Opice tápající po odrazu měsíce

(1636 – 1713)

Název	Opice tápající po odrazu měsíce
Název v originálu	Enkózu sokugecu zu
Místo vzniku	Japonsko
Datování	počátek 18. století
Adjustace	závěsný svitek
Provenience	sbírka Džiróhačiho Sacumy
Způsob nabytí	získáno darem 1937
Inventární číslo	Vm 444
Tematický celek	Buddhistické umění
Sbírka	Sbírka umění Asie
Druh uměleckého díla	obraz
Rozměry	obraz: výška 113 cm / šířka 27 cm s montáží: výška 191 cm / šířka 30 cm
Materiál	papír
Technika	tuš
Literatura	Hánová 2013, 240 Markéta Hánová, Japanese Buddhist Paintings in the National Gallery in Prague, in: Japanese Collections in European Museums: Reports from the International Symposium “Japanese Buddhist Objects in European Collections and Their Impact on the European Image of Japan”, Vol. IV, Buddhist art, Bonn 2013, s. 231–241 Hánová–Klimtová 2021, 208–209 Markéta Hánová – Zdenka Klimtová (eds.), Buddha zblízka, kat. výst., Národní galerie v Praze, Praha 2021 Pejčochová 2006, 32 Michaela Pejčochová (ed.), Asijské umění: Průvodce stálou expozicí Sbírky orientálního umění Národní galerie v Praze, Praha 2006 Kesner 1998, 137 Ladislav Kesner, ml. (ed.), Mistrovská díla asijského umění, Praha 1998

Svitek představuje jednu z mnoha metafor zenové malby upozorňující na omyly a ponaučení pomocí paradoxních hádanek, tzv. kóanů, pěstovaných v meditativním cvičení zenu. Tento didaktický obraz ilustruje na motivu opice sahající po odrazu měsíce poučení, že zen je jednou z cest k duchovnímu prozření (satori). Ačkoli se totiž může zdát, že cíl je sám o sobě zřejmý a viditelný jako měsíc na hladině, je to pouhý klam. Opice, která se snaží i přes zjevný strach dosáhnout na měsíc, je alegorickým vyjádřením tápající mysli, která touží po duchovním probuzení. Autor podtrhl komičnost výjevu nesmyslného konání opice také výrazným kontrastem mezi drobným opičím tělem a protáhlýma rukama. Obraz vychází z čínských předloh, a to především v Japonsku uctívaného čínského malíře jménem Mu-čchi (jap. Mokkei, zemřel mezi lety 1269–1274). Mu-čchiho styl tušové malby, založený na štětcové technice uvolněných a expresivních tahů, vstřebala řada japonských malířů v čele s Hasegawou Tóhakuem nebo malířů školy Kanó, mezi něž patřil i autor našeho svitku Cunenobu.

Markéta Hánová 2022