Historický výjev z dějin rodu Medici

(1559 – 1638)

Anonym – autor strany verso

Název	Historický výjev z dějin rodu Medici
Název zadní strany	Náčrt ornamentu
Datování	1596 – 1597
Provenience	Vojtěch rytíř Lanna (1836–1909), Praha (L. 2773); František Adolf Borovský (1852–1933), Praha (L. 973)
Způsob nabytí	Jiří Borovský (1886–1951), Praha; získáno koupí 1949
Inventární číslo	K 11579
Tematický celek	Italská kresba
Sbírka	Sbírka grafiky a kresby
Druh uměleckého díla	kresba
Nápis	verso: Ricci, 7515, 46 (tužka), 573 (modrá pastelka), N 79 (tužka), 32 fl (pero, tužka)
Popis	verso
Rozměry	výška 219 mm / šířka 290 mm
Materiál	papír
Technika	pero (pero, štětec hnědě, podkresba tužkou a jen částečně rudkou)
Technika zadní strany	křída (černá křída)
Literatura	Milan Togner, in: Daniel 2002, s. 147–148, č. k. 87 Ladislav Daniel (ed.), Florenťané. Umění z doby medicejských velkovévodů, kat. výst., Národní galerie v Praze, Praha 2002 Martin Zlatohlávek, in: Kazlepka–Zlatohlávek 2009, s. 128–130, č. k. 75 Zdeněk Kazlepka – Martin Zlatohlávek, Múza pod nebesy. Italská raně barokní kresba z českých a moravských sbírek, kat. výst., Moravská galerie v Brně, Brno 2009 Zlatohlávek 2005, s. 233, obr. 6 Martin Zlatohlávek, On the Threshold of the Baroque in Tuscany (Florence, Pisa, Siena) – 1574–1606. Drawings from Czech Public Collections, Umění LIII, 2005, s. 227–246

Domenico Cresti odešel se svým učitelem Federicem Zuccarim (1540/1541–1609) v roce 1579 z Florencie do Říma a o dva roky později ho doprovázel i do Benátek. Roku 1588 se vrátil do rodného města, obohacen o zkušenosti z těchto významných, ale rozličných uměleckých center. Ve Florencii se mu pak podařilo získat první zakázky. V letech 1596 až 1597 pracoval na objednávku toskánského velkoknížete v Palazzo Vecchio. Do Salone dei Cinquecento dodal čtyři obrazy s náměty vztahujícími se k vládě velkoknížete Cosima I. de’Medici. K nim jsou známy kresby, dnes uložené ve florentské Galleria degli Uffizi, v Art Institute of Chicago a v Kunsthalle Bremen. K těmto studiím s náměty z dějin rodu Medici můžeme připojit i kresbu z Prahy. Všechny kresby, k nimž se zde odkazuje, se zaměřují vždy na určitou část kompozice a ve srovnání s výsledným obrazem je zřejmé, že autor zpracování námětu ještě podstatně měnil. To je také důvod, proč studovanou kompozici z pražského exempláře na malbách ve florentském Palazzo Vecchio nenajdeme v přesném přenesení, ale rozeznáme ji pouze ve formě jednotlivých postav.

Martin Zlatohlávek 2022