Panna Marie s dítětem se svatým Janem Křtitelem

Název Panna Marie s dítětem se svatým Janem Křtitelem
Místo vzniku Španělsko
Datování kolem 1550
Provenience sbírka Jindřicha Bělohříbka, zámek Vinoř, před 1946
Původní umístění zámek Vinoř
Způsob nabytí získáno v roce 1946
Inventární číslo P 5882
Předchozí inventární čísla DP 967
Katalogové číslo 37
Tematický celek Španělské malířství a sochařství 13.-19. století
Sbírka Sbírka starého umění
Druh uměleckého díla socha
Značeno při spodním okraji reliéfu: nápis
Nápis ó, Matko Boží, pamatuj na mne, zbožně; o mater dei, memento mei, pie
Popis

Postava Panny Marie se závojem a v bohatě zřaseném rouchu je posazena směrem k divákovi, avšak s hlavou natočenou do levého profilu. U pravého boku přidržuje stojícího Ježíška, zatímco pohled upírá na malého Jana Křtitele u levého okraje reliéfu. Hlavy postav završují hmotné elipsovité svatozáře (u Jana je však uražena). Ploché pozadí zdobí feston, na spodní části reliéfu stojí nápis „o mater dei memento mei, pie“ (ó, Matko Boží, pamatuj na mne, zbožně) provedený plošně zlatou barvou. Celý reliéf je polychromován na křídovém podkladu: pozadí svatozáře, vlasy všech tří postav i závoj Madony jsou pozlacené, stejně jako obvyklá osmicípá hvězda na jejím rameni. Architektura renesančního rámu je řešena jako edikula se dvěma kanelovanými polosloupy s korintskou hlavicí, na nichž spočívá zalamované kladí, završené štítem s mušlí zdobenou dvěma volutami. Vlys je zdoben akantovými rozvilinami. Siluetu obohacují dva čučky. Po stranách sloupů je rám zdoben proškrabáváním na zlatý podklad benátským a současně španělským způsobem. Jsou tu i náznaky renesančních groteskních motivů, které však nelze jednoznačně interpretovat. Podobné rámy se zhotovovaly na míru a obvykle souběžně s dílem.

Rozměry
výška 655 mm / šířka 470 mm
bez rámu: výška 280 mm / šířka 340 mm
Materiál
Technika
Literatura
  • ŠTĚPÁNEK 1976, s. 261
    Pavel Štěpánek, Španělská plastika v Národní galerii v Praze, Umění XXIV, 1976, s. 256–273.
  • ŠTĚPÁNEK–VLK 1978, s. 10
    Pavel Štěpánek, Miloslav Vlk (eds.), Sbírky starého umění 15.–19. stol., Privodce a seznam exponáti, Zámek v Nelahozevsi, Praha 1978.
  • ŠTĚPÁNEK 1979, s. 187
    Pavel Štěpánek, Esculturas españolas en la Galería de Bohemia Central, Ibero-Americana Pragensia XII, 1979, s. 185–192.
  • ŠTĚPÁNEK 1984−1985
    Pavel Štěpánek, Španělské umění 14.–16. století z československých sbírek, kat. výst., Středočeská galerie, Praha 1984−1985.
  • ŠTĚPÁNEK 1997
    Pavel Štěpánek, Španělské umělecké řemeslo 1550–1650. Výběr z českých sbírek, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Praha 1997.
  • ŠTĚPÁNEK 2019, s. 112–113
    Spanish Painting and Sculpture from the 13th to the 19th Century, Illustrated Summary Catalogue, Prague 2019.
Prameny
  • VINOŘ SEZNAM 1946
    Seznam děl získaných Národní galerií v Praze ze sbírky Jindřicha Bělohříbka na zámku Vinoř [ANG, fond NG 1945−1958, Zajišťování uměleckých předmětů, zámek Vinoř, group 242/47]

Kompozitní expresivnost celku i jednotlivých postav a Mariiny tváře je poněkud vzdálena graciéznosti italských madon a spolu s polychromií a původním dřevěným rámem poukazuje ke španělskému autorovi italského školení. Celé pojetí se blíží způsobu, jakým přistupovali italsky školení španělští umělci ke zpracování alabastru, ve Španělsku často používaného. Některé formální a kompoziční prvky včetně gesta rukou i sklonu hlavy nacházíme často v dílech španělského umělce italského školení Bartolomé Ordóñeze, především na náhrobku Filipa Krásného a Jany Šílené v Granadě, stylisticky se poněkud blíží jeho pracím v chóru barcelonské katedrály.

Martina Jandlová (Štěpánek 2019 – kráceno) 2020