Paní Lévy (Marguerite)

Charles Despiau
(4. 11. 1874 – 30. 10. 1946)
Název Paní Lévy (Marguerite)
Název v originálu Portrait de Mme Leopold Levy; Madame H. Levy; Mme Léopold-Lévy; Madame Lévy; Marguerite
Datování 1923
Provenience Zakoupeno československým státem 1923, deponováno v MG.
Původní umístění ateliér Despiaua
Způsob nabytí státní nákup
Inventární číslo P 1284
Katalogové číslo 82
Tematický celek Francouzské sochařství 19. a 20. století
Sbírka Sbírka moderního umění
Druh uměleckého díla socha
Značeno Alexis Rudier / Fondeur Paris / C. Despiau 2/8
Rozměry
výška 35 cm
Materiál
Technika
Literatura
  • Volavka 1932, č. kat. 80-B (a)
    Vojtěch Volavka, Průvodce po moderní galerii (kat. exp.), Moderní galerie, Praha 1932.
  • Volavka 1933
    Vojtěch Volavka, Průvodce po Moderní galerii (kat. výst.), Moderní galerie, Praha 1933.
  • Volavka 1934, s. 231
    Vojtěch Volavka, Průvodce po Moderní galerii (kat. výst.), Moderní galerie, Praha 1934.
  • Volavka 1936, č. kat. 330
    Vojtěch Volavka, Průvodce po Moderní galerii (kat. výst.), Moderní galerie, Praha 1936.
  • Honty-Mašín 1958, č. kat. 330
    Tibor Honty – Jiří Mašín, Francouzské sochařství ze sbírek Národní galerie, Národní galerie v Praze, Praha 1958.
  • Hartmann-Procházka 1966, č. kat. 358
    Petr Hartmann – Václav Procházka, Francouzské sochařství ze sbírek Národní galerie (kat. výst.), Národní galerie v Praze, Praha 1966.
  • Macková 1966, č. kat. 62
    Olga Macková, Sbírka francouzského umění, Národní galerie v Praze, Praha 1966.
  • Uhrová-Müllerová-Vlček 2003, s. 56
    Olga Uhrová – Katarína Müllerová – Tomáš Vlček (eds.), Francouzské umění 19. a 20. století, Národní galerie v Praze, Praha 2003.
  • Macková-Štech 1962
    Sbírka francouzského umění: Národní galerie v Praze (kat. exp.), Národní galerie v Praze, Praha 1962.
  • Janištinová-Juříková-Uhrová-Zemánek 1994
    Anna Janištinová – Jiří Zemánek – Madgalena Juříková – Olga Uhrová, Národní galerie v Praze. Francouzské umění 19. a 20. století, Réunion des Musées Nationaux – Národní galerie v Praze, Praha 1994.
  • Kotalík 1987, s. 9, 97
    Jiří Kotalík (ed.), Barokin Taidetta Prahan Kansallis Galleriasta, kat. výst., Sinebrychoffin Taidemuseo, Helsinki 1987
  • Kesner 1961, č. kat. 55
    Ladislav Kesner, Národní galerie v Praze. Sbírky ve Šternberském paláci, Národní galerie v Praze, Praha 1961.
  • Masaryková 1947, č. kat. 330
    Anna Masaryková, Sbírka moderního umění Národní galerie v Praze (kat. výst.), Národní galerie v Praze, Praha 1947.
  • Wittlich 2014, s. 101
    Petr Wittlich, Bohumil Kafka (1878–1942). Příběh sochaře, Karolinum, Praha 2014
  • Wittlich 1978
    Petr Wittlich, České sochařství ve XX. století, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1978
  • Londýn 1947, č. kat. 75
    Despiau vivant, lʼhomme et l´oeuvre, Dupont, London 1947.
  • Roger-Marx 1974, č. kat. 81
    Claude Roger-Marx, Charles Despiau, sculptures et dessins (kat. výst.), Musée Rodin, Paris 1974.
  • Kesnerová-Spielmann 1978
    Gabriela Kesnerová – Petr Spielmann, Francouzská kresba 19. a 20. století z čs. sbírek: Francouzi a Pařížská škola: kresby, akvarely, kvaše (kat. výst.), Národní galerie v Praze, Praha 1963.
  • Praha 1935, č. kat. 15 nebo 16
    Katalog výstavy francouzského moderního sochařství (kat. výst.), Praha 1935
  • Charles Despiau 1975
    Charles Despiau: 1874–1946, kat. výst., Musée Despiau-Wlerick, Mont-de-Marsan 1975
  • Lebon 1995
    Élisabeth Lebon, Charles Despiau (1874–1946) catalogue raisonné de l'oeuvre sculpté (disert. práce), Sorbonne, Paris 1995.
  • Guenne 1930
    Jacques Guenne, Portraits d'artistes. Charles Despiau", L'Art vivant VI, 1930, 15 mars, s.  225–228.
  • Despiau 1982, s. 233
    Charles Albert Despiau, 1874–1946: collections du Musée municipal de Mont-de-Marsan, Le Musée, s. l. 1982
  • Praha 1926, s. 146
    100. výstava SVU Mánes (kat. výst.), SVU Mánes, Praha 1926.
  • Lebon 2016, č. kat. 134
    Élisabeth Lebon, Charles Despiau. Classique et Moderne, Atlantica éd., Biarritz 2016.

Podobizny tvoří velmi důležitou složku Despiauova díla. Nejde již o dramatismus Augusta Rodina, ale o komorní podání zobrazované osoby. Znakem sochařova přístupu se kromě formálního intimismu a architektonického pojetí portrétu stala antikizující manýra. Despiau ji ovšem rozvíjel v jemných odstínech sochařské modelace s citovým nádechem. Bronzová podobizna Marguerity, manželky malíře Léopolda Lévy, byla poprvé vystavena veřejnosti na Salon de Tuileries v roce 1923. Existují k ní čtyři sádrové exempláře, které jsou velmi podobné – vždy zvýrazňují ostré a lehce asymetrické rysy obličeje. Temeno hlavy připomene bretaňský folklor. Tamní ženy nosívaly při slavnostních příležitostech řasené čepce s podobnou siluetou, jíž se vyznačuje účes Marguerity. Dílo ze sbírky Národní galerie se stalo jedním z bronzů, zakoupených československým státem v roce 1923.

Martina Bezoušková 2022