Sv. Feliciano odvrací mor od Foligna

(1734 – 1802)
Název Sv. Feliciano odvrací mor od Foligna
Datování 1789 – 1791
Způsob nabytí obchod André, Praha; získáno koupí 1944
Inventární číslo K 9001
Tematický celek Italská kresba
Sbírka Sbírka grafiky a kresby
Druh uměleckého díla kresba
Značeno verso: vlevo dole: G. Gandolfi f. 1791 (tužka)
Rozměry
výška 415 mm / šířka 307 mm
Materiál
Technika
Literatura
  • Martin Zlatohlávek, in: Kazlepka–Zlatohlávek 2016, s. 52–55, č. k. 18
    Zdeněk Kazlepka – Martin Zlatohlávek, Rozmanitosti kresby. Italská kresba vrcholného a pozdního baroku v českých a moravských sbírkách, Brno, Praha 2016
  • Zlatohlávek 2016, s. 109–115, 169–171, obr. 4
    Martin Zlatohlávek, Kresby Ubalda (1728–1781) a Gaetana Gandolfiů (1734–1802) v pražské Národní galerii, Ars linearis VI, 2016, s. 109–115

Gaetano Gandolfi ve své bolognské dílně v druhé polovině 18. století rozvíjel bohatou malířskou a freskařskou činnost pro zadavatele ze svého města, ale i vzdáleného okolí. Pražská kresba se vztahuje k oltářnímu obrazu, který namaloval pro katedrálu v umbrijském Folignu. V roce 1789 ho objednal tamní biskup Filippo Trenta (1731–1796), po dvou letech byl v červenci 1791 osazen do mramorového oltáře v hlavní lodi. Znázorňuje sv. Feliciana, místního patrona, jak od svého města odvrací mor. Kompozici celého výjevu, na níž je v horní části nesen anděly sv. Feliciano nad lidmi zasaženými morem a na pozadí siluety města Foligno, malíř převzal z oltářního obrazu Giovanniho Battisty Tiepola (1696–1770) s námětem Sv. Tekla prosí za osvobození města Este od moru, umístěného v katedrále v Este. Vedle pražského exempláře, který je zatím jedinou známou kresbou pro tento obraz, se zachovala ještě malířská „bozzetta“. Jedno z nich měl ve své sbírce právě i zmiňovaný folignský biskup Trenta.

Martin Zlatohlávek 2022