Maska Pallas Athény

Maska Pallas Athény vznikala v období, kdy se Bourdelle snažil separovat od Rodinova vlivu a nacházel tvůrčí samostatnost. Kolem roku 1903 začal sochař pracovat na Torzu Pallas Athény, které manifestovalo změnu především budováním kompaktního hladkého objemu, stylově blízkého tvorbě Aristida Maillola. Plastika ale zároveň vycházela z dochovaných archaických ukázek (např. Torse feminin / Figurine, c. 400–300 př. n. l., Musée du Louvre). V průběhu prací na Torzu Bourdelle stále více zkoumal tvář bohyně Athény, ztělesňující rozum a plodnost myšlenky. Fascinován uměleckými možnostmi, jak její podobu ztvárnit, posouval vyjádření od díla Buste de Pallas drapée (1897–1898), které stále obsahuje rodinovská rezidua, až k Masce Pallas Athény (1905). V obou variantách je portrét bohyně znázorněn s mírně natočenou a nakřivo posazenou hlavou. Maska Pallas Athény oplývá výrazovou silou, způsobenou nahromaděním hmoty v obličeji. Vlasy jsou znázorněny pouze fragmentárním způsobem ve formě masky, odkazující se na předmět z archeologických vykopávek. Z toho důvodu byl také původní odlitek doplněn patinou, jež dotvářela dojem koroze na antikizujícím díle. Žádost o zakoupení plastiky Maska Pallas Athény podala Sbírka moderního sochařství v roce 1977 s odůvodněním, že se jedná o významnou práci sochaře Bourdella, kterou lze vzhledem ke kvalitě odlitku a vývojové hodnotě využít v expozici. Přichází v úvahu, že se jednalo o stejné dílo, které bylo v Praze vystaveno už na Bourdellově monografické výstavě v roce 1909 (č. kat. 4). Tehdy jej do své sbírky zakoupil František Táborský. Plastika, vystavovaná hned v osmdesátých letech na výstavách Nové zisky Národní galerie (1983) a Francouzské umění IX. a XX. století ve sbírkách Národní galerie v Praze (1989), se stala součástí expozice, otevřené ve Veletržním paláci v roce 1995. Součástí díla je původní mramorový sokl o rozměrech 22 × 17,5 cm s nápisem A Ɵ H N H.

Martina Bezoušková 2022