Strach (Fragment z pomníku padlých 1870–1871 v Montaubanu)

Ženský profil Strach byl jednou ze čtyř částí basreliéfu (LʼÉpouvante de la guerre), který měl zdobit sokl pomníku padlým v Montaubanu. Bourdelle realizoval tuto část výzdoby v roce 1899. Na Salonu v roce 1902 představil vyňatý a mírně upravený reliéf Strach poprvé samostatně a následně jej v roce 1905 nechal odlít pro výstavní účely. Další bronzová obměna, odlitá belgickou firmou Société nationale des Bronzes, pochází z roku 1909. Je zajímavé, že sádrové verze Bourdelle věnoval svým přátelům a kolegům jako dary symbolizující úryvek z jeho zamýšlené koncepce komemorativního monumentu, který byl odhalen v roce 1902. Antoinette Le Normand-Romain hovořila o jednotlivých fragmentech pomníku jako o nové kapitole Brány pekel, a to z důvodu, že Bourdelle působil jako asistent v Rodinově ateliéru v letech 1893–1908, kdy Rodinův celoživotní projekt vznikal. Žena znázorněná na reliéfu ztělesňuje strach a zároveň odhodlanost bojovnice, jak ji již dříve pojali sochaři François Rude (La Marseillaise, 1833–1836) nebo Auguste Préault (La Tuerie, 1834). Bourdellovo pojetí popírá anatomické proporce ve prospěch expresivity a značí ukázku nové artikulace hmoty na přelomu 19. a 20. století. Z toho důvodu byl reliéf LʼEffroi jedním z děl vystavených na Bourdellově putovní retrospektivě ve Spojených státech amerických (1925). Pražský odlitek, snad vytvořený kolem roku 1905, se odlišuje osobní dedikací malíři Janu Dědinovi, s nímž se Bourdelle přátelil. Umělce seznámil básník Pierre Maёl na procházce ve Versailles v roce 1900. Český malíř posléze pomáhal Spolku Mánes s organizací sochařovy pražské monografické výstavy v roce 1909. Dílo Strach ovšem Dědina získal pravděpodobně v roce 1908, tedy ještě před organizací výstavy, jak dokládá inskripce na díle. Ve sbírce NGP se nachází další bronzový exemplář P 4808 (získáno 1950, hnědá patina).

Martina Bezoušková 2022