Evangelista Lukáš

(1684 - 1738)
Název Evangelista Lukáš
Datování
Provenience sbírka Jiřího Hejtmánka, Praha, do 1994
Způsob nabytí získáno 1994
Inventární číslo P 8700
Katalogové číslo 21
Tematický celek Manýristické a barokní sochařství v Čechách a na Moravě 1550-1800
Sbírka Sbírka starého umění
Druh uměleckého díla socha
Rozměry
výška 26 cm / šířka 10 cm / Hloubka 6 cm
Materiál
Technika
Literatura
  • Bašta 2011, 20
    Petr Bašta, Sochaři hraběte Františka Antonína Šporka, Praha 2011.
  • BLAŽÍČEK 1989B, 499
    Oldřich J. Blažíček, Sochařství vrcholného baroka, in: Dějiny českého výtvarného umění (Od počátků renesance do závěru baroka) II/2, Praha 1989, s. 481–509.
  • Bouček 2015, 21, 147–150
    Jan Bouček, Jiří František Pacák a jeho tvorba ve východních Čechách, diplomová práce, Ústav dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy, Praha 2015.
  • Kat. Lille 2002, 163
    Vít Vlnas (ed.), Lumière et ténèbres. Art et civilisation du baroque en Bohême, kat. výst., Palais des Beaux-Arts, Lille, Paris 2002.
  • Kat. NG 2001B, 438–439
    Vít Vlnas (ed.), Sláva barokní Čechie. Umění, kultura a společnost 17. a 18. století, Obrazárna Pražského hradu, Klášter sv. Jiří, Valdštejnská jízdárna, Palác Kinských, Národní galerie v Praze, Praha 2001.
  • Hladík 2016A, 81, 168
    Tomáš Hladík, Sochařská dílna období baroka ve střední Evropě. Od návrhu k provedení, Praha 2016.
  • Horyna 1994, 262–266
    Mojmír Horyna, Neznámé bozzetto Matyáše Bernarda Brauna, Zprávy památkové péče LIV, 1994, s. 260–266.
  • Jiroušková 2016, 11–12, 80–84
    Tereza Jiroušková, Umění baroka v Litomyšli, thesis, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Olomouc 2016.
  • Kukla 1955, 33–37
    Otakar Aleš Kukla, Litomyšlská dílna Jiřího Františka Pacáka, thesis, Seminář dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity, Brno 1955.
  • Marešová Kesselgruberová 2012, 123
    Ludmila Marešová Kesselgruberová, ,,Tak nutno přitahovat srdce...‘‘ Barokní sochařství mezi Lanškrounem, Litomyšlí a Ústím nad Orlicí, dissertation, Katedra dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého, Olomouc 2012.
  • Neumann 1974, 147
    Jaromír Neumann, Český barok, Praha 1974.
  • Pavlíček 1999, 201
    Martin Pavlíček, K dílu Matyáše Bernarda Brauna, Umění XLVII, 1999, s. 195–202.
  • Pavlíček 2001, 90
    Martin Pavlíček, Severin Tischler, dizert. práce, Filozofická fakulta Univerzity Palackého, Olomouc 2001.
  • Pavlíček 2013, 39–40
    Kaňka, Braun & Trevisani co-production. Podoba a osudy hlavního oltáře piaristického kostela Nalezení sv. Kříže v Litomyšli, Pomezí Čech, Moravy a Slezska, vol. 14, Litomyšl 2013, s. 37–54.
  • Pipek 2006, 132–133
    Jan Pipek, Pověstný řezbář Pacák, žírečtí jezuité a Pelzelova sbírka životopisů věhlasných učenců a umělců, Ročenka státního okresního archivu v Trutnově, Trutnov 2006, pp. 107–155.
  • Poche 1986A, 137–139
    Emanuel Poche, Matyáš Bernard Braun, sochař českého baroka a jeho dílna, Praha 1986.
  • Průvodce 2005A, 71
    Vít Vlnas (ed.), Umění manýrismu a baroka v Čechách. Průvodce stálou expozicí Sbírky starého umění Národní galerie v Praze v klášteře sv. Jiří, Praha 2005.
  • Průvodce 2005B, 71
    Vít Vlnas (ed.), Mannerist and Baroque Art in Bohemia. Guide to the permanent exhibition of the Collection of Old Masters of the National Gallery in Prague at the Convent St George, Prague 2005.
  • Průvodce 2013A, 142
    Marcela Vondráčková (ed.), Průvodce stálou expozicí Národní galerie v Praze, Uměleckoprůmyslového musea v Praze a Archeologického ústavu Akademie věd ČR, Praha, v.v.i. ve Schwarzenberském paláci, Praha 2013.
  • Průvodce 2013B, 142
    Marcela Vondráčková (ed.), Baroque in Bohemia. Guide to the permanent Exhibitions of the National Gallery in Prague, Museum of Decorative Arts in Prague and Institute of Archeology of the Academy of Scienses of the Czech Republic, Prague in Schwarzenberg Palace, Prague 2013.
  • Schulz 1904, 213, 216
    Wenzel Schulz, Der Bau der Piaristenkirche in Leitmischl in den Jahren 1714–1730, Jahrbuch der k. k. Zentral-Kommission für Erforschung und Erhaltung der Kunst-und Historischen Denkmale, Neue Folge, Zweiter Band, Zweiter Teil, sl. 203–248.
  • Štech 1959, 102
    Václav Vilém Štech, Die Barockskulptur in Böhmen, Prag 1959.
  • Štech 1967, 278
    Václav Vilém Štech, Matyáš Bernard Braun, in: Idem, Dohady a jistoty, Výbor studí a článků, Praha 1967, s. 188–291.
  • Umělecké památky Čech 2 1978, 298
    Emanuel Poche et al., Umělecké památky Čech, sv. 2, Praha 1978.
  • Vilímková 1988, 130–132, 133
    Milada Vilímková, Některá díla Matyáše Bernarda Brauna v očích soudobé kritiky, in: Matyáš Bernard Braun (1684–1738). Sborník vědecké konference pořádané Národní galerií v Praze ve spolupráci s Československým komitétem dějin umění ve dnech 26. a 27. listopadu 1984, Praha 1988, s. 130–133.
Prameny
  • Státní oblastní archiv Zámrsk 
    fond Velkostatek Litomyšl, důchodenský hlavní účet 1729–1730, inv. č. 4260, sign. B III.1, nefol. (sochy evangelistů); Protokol z mimořádného jednání komise pro akviziční činnost Sbírek starého umění, č. j. 2536/94 z 13. 7. 1994

Zobrazení sv. Lukáše souvisí svým slohovým charakterem i některými formálními detaily s evangelistou Matoušem (Praha, Národní muzeum), jinou Braunovou skicou z pálené hlíny, jejíž přesné určení bylo rozpoznáno teprve nedávno (Marešová Kesselgruberová 2012 ). Lukáš i Matouš patřili k plastickým návrhům, podle nichž měly být vytvořeny nadživotní řezby čtyř evangelistů v křížení piaristického kostela Nalezení sv. Kříže v Litomyšli. O modelech se mluví ve smlouvě z 18. srpna 1721, podle níž měla Braunova dílna dodat sochařskou výzdobu kněžiště a kamenné plastiky na průčelí. Vše objednané měl sochař dopravit do Litomyšle vlastním nákladem. Mojmír Horyna upozornil na překvapivý detail v modelaci galerijního bozzetta, který ji úzce spojuje s dřevořezbou téhož evangelisty v interiéru chrámu piaristů. Jedná se o výrazné poškození pláště, jemuž schází odlétávající cíp nad pravým ramenem světce; najdeme je překvapivě také na šest loktů vysoké řezbě sv. Lukáše. Starší názor o rozhodném podílu Jiřího Františka Pacáka na realizaci sochařské výzdoby v interiéru kostela piaristů byl odmítnut Martinem Pavlíčkem (1999, 2001) a recentně také Janem Boučkem. V účtech je Pacák skutečně veden jako samostatný mistr, jemuž práci zadával architekt František Maxmilián Kaňka – drobnější prací doplňoval Braunův hlavní oltář, dále také sochy evangelistů i Braunovy skulptury na průčelí. Důchodenský hlavní účet litomyšlského panství z let 1729–1730 uvádí vedle Brauna a Pacáka rovněž jméno litomyšlského sochaře Antona Apellera (1670–1735), placeného za jiné doplňky hlavního oltáře a další opravu soch evangelistů (Pipek ). Jiroušková z toho recentně vyvodila, že právě jeho podíl na finální podobě nadživotních řezeb byl možná větší, než se doposud mělo za to. Současně Martin Pavlíček (2013) odmítl starší tvrzení Milady Vilímkové o zřejmém podcenění zakázky z Braunovy strany, jež mělo vést k některým pokleskům proti kvalitě dodávané práce a k následné kritice patrně ze strany fundátora, Františka Václava hraběte Trauttmansdorffa, i zástupce piaristů. V případě řezeb evangelistů však uvedenou kritiku potvrzuje nedatovaný soupis nedostatků, publikovaný již na počátku 20. století Wenzelem Schulzem (cituje z něho rovněž Poche 1986): „sochařská práce byla postavena hrubá a nevyleštěná, zejména pak u soch čtyř evangelistů, které jsou nízko a měly být pozlaceny, takže bylo nutno je hladčeji opracovat a peníze za to Braunovi strhnout“. Braunovi nakonec z honoráře nic strženo nebylo a smluvená práce mu byla splácena do konce roku 1725 – celkem obdržel 1 397 zlatých a 15 krejcarů. K pozlacení interiérových dřevořezeb včetně evangelistů byl z Prahy povolán Johann Christoph Bauer, malíř a měšťan Starého Města (Schulz ). Jak ukazují dochované drobné fragmenty, také galerijní bozzetto bylo v mladší době pozlaceno.

Tomáš Hladík 2021