Název | Panna Marie s dítětem se svatým Janem Křtitelem |
---|---|
Místo vzniku | Španělsko |
Datování | kolem 1550 |
Provenience | sbírka Jindřicha Bělohříbka, zámek Vinoř, před 1946 |
Původní umístění | zámek Vinoř |
Způsob nabytí | získáno v roce 1946 |
Inventární číslo | P 5882 |
Předchozí inventární čísla | DP 967 |
Katalogové číslo | 37 |
Tematický celek | Španělské malířství a sochařství 13.-19. století |
Sbírka | Sbírka starého umění |
Druh uměleckého díla | socha |
Značeno | při spodním okraji reliéfu: nápis |
Nápis | ó, Matko Boží, pamatuj na mne, zbožně; o mater dei, memento mei, pie |
Popis | Postava Panny Marie se závojem a v bohatě zřaseném rouchu je posazena směrem k divákovi, avšak s hlavou natočenou do levého profilu. U pravého boku přidržuje stojícího Ježíška, zatímco pohled upírá na malého Jana Křtitele u levého okraje reliéfu. Hlavy postav završují hmotné elipsovité svatozáře (u Jana je však uražena). Ploché pozadí zdobí feston, na spodní části reliéfu stojí nápis „o mater dei memento mei, pie“ (ó, Matko Boží, pamatuj na mne, zbožně) provedený plošně zlatou barvou. Celý reliéf je polychromován na křídovém podkladu: pozadí svatozáře, vlasy všech tří postav i závoj Madony jsou pozlacené, stejně jako obvyklá osmicípá hvězda na jejím rameni. Architektura renesančního rámu je řešena jako edikula se dvěma kanelovanými polosloupy s korintskou hlavicí, na nichž spočívá zalamované kladí, završené štítem s mušlí zdobenou dvěma volutami. Vlys je zdoben akantovými rozvilinami. Siluetu obohacují dva čučky. Po stranách sloupů je rám zdoben proškrabáváním na zlatý podklad benátským a současně španělským způsobem. Jsou tu i náznaky renesančních groteskních motivů, které však nelze jednoznačně interpretovat. Podobné rámy se zhotovovaly na míru a obvykle souběžně s dílem. |
Rozměry |
výška 655 mm / šířka 470 mm
bez rámu: výška 280 mm / šířka 340 mm
|
Materiál | |
Technika | |
Literatura | |
Prameny |
Kompozitní expresivnost celku i jednotlivých postav a Mariiny tváře je poněkud vzdálena graciéznosti italských madon a spolu s polychromií a původním dřevěným rámem poukazuje ke španělskému autorovi italského školení. Celé pojetí se blíží způsobu, jakým přistupovali italsky školení španělští umělci ke zpracování alabastru, ve Španělsku často používaného. Některé formální a kompoziční prvky včetně gesta rukou i sklonu hlavy nacházíme často v dílech španělského umělce italského školení Bartolomé Ordóñeze, především na náhrobku Filipa Krásného a Jany Šílené v Granadě, stylisticky se poněkud blíží jeho pracím v chóru barcelonské katedrály.
Martina Jandlová (Štěpánek 2019 – kráceno) 2020