| Název | Studie usmívajícího se chlapce |
|---|---|
| Datování | 1529 – 1535 |
| Způsob nabytí | „kauza Dvořák“; zainventováno 1992 |
| Inventární číslo | K 57800 |
| Tematický celek | Italská kresba |
| Sbírka | Sbírka grafiky a kresby |
| Druh uměleckého díla | kresba |
| Nápis | dole uprostřed na podložce nalepen štítek: Guido Rheni fecit |
| Popis | oříznuto a podlepeno |
| Rozměry |
výška 208 mm / šířka 151 mm
|
| Materiál | |
| Technika | |
| Literatura |
Studie je jednou z přibližně dvou desítek tváří, které Domenico Beccafumi provedl temperou na papíře. Pomocí výrazných vrstev barvy a krátkých tahů štětce docílil bohatého promodelování a přesvědčivého zachycení objemů. V tomto ohledu lze práci srovnat s jeho studiemi Mladý muž z profilu (Paříž, Musée du Louvre, inv. č. RF 53005), Tvář vousatého muže (Londýn, The British Museum, inv. č. 1953,1212.3) a Hlava mladíka (Řím, Galleria Borghese, inv. č. 453). Do Beccafumiho tvorby dílo zapadá také idealizací chlapcova obličeje. Zatímco pro srovnatelné studie postav dospělých mužů a žen jsou charakteristické portrétní rysy, dětské tváře Beccafumi zobrazoval líbezně idealizované. Z nespočtu prací zachycujících obličej dítěte lze zmínit studii z Galleria degli Uffizi (inv. č. 19108 F). Beccafumiho temperové studie jsou kladeny převážně do první poloviny třicátých let 16. století. V této době s největší pravděpodobností vznikla také Studie usmívajícího se chlapce. Předpoklad vyplývá z komparace s bozzetty provedenými temperou na papíře a z porovnání s dětskými tvářemi, které byly provedeny v této době.
Dalibor Lešovský 2022