Portrét Dona Miguela de Lardizábal

(1746 – 1828)
Název Portrét Dona Miguela de Lardizábal
Místo vzniku Španělsko
Datování 1815
Datace uvedená 1815
Provenience Paříž, v letech 1883–1884 (Osorio y Bernard 1883, s. 311); sbírka Enriqua O´Shea, Madrid, 1900–1908; Miethe Gallery, Vídeň, od 1908; sbírka Arthura Mayera, Karlovy Vary, 1932–1937
Způsob nabytí zakoupeno v roce 1937
Inventární číslo O 1577
Katalogové číslo 11
Tematický celek Španělské malířství a sochařství 13.-19. století
Sbírka Sbírka starého umění
Druh uměleckého díla obraz
Značeno signováno na dopisu, který portrétovaný muž drží v ruce: signováno
Nápis Fluctibus Rei publicae expulsus, Pintado pr. Goya, 1815
Popis

Pražský portrét v polopostavě pootočené doleva zobrazuje snědého muže výrazných rysů v živém, ač nepříliš hezkém obličeji; temně modrá, téměř černá uniforma, bohatě vyšívaná zlatými ozdobami a přepásaná šerpou, vypovídá o významném postavení portrétovaného, který byl navíc nositelem vyznamenání velkokříže Isabely Katolické. V pravé ruce drží list či obálku s nápisem, malířovým podpisem a datem: „Fluctibus Rei publicae expulsus, pr. Goya, 1815‟.

Rozměry
bez rámu: výška 86 cm / šířka 65 cm
Materiál
Technika
Literatura
  • ANGELIS 1974, no. 586
    Rita de Angelis, Goya, Ľopera pittorica completa di Goya, Milano 1974
  • ARBA 1972, s. 10
    V. Talón Ortiz (pseud.), Es Manuel y no Miguel de Lardizábal el personaje representado por Goya, El Correo Español – El pueblo Vasco, Bilbao, 26. 3. 1972
  • BATICLE 1984, s. 107–116
    Jeannine Baticle, Goya et la Junte des Philippines, La Revue du Louvre et des Musées de France XXXIV, 1984, s. 107–116
  • BERUETE Y MORET 1915−1918, s. 138
    Aureliano Beruete y Moret, Goya, pintor de retratos I–III, Madrid 1915–1918
  • BILZER–BOEKHOFF 1960, s. 450
    Herbert Bilzer, Hermann Boekhoff, Das Grosse Buch der Malerei, Braunschweig 1960
  • BLAŽÍČEK 1947
    Oldřich J. Blažíček, Francisco Goya, Praha 1947
  • CALVERT 1908
    Albert F. Calvert, Goya, London 1908
  • KAT. MADRID 1996A, s. 436
    Juan J. Luna (ed.), Goya. 250 aniversario, kat. výst., Museo Nacional del Prado, Madrid 1996.
  • KAT. MOSCOW 1975
    Irina Alexandrovna Kuznietsova, Portret v evropeiskei zhivopisi XV–nachala XX veka, Izobrazitelnoe iskusstvo, kat., Moskva 1975.
  • KAT. NG 1945
    Vladimír Novotný – Anna Masaryková – Jaroslav Pavel – Jaroslav Pešina, Výstava vybraných děl 14.–20. století, Řešení z nouze, kat. výst., Národní galerie, Praha 1945.
  • KAT. NG 1949, 1955, 1960, s. 40, 41
    Vladimír Novotný – Jaroslav Pešina – Jiří Mašín, Národní galerie v Praze. Sbírka starého umění, kat., Praha 1949, 1955, 1960.
  • KAT. NG 1961, s. 28–29
    Ladislav Kesner, Národní galerie v Praze, Sbírky ve Šternberském paláci, kat., Praha 1961.
  • KAT. NG 1965, s. 39
    Ladislav Kesner, Národní galerie v Praze, kat., Praha 1965.
  • KAT. NG 1971, s. 34
    Oldřich Blažíček – Marie A. Kotrbová – Pavel Preiss – Jaromír Šíp – Olga Pujmanová, Sbírka starého umění Národní galerie v Praze, kat., Praha 1971.
  • KAT. NG 1977b, s. 15
    Jana Hlaváčková – Marie Kotrbová – Jaromír Neumann – Jaromír Šíp, Sbírka starého evropského umění. Průvodce stálou expozicí Národní galerie, kat., Praha 1977.
  • KAT. NG JAPAN 1980
    Exhibition of European Art from the Collection of the National Gallery in Prague, kat. výst., Tochigi–Fukuoka–Nara 1980.
  • KAT. NG 1984, s. 228–229
    Jiří Kotalík (ed.), Národní galerie v Praze I, kat., Praha 1984.
  • KAT. NG 1988a, s. 226–227
    Jiří Kotalík (ed.), Die Nationalgalerie in Prag I, Prag 1988.
  • KAT. NG 1988b, s. 94
    Jiří Mašín (ed.), Staré evropské umění. Sbírky Národní galerie v Praze. Šternberský palác, kat., Praha 1988.
  • KAT. NG 2000−2001, s. 175–176
    Olga Uhrová – Vojtěch Lahoda (eds.), Vincenc Kramář: od starých mistrů k Picassovi, kat. výst., Národní galerie v Praze, Praha 2000−2001.
  • KAT. NG 2004
    European Art from Antiquity to the End of the Baroque, National Gallery in Prague. Sternberg Palace, Prague 2004.
  • KAT. PARIS 1970, s. X
    Jeannine Baticle, Goya, kat. výst., Musée de l´Orangerie, Paris 1970.
  • DESPARMENT FITZ-GERALD 1928−1950, s. 408
    Xavier Desparmet Fitz-Gerald, L’oeuvre peint de Goya, Paris 1928–1950
  • GASSIER–WILSON 1970, s. 226
    Pierre Gassier, J. Wilson, Vie et Oeuvre de Francisco Goya, Paris 1970.
  • GAYA NUÑO 1958
    Juan Antonio Gaya Nuño, La pintura española fuera de España, Madrid 1958.
  • GÓMEZ DE LA SERNA 1969, s. 287
    Gaspar Gómez de la Serna, Goya y su España, Madrid 1969.
  • GUDIOL 1968, s. 153
    José Gudiol, Goya, New York 1968.
  • GUDIOL 1970
    José Gudiol, Goya (1746–1828) Estudio biografico, analítico y catálogo de sus pinturas, Barcelona 1970 [anglické vyd. Barcelona 1971].
  • GÜNTHEROVÁ-MAYEROVÁ 1951, s. 56
    Alžběta Güntherová-Mayerová, Goya, Bratislava 1951.
  • JIRÁNEK 1908, s. 303–308
    Miloš Jiránek, Dopisy a potulky 1901–1908, Praha 1908.
  • JIRÁNEK 1936, s. 303–308
    Miloš Jiránek, Literární dílo, Praha 1936.
  • KOTALÍK 1970, s. 10
    Jiří Kotalík, Galería Nacional de Praga, Buenos Aires – Madrid – Rio de Janeiro – México 1970 (přel. P. Štěpánek – J. M. Moreno Galván).
  • KRAMÁŘ 1937
    Vincenc Kramář, Kurze Führer durch die Staatliche Sammlung alter Kunst in Prag, Prag 1937.
  • KRAMÁŘ 1938A, s. 540
    Vincenc Kramář, Greco a Goya ve Státní sbírce starého umění, Světozor XXXVIII, 1938, s. 540.
  • KRAMÁŘ 1938B
    Vincenc Kramář, Stručný průvodce Státní sbírkou starého umění, Praha 1938 [něm. vyd.].
  • KRAMÁŘ 1938C
    Vincenc Kramář, Goya, Umění XI, 1938, s. 293.
  • KRAMÁŘ 1938D, s. 5
    Vincenc Kramář, Greco a Goya ve Státní sbírce starého umění, Praha 1938.
  • KRAMÁŘ 1939, s. 350
    Vincenc Kramář, Stručný průvodce Státní sbírkou starého umění, Praha 1939 [něm. vyd. 1939].
  • LOGA 1903
    Valerian von Loga, Francisco de Goya, Berlin 1903.
  • LÓPEZ-REY 1970, s. 56–59
    José López-Rey, Goya: Madmen and Monarchs, Art News, October 1970, s. 56–59.
  • MATĚJČEK 1951, s. 368
    Antonín Matějček, Dějiny umění v obrysech, 2. vyd., Praha 1951.
  • MAYER 1923, s. 88
    Augusto L. Mayer, Francisco de Goya, München 1923 [London 1924; Barcelona 1925; Madrid 1932].
  • MUTHER 1909, s. 142
    Richard Muther, Geschichte der Malerei III, Leipzig 1909 [české vyd. R. Muther, Dějiny malířství, I−III, Praha 1911].
  • NOVOTNÝ 1948
    Vladimír Novotný, Goya, Praha 1948 [1. vyd. Praha 1938].
  • OSSORIO Y BERNARD 1883−1884, s. 311
    Manuel Ossorio y Bernard, Artistas españoles del siglo XIX, Madrid 1883–1884.
  • PÁEZ RÍOS 1966−1970
    Elena Páez Ríos, Iconografía Hispana, Catálogo de los retratos de personajes españoles en la Biblioteca Nacional de Madrid, Vol. 6, Madrid 1966–1970.
  • SAMBRICIO 1958, s. 212–216
    Valentín de Sambricio, El retrato del X. duque de Osuna, de Goya, Goya, 1958, č. 22, s. 212–215.
  • SLÁNSKÝ 1973
    Bohuslav Slánský, Technika v malířské tvorbě, malířský a restaurátorský materiál, Praha 1973.
  • SLAVÍČEK 1987
    Lubomír Slavíček – Jan Assmann, Staré španělské umění: vybraná díla ze sbírek v ČSSR, kat. výst., Národní galerie v Praze, Praha 1987.
  • ŠTĚPÁNEK 1968−1969, s. 222–235
    Pavel Štěpánek, La pintura española en la Galería Nacional de Praga, Arte Español I−III, 1968/69, s. 222–235, fig. 1–19.
  • ŠTĚPÁNEK 1969, s. 181–202
    Pavel Štěpánek, La pintura española en la Galería Nacional de Praha, Ibero-Americana Pragensia III, 1969, s. 181–202.
  • ŠTĚPÁNEK 1991−1992, s. 397–404
    Pavel Štěpánek, El Miguel(?) de Lardizábal, de Goya (Problemas en torno a un retrato), Artigrama, 1991–1992, č. 8–9, s. 397–404. Dostupné z: http://www.unizar.es/artigrama/ pdf/0809/3articulos/6.pdf.
  • ŠTĚPÁNEK 1992A, s. 37
    Pavel Štěpánek, Goya’s ‘Black Paintings’, Technologia Artis, 1992, č. 2, s. 37. Recenze k: María Carmen Garrido, Algunas consideraciones sobre la técnica de las Pinturas Negras de Goya, Boletín del Museo del Prado V, 1984, č. 13. Recenze dostupná z: https://technologiaartis.avu.cz/a_2nast-malba-zpravy.html.
  • ŠTĚPÁNEK 1996, s. 324
    Pavel Štěpánek, La recepción crítica de Goya en Praga a comienzos del siglo XX, in: W. Rincón (ed.), Congreso Internacional Goya 250 años después. 1746–1996, Madrid 1996, s. 317–326.
  • VOLAVKA 1939, s. 110
    Vojtěch Volavka, Malba a malířský rukopis, Praha 1939.
  • WESTHEIM 1915, s. 84
    Paul Westheim, Im Bunten Rock, Die Kunst XXXI, 1915, s. 81−88
  • YRIARTE 1867, s. 139
    Charles Yriarte, Goya, His Biography, the Frescoes, Paintings, Tapestries, Etchings and the Catalogue of His Complete Works, Paris 1867
  • ŠTĚPÁNEK 2019, s. 61–65
    Spanish Painting and Sculpture from the 13th to the 19th Century, Illustrated Summary Catalogue, Prague 2019.
Prameny
  • OSVPU A SSSU INVENTÁŘ 
    Inventář Obrazů a plastik spravovaných Obrazárnou Společnosti vlasteneckých přátel umění, později Státní sbírkou starého umění v letech 1919−1939 [ANG, fond SSSU, inv. č. 15]

Podobizna znázorňuje muže, považovaného v posledním půlstoletí za Miguela de Lardizábal y Uribe (asi 1744–1825). Jedná se o novošpanělského právníka, který nejprve podporoval abdikaci španělské dynastie ve prospěch dosazeného krále Josefa Bonaparta, který jej 25. července 1808 jmenoval státním radou, aby posléze změnil zásadním způsobem svůj postoj. Byl jedním z Rady (Consejo Reunido), která se sešla v Madridu 1. srpna 1808, aby vyhlásila neplatnost rezignace španělských panovníků na královskou korunu a odmítla Bayonskou ústavu, jakož i veškeré další aktivity francouzské vetřelecké vlády. Nakonec se Lardizábal stal členem Královské rady (Consejo Real, 1814) a ministrem pro obojí Indie od května 1814 do září 1815. Následně byl však sesazen a poslán do vyhnanství mimo Madrid. Právě v této době si objednal u Goyi svou podobiznu s nápisem, který zvěčňuje politikův dočasný pád ve vyhnanství na severu Španělska. Nápis byl klíčem k určení totožnosti portrétovaného. Lardizábal byl návratu Ferdinanda VII. povýšen do šlechtického stavu a dostal zmíněné heslo (devízu), které je napsáno na Goyově obraze. Stejné heslo se objevuje kresbě a na grafickém listě v madridské Biblioteca Nacional (Martin Soria 1960, s. 161–162, č. 658; Paéz Rios 1966−1970, č. 4769). Z hlediska stylistického je pražský obraz nejbližší portrétu José Luise Munárrize v galerii Akademie sv. Fernanda v Madridu; ten je ale proveden méně razantní technikou.

Martina Jandlová (Štěpánek 2019 – kráceno) 2020