Název | Dvě studie vousaté mužské hlavy |
---|---|
Datování | 1770 nebo 1782–1783 |
Provenience | pravděpodobně sbírka Jean-François Gigoux (1806–1894), Paříž (L. 1164) |
Způsob nabytí | Vincenc Kramář (1877–1960), Praha; získáno koupí 1949 |
Inventární číslo | K 12382 |
Tematický celek | Italská kresba |
Sbírka | Sbírka grafiky a kresby |
Druh uměleckého díla | kresba |
Značeno | vpravo dole: Pompeo Batoni (pero) |
Nápis | vpravo nahoře: N 2595 (pero červeně) |
Rozměry |
výška 360 mm / šířka 272 mm
|
Materiál | |
Technika | |
Literatura |
Pompeo Batoni se koncem dvacátých let 18. století usadil v Římě, kde se vypracoval na respektovaného portrétistu. S žádostí o podobiznu se na něj obraceli nejen význační Italové, ale i cizinci, zvláště Angličané, kteří cestovali do Říma za poznáním. Portrétoval také evropské panovníky z Polska, Pruska či Rakouska. Vedle podobizen však Pompeo Batoni zhotovil i řadu obrazů s mytologickými či náboženskými náměty. Pražská kresba studující dvě vousaté mužské hlavy předcházela jeho oltářním obrazům pro kostel Estrela v Lisabonu. Soustředil se na ní na hlavy apoštolů, z nichž jednu pak provedl v malbě jako hlavu apoštola Petra na oltářním obraze s námětem Poslední večeře, umístěném na levé straně lodi zmíněného kostela. Studie druhé hlavy, viděné z nadhledu, se vztahuje ke sv. Petrovi na Batoniho obraze Nevěřící Tomáš, který byl osazen v témže kostele na třetím oltáři vlevo. Oba obrazy jsou podepsány a datovány rokem 1783. Podle starých záznamů víme, že Pompeo Batoni již v roce 1770 namaloval obraz s námětem Poslední večeře. Ten je dnes nezvěstný a jeho kompozice také není známa. Přesto lze uvažovat, že Batoni hlavy apoštolů studoval už v tomto roce. Nelze proto vyloučit, že pražská kresba vznikla již k roku 1770.
Martin Zlatohlávek 2022