 15
    Oldřich J. Blažíček, Bildhauerskizzen des böhmischen Barock, in: Leopold Netopil – Franz Wagner (edd.), Imagination und Imago. Festschrift Kurt Rossacher. Zum 65. Geburtstag von Kurt Rossacher und zum zehnjährigen Bestandsjubiläum des Salzburger Barockmuseums (Nr. 9 der „Schriften des Salzburger Barockmuseums“), Salzburg 1983, s. 9–18.
  • BLAŽÍČEK 1986B, 87
    Oldřich J. Blažíček, Modellpraxis in der böhmischen Barockskulptur, in: Peter Volk (ed.), Entwurf und Ausführung in der europäischen Barockplastik. Beiträge zum internationalen Kolloquium des Bayerischen Nationalmuseums und des Zentralinstituts für Kunstgeschichte München, 24. bis 26. Juni 1985, München 1986, s. 85–90.
  • BLAŽÍČEK 1989B, 493, 508
    Oldřich J. Blažíček, Sochařství vrcholného baroka, in: Dějiny českého výtvarného umění (Od počátků renesance do závěru baroka) II/2, Praha 1989, s. 481–509.
  • BLAŽÍČEK 1991, 16
    Oldřich J. Blažíček, Modelová praxe v české barokové plastice, in: Barokní umění a jeho význam v české kultuře. Sborník sympozia, které pořádala Národní galerie v Praze k připomenutí osobnosti a díla Oldřicha J. Blažíčka ve dnech 11. a 12. prosince 1986, Praha 1991, s. 14–20.
  • Kat. Londýn, Birmingham 1969
    Baroque Art in Bohemia, kat. výst., Victoria & Albert Museum, London, City Museum & Art Gallery, Birmingham, Arts Council, London 1969.
  • Kat. Miláno 1966, 97
    L´Arte del Barocco in Boemia, Palazzo Reale, Milano 1966.
  • Kat. NG 1970
    Umění českého baroku. Soubor vystavený roku 1969 v Londýně a v Birminghamu, Valdštejnská jízdárna, Národní galerie v Praze, Praha 1970.
  • Kat. NG 1971, 56
    Sbírka starého umění. Seznam vystavených děl, Národní galerie v Praze, Praha 1971.
  • Kat. NG 2001B, 402
    Vít Vlnas (ed.), Sláva barokní Čechie. Umění, kultura a společnost 17. a 18. století, Obrazárna Pražského hradu, Klášter sv. Jiří, Valdštejnská jízdárna, Palác Kinských, Národní galerie v Praze, Praha 2001.
  • Kat. Paříž 1981, 88
    Le Baroque en Bohȇme, Paris, Grand Palais, Paris 1981.
  • Kat. Praha 1933, 11
    Helena Frankensteinová – Vojtěch Volavka, Barokní dřevěná plastika z pražského majetku. Galerie Dra. Feigla, Praha 1933.
  • Kat. Schallaburg 1989, 282
    Prager Barock (Katalog des Niederösterreichischen Landesmuseums, Neue Folge Nr, 227), Schloss Schallaburg, Wien 1989.
  • Hladík 2013, 160, 165
    Tomáš Hladík, Modely Josefa Winterhaldera staršího ve sbírkách Národní galerie v Praze, Opuscula historiae artium LXII, 2013, s. 160–167.
  • Hladík 2016A, 81, 168
    Tomáš Hladík, Sochařská dílna období baroka ve střední Evropě. Od návrhu k provedení, Praha 2016.
  • Hladík 2020, 89, 96
    Tomáš Hladík, Vincenc Kramář and Interwar Purchases of Baroque Sculpture for the Picture Gallery of the Society of Patriotic Friends of the Arts, Bulletin of the National Gallery in Prague XXX, 2020, s. 86–97, 189–198.
  • Poche 1965, 70
    Emanuel Poche, Matyáš Bernard Braun, sochař českého baroka a jeho dílna, Praha 1965.
  • Poche 1986A, 183, 303
    Emanuel Poche, Matyáš Bernard Braun, sochař českého baroka a jeho dílna, Praha 1986.
  • Poche 2003, 63–65
    Emanuel Poche, Matthias Bernhard Braun. Monographie, herausgegeben von Hans Jäger, Studien Verlag, Innsbruck 2003.
  • Průvodce 1976, 15
    Staré české umění II. Manýrismus a baroko. Průvodce expozicí v Jiřském klášteře na Pražském hradě, Národní galerie v Praze, Praha 1976.
  • Průvodce 2005A, 128
    Vít Vlnas (ed.), Umění manýrismu a baroka v Čechách. Průvodce stálou expozicí Sbírky starého umění Národní galerie v Praze v klášteře sv. Jiří, Praha 2005.
  • Průvodce 2005B, 128
    Vít Vlnas (ed.), Mannerist and Baroque Art in Bohemia. Guide to the permanent exhibition of the Collection of Old Masters of the National Gallery in Prague at the Convent St George, Prague 2005.
  • Štech 1938, 1939, 200
    Václav Vilém Štech, Československé malířství a sochařství nové doby, Praha 1938–1939.
  • Štech 1959, 94
    Václav Vilém Štech, Die Barockskulptur in Böhmen, Prag 1959.
  • Štech 1967, 246
    Václav Vilém Štech, Matyáš Bernard Braun, in: Idem, Dohady a jistoty, Výbor studí a článků, Praha 1967, s. 188–291.
  • Volavka 1933, 376–377
    Vojtěch Volavka, Při výstavě barokní dřevěné plastiky, Umění VI, 1933, s. 371–380.
Prameny
  • Fond NG 1945-1958 
    Nákupní komise 1945–1953, Protokol 62. schůze Nákupní komise pro Staré umění (I) konané dne 19. listopadu 1949, s. 3, č. 7i

Malebně rozčeřená řezba stojícího orla s bojovně rozepjatými perutěmi, jež prošla sbírkou malíře Emila Filly, působí ve svém důrazném pohybu velmi přesvědčivě. Podobně jako další Braunova skica Kajícího se sv. Petra (inv. č. P 242) vyniká také tato studie, nepochybně mistrova vlastnoruční práce, brilantním vedením řezbářského nože v lipovém dřevě, z něhož Braun dokázal jednoduchou cestou vykouzlit překvapivě účinný výsledný tvar. Studie vznikla dozajista ve vztahu k soudobé architektuře, snad jako heraldické znamení. Již při její první výstavní prezentaci (1933) bylo poukázáno na to, že mohlo jít o studii k některému z braunovských orlích portálů, nejspíše k portálu Santiniho paláce Thunovského (původně Kolowratského, čp. 214) v Nerudově ulici na Malé Straně v Praze, jehož vstup byl realizován mezi lety 1723 až 1726. Skica bývá proto datována do doby po roce 1923. V průběhu jednání nákupní komise hovořil Václav V. Štech o naší skice „jako o prvotřídním díle vyšlém pravděpodobně přímo z Braunovy ruky. Řezba je jistě z Braunovy dílny, neboť přímo souvisí s plastikami Thunovského paláce, s plastikou orla na zámku v Miletíně a se znakem na budově bývalé Zemské banky v Praze II-Nekázance, který pochází z portálu Kolowratského paláce. Předlohou je pravděpodobně plastika tridentské kašny.“

Tomáš Hladík 2021