Název | Venuše s Amorem |
---|---|
Datování | |
Provenience | Clam-Gallasův palác, Praha, do 1880; Uměleckoprůmyslové museum v Praze, do 1949 |
Způsob nabytí | získáno 1985 |
Inventární číslo | P 7624 |
Předchozí inventární čísla | DP 421 |
Katalogové číslo | 8 |
Tematický celek | Manýristické a barokní sochařství v Čechách a na Moravě 1550-1800 |
Sbírka | Sbírka starého umění |
Druh uměleckého díla | socha |
Rozměry |
výška 190 cm / šířka 59 cm / Hloubka 49 cm
|
Materiál | |
Technika | |
Literatura | |
Prameny |
Půvabná Venuše pochází ze skupiny prací pro rodový palác Jana Václava hraběte Gallase na Starém Městě pražském, který byl vystavěn v letech 1714 až 1718 podle projektu císařského architekta Johanna Bernharda Fischera von Erlach. Sochařská výzdoba paláce pochází z dílny Matyáše Bernarda Brauna, kterému bylo v průběhu let 1713 až 1718 vyplaceno celkem 3 042 zlatých. Venuše náležela mezi sedmnáct (a možná devatenáct) skulptur, které zdobily palácovou atiku a boční rizality; ústřední trojici tvořily sochy Jupitera, Apollona a Merkura. Jednalo se o velmi prestižní zakázku pro nejvyššího zemského maršálka a úspěšného diplomata (pozdějšího neapolského místokrále), a proto se i skulptury, původně určené do značné výšky palácové atiky, vyznačují velmi citlivým zpracováním. Předpokládá se proto, že byly z velké části prací mistra samotného. Sochy olympských bohů byly v roce 1880 v tak špatném stavu, že musely být sneseny, a jejich fragmenty byly umístěny na zahradě pražského Uměleckoprůmyslového musea. Při pozdějším restaurování byly některé z nich znovu sestaveny z dochovaných částí.
Tomáš Hladík 2021