Název | Sestoupení buddhy Amidy |
---|---|
Název v originálu | Amida raigó zu |
Místo vzniku | Japonsko |
Datování | 17.–18. století |
Adjustace | závěsný svitek |
Provenience | sbírka Jeronyma Colloredo-Mannsfelda; Sbírka grafiky a kresby NGP |
Původní umístění | zámek Zbiroh |
Způsob nabytí | získáno převodem 1945 |
Inventární číslo | Vm 137 |
Tematický celek | Buddhistické umění |
Sbírka | Sbírka umění Asie |
Druh uměleckého díla | obraz |
Rozměry |
obraz: výška 149 cm / šířka 73 cm
s montáží: výška 217 cm / šířka 91 cm
|
Materiál | |
Technika | |
Literatura |
Obraz s motivem Sestoupení buddhy Amidy je znám pod názvem raigó, „milostivé sestoupení“, a v Japonsku se značně rozšířil spolu se vzestupem školy Čisté země (Džódo-šú) od pozdního 12. století. Ústřední postavou svitku je buddha nekonečného světla Amitábha, v japonském prostředí nazývaný buddha Amida. Amida je zde zobrazen v doprovodu 25 bódhisattvů hrajících na tradiční hudební nástroje. Zdviženou pravou rukou a k zemi skloněnou levou rukou, s nahoru vytočenými dlaněmi a palci dotýkajícími se prostředníčků, zaujímá Amida gesto přijetí (jap. raigó-in), kterým věřícího přijímá do Západního ráje. Zobrazení typu raigó hrála důležitou roli v pohřebních rituálech školy Čisté země. Kněží přinášeli tyto obrazy do domu věřícího na smrtelném lůžku a vystavovali je u jeho hlavy. Věřící tak měli být povzbuzeni, aby se recitací formule nenbucu do posledního dechu dovolávali pomoci buddhy Amidy. Jinak tyto obrazy sloužily též jako uklidňující příslib přijetí do Západního ráje buddhy Amidy.
Markéta Hánová 2022