Kristus se zjevuje Panně Marii

Mistr rodu Luna (Juan Rodríguez de Segovia?)
Název Kristus se zjevuje Panně Marii
Místo vzniku Španělsko – Kastilie
Datování kolem 1490
Provenience sbírka Jana Kruliše, Praha, před 1949
Způsob nabytí získáno v roce 1949
Inventární číslo O 2851
Katalogové číslo 15
Tematický celek Španělské malířství a sochařství 13.-19. století
Sbírka Sbírka starého umění
Druh uměleckého díla obraz
Rozměry
bez rámu: výška 995 mm / šířka 590 mm
Materiál
Technika
Literatura
  • KOTKOVÁ 1996, s. 33
    Olga Kotková, Nové cesty k starým mistrům, Dějiny a současnost II, 1996, s. 32−38.
  • KOTKOVÁ 1999, s. 114
    Olga Kotková, Netherlandish Paintings 1480–1600. Illustrated Summary Catalogue I/1, The National Gallery in Prague, Prague 1999.
  • MARTENS 1998, s. 3
    Maxmiliaan P. J. Martens (ed.), Bruges and the Renaissance. Memling to Poubus, kat. výst., Memlingmuseum – Oud Sint-Janshospitaal, Brugge 1998.
  • SLAVÍČEK 1987
    Lubomír Slavíček – Jan Assmann, Staré španělské umění: vybraná díla ze sbírek v ČSSR, kat. výst., Národní galerie v Praze, Praha 1987.
  • ŠTĚPÁNEK 1968−1969
    Pavel Štěpánek, La pintura española en la Galería Nacional de Praga, Arte Español I−III, 1968/69, s. 222–235, fig. 1–19.
  • ŠTĚPÁNEK 1969, s. 182
    Pavel Štěpánek, La pintura española en la Galería Nacional de Praha, Ibero-Americana Pragensia III, 1969, s. 181–202.
  • ŠTĚPÁNEK–VLK 1979, s. 6
    Pavel Štěpánek, Miloslav Vlk (eds.), Sbírky starého umění 15.–19. stol., Zámek v Nelahozevsi, Dodatek k privodci a seznamu exponáti, Praha 1979.
  • ŠTĚPÁNEK 1984−1985
    Pavel Štěpánek, Španělské umění 14.–16. století z československých sbírek, kat. výst., Středočeská galerie, Praha 1984−1985.
  • ŠTĚPÁNEK 1990A, s. 352
    Pavel Štěpánek, Pinturas y esculturas góticas españolas en la Galería Nacional de Praga, Anuario de Estudios Medievales XX, 1990, s. 349–356.
  • ŠTĚPÁNEK 2003B, s. 284–285
    Pavel Štěpánek, Tres tablas medievales españolas en la Galería Nacional de Praga (Notas a la pintura medieval española en colecciones checas), Artigrama, 2003, č. 18, s. 271–291.
  • ŠTĚPÁNEK 2004−2005, s. 40, 140
    Pavel Štěpánek, Tres tablas medievales españolas en la Galería Nacional de Praga (Notas a la pintura medieval española en colecciones checas), Bulletin of the National Gallery in Prague XIV–XV, 2004–2005, s. 34–48, 136–146. Dostupné z: http://www.ngprague.cz/userfiles/filemanager/files/xiv- xv_2004-2005_eng-cz.pdf, vyhledáno 14. 4. 2017.
  • ŠTĚPÁNEK 2007, s. 80–83
    Pavel Štěpánek, Taules medievales a Praga, in: Diversos Autors, Art Català al Món, collecció Història de l’Art Català, Edicions 62, Barcelona 2007, s. 80–83.
  • ŠTĚPÁNEK 2008, s. 242
    Pavel Štěpánek, Čechy a Španělsko ve středověku. Dějiny a umění, Olomouc 2008.
  • VACKOVÁ 1985A, s. 224, 231, 237
    Jarmila Vacková, Flámští ‘primitivové’ v československých sbírkách, Umění XXXIII, 1985, s. 219−241.
  • VACKOVÁ 1985B, s. 78–80
    Jarmila Vacková, Les primitifs flamands. Collectionss de Tchéco- slovaquie, Bruxelles 1985.
  • VACKOVÁ 1989B, s. 40
    Jarmila Vacková, Nizozemské malířství 15. a 16. století, Československé sbírky, Praha 1989.
  • ŠTĚPÁNEK 2019, s. 72–75
    Spanish Painting and Sculpture from the 13th to the 19th Century, Illustrated Summary Catalogue, Prague 2019.

Východisko obrazu lze hledat v kompozici se stejným námětem z triptychu Života a smrti Krista od Rogera van der Weydena v Gemäldegalerie, Staatliche Museen zu Berlin – Preussicher Kulturbesitz (kolem 1440–1444, tzv. Mirafloreský oltář, podle kartouzy Miraflores u Burgosu, odkud pochází) a její replice v The Metropolitan Museum of Art v New Yorku (tzv. Granadský oltář). Umělec mohl znát tato díla přímo z vlastní zkušenosti, protože oba triptychy byly již po roce 1445 ve Španělsku (Gaya Nuño 1964, s. 20, č. kat. 7–10). Silně plastická modelace obličejů, rukou i nohou je vytvořena jemnými přechody stínů, nerespektuje však vždy anatomii a uchyluje se k jistému schematismu postav. Hubené, téměř hůlkovité nohy jsou modelovány sice se smyslem pro objem, ale poněkud schematicky a strnule. Obraz si i přes tvrdý přepis uchovává značný flámský charakter – jak krajinou, tak záhybovým systémem lámané draperie, nebo grisaillovým podáním některých částí –, avšak hrubší a drsnější rukopis a příznačná tonalita s všepřítomnou olivovou zelení jsou charakteristické pro kastilskou školu hispanoflámského směru. Schematismus štíhlého a protáhlého těla Kristova odkazuje k Mistrovi rodu Luna, označovanému podle rodiny, pro niž pracoval. Činnost tohoto umělce je doložena při práci na malířské výzdobě paláce Infantado, jedné z nejvýznamnějších španělských renesančních staveb, která vznikla na objednávku rodiny Mendozů v Guadalajaře v letech 1480 až 1483. Sňatkem Íñiga Lópeze de Mendozy a Marie de Luna přešel umělec spolu s Mistrem sv. Ildefonsa do služeb Mariina otce D. Álvara de Luna a byla jim svěřena práce na oltáři kaple sv. Jakuba v toledské katedrále. Na základě analýzy toledského retáblu a dochovaných listinných dokumentů, v nichž se konstatuje, že dílo bylo v prosinci 1484 zadáno malířům Juanovi Rodríguezovi de Segovia a Sanchovi de Zamora, ztotožnil Gudiol (1965, s. 337) prvního umělce s Mistrem rodu Luna a druhého s Mistrem sv. Ildefonsa. Tato identifikace nebyla jednoznačně přijata a část autorů používá nadále anonymnějšího označení. Hispanizace flámských modelů postoupila u Mistra rodu Luna (Juana Rodrígueze de Segovia) poněkud méně než u jiných umělců konce století, figurální typy mají ryze španělskou vážnost i sílu niterného citu, kromě toho se ale jeho malba vyznačuje, jak je to ve Španělsku obvyklé, zvýšenou péčí o ornamenty oděvů a interpretaci flámské krajiny. Tvaroslovím připomíná malba, kterou můžeme datovat do devadesátých let 15. století, velké flámské mistry první poloviny 15. století, zprostředkované Mistrem ze Sopetránu (Gudiol 1965, s. 338).

Martina Jandlová (Štěpánek 2019 – kráceno) 2020