Název | Osvobození svatého Petra z vězení |
---|---|
Místo vzniku | Sevilla; Španělsko |
Datování | 1665 – 1670 |
Provenience | sbírka Václava Brožíka (1851–1901) |
Způsob nabytí | darováno v roce 1892 |
Inventární číslo | O 688 |
Katalogové číslo | 16 |
Tematický celek | Španělské malířství a sochařství 13.-19. století |
Sbírka | Sbírka starého umění |
Druh uměleckého díla | obraz |
Přípis | Na zadní straně napínacího rámu dole uprostřed je papírový štítek s číslem Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění, později Státní sbírky starého umění: „OP 873“. |
Popis | Výjev se odehrává v temné prostoře velkého žalářního sklepení, do něhož jen nepatrně proniká světlo lucerny v pozadí, avšak ozařuje jej zjev anděla, který bere Petra za paži a probouzí ho ze spánku. Atmosféra zázračného vysvobození je zvýrazněna září vycházející z andělova těla a křídel. Levicí ukazuje Petrovi k východu v pozadí, kde spí dva strážní, zatímco druzí dva dřímají opřeni o patku sloupu pod lucernou. Jedinečně se tu ukazuje Murillova schopnost postihnout spontánní zkratkou povahu budoucího velkého plátna. |
Rozměry |
bez rámu: výška 307 mm / šířka 315 mm
|
Materiál | |
Technika | |
Literatura | |
Prameny |
Námět drobného obrázku ilustruje biblickou pasáž z Evangelia sv. Matouše (25:36) a současně je symbolem jednoho z dobrých skutků – osvobozování vězňů, jak jej chápou Skutky apoštolské (12:7−8). Jde o jedinou známou přípravnou skicu k jedné z vynikajících velkoformátových maleb Murillova vrcholného tvůrčího období, k velkému obrazu provedenému bez valných změn podle původního záměru pro špitální kostel La Caridad (Milosrdenství) v Seville (dnes v petrohradské Ermitáži, inv. č. GE 342). Dokončen byl možná už před rokem rokem 1670, nejpravděpodobněji však v letech 1671 až 1674, což současně určuje dataci našeho díla. Obraz byl součástí cyklu zobrazujícího skutky milosrdenství; díla povětšinou odvezli francouzští napoleonští generálové. V kostele zůstala dodnes pouze dvě z těchto pláten, a to Mojžíš dobývající vodu ze skály a Nasycení pěti set hladových. Cyklus obrazů byl vytvořen jako součást promyšleného ikonografického programu, jehož autorem byl podle tradice šlechtic Don Miguel de Mañara de Leca – jehož postava a osudy před náboženským obrácením daly podnět ke vzniku světového mýtu Dona Juana. Osvobození sv. Petra, v malířství velmi častý námět, pak symbolizuje osvobozování vězňů. Kompozice skici z NGP je pojednána téměř ve čtvercovém formátu a v definitivní petrohradské verzi je až na malé detaily téměř beze změny dodržena. Právě na tomto obraze rozvedl Murillo plněji a úplněji otázky šerosvitu, které řeší již na obraze sv. Jana z Boha nesoucího utopence, pocházejícím ze stejné série pro sevillský klášter La Caridad. Na rozdíl od tohoto obrazu, kde postavy jen odrážejí světlo, je anděl na naší skice (a její definitivní verzi v Petrohradě) ozářen oslepujícím světlem, zatímco ostatní žalář zůstává pohroužen do tmy. Takto pojatý prostor není u Murilla, který své kompozice prosvětluje v pozadí daleko intenzivněji, příliš častý. Nicméně i přes mystické světlo si obraz udržuje proporce reality.
Martina Jandlová (Štěpánek 2019 – kráceno) 2020