Podobizna Mirabeauova

Název	Podobizna Mirabeauova
Název v originálu	Buste de Mirabeau
Datování	1791
Provenience	Sádrový odlitek vytvořen dle díla z Musée du Louvre.
Původní umístění	Deponováno v MG.
Způsob nabytí	Zakoupeno československým státem 1923,
Inventární číslo	P 1030-001
Katalogové číslo	6
Tematický celek	Francouzské sochařství 19. a 20. století
Sbírka	Sbírka umění 19. století a klasické moderny
Druh uměleckého díla	socha
Značeno	z boku, na přední straně soklu: Houdon an 9, nápis MIRABEAU
Rozměry	výška 63 cm
Materiál	sádra
Literatura	Volavka 1933 Vojtěch Volavka, Při výstavě barokní dřevěné plastiky, Umění VI, 1933, s. 371–380. Giacometti 1918–1919 Georges Giacometti, Le Statuaire Jean-Antoine Houdon et don époque (1741–1828), 3 sv., Jouve & cie, Paris 1918–1919. Vitry 1922, 7, 18, 22, 25, 26, 31–33, 119, 131, 142, 171, 178, 268–275 Paul Vitry, Musée national du Louvre. Catalogue des sculptures du Moyen-Age, de la Renaissance et des Temps modernes, Musées nationaux, Paris 1922. Vitry 1928 Paul Vitry, Centenaire de J.-A. Houdon (kat. výst.), Bibl. de Versailles, Versailles 1928. Réau 1964 Louis Réau, Houdon, sa vie et son oeuvre I, F. De Nobele, Paris 1964. Arnason 1975, sv. I, s. 439, sv. II, s. 51 H. Harvard Arnason, The Sculptures of Houdon, Phaidon, London 1975 Poulet 2003, 422 Anne L. Poulet et al., Jean-Antoine Houdon: Sculptor of the Enlightement, National Gallery of Art, Washington D.C. – University of Chicago Press, Chicago – London 2003. kat. Statues, portraits sculptés 2006, 18, 20–22 Houdon (1741–1828). Statues, portraits sculptés (kat. výst.), Musée du Louvre éditions – Somogy, Paris 2006. Volavka 1932 Vojtěch Volavka, Průvodce po moderní galerii (kat. exp.), Moderní galerie, Praha 1932. Volavka 1934 Vojtěch Volavka, Průvodce po Moderní galerii (kat. výst.), Moderní galerie, Praha 1934. Volavka 1936 Vojtěch Volavka, Průvodce po Moderní galerii (kat. výst.), Moderní galerie, Praha 1936. Honty-Mašín 1958, 37 Tibor Honty – Jiří Mašín, Francouzské sochařství ze sbírek Národní galerie, Národní galerie v Praze, Praha 1958. MG 1926, 114–119 Moderní galerie v Praze 1926 (kat. výst.), Moderní galerie, Praha 1926. Hartmann-Procházka 1966, 58 Petr Hartmann – Václav Procházka, Francouzské sochařství ze sbírek Národní galerie (kat. výst.), Národní galerie v Praze, Praha 1966. Jouin 1881 Henry Jouin, Musée d´Angers. Peintures, sculptures, cartons, miniatures, gouaches et dessins, Angers 1881. Draper–Scherf 1997, 267 James David Draper – Guilhem Scherf, Pajou, sculpteur du roi 1730–1809, kat. výst., Musée du Louvre, Paris – Metropolitan Museum of Art, New York, Paris – New York 1997 Praha 1923 Výstava francouzského umění XIX. a XX. století (kat. výst.), SVU Mánes, Praha 1923. Michel 1897 André Michel, Musée national du Louvre. Catalogue sommaire des sculptures du Moyen Âge, de la Renaissance et des Temps Modernes, Paris 1897. Rionnet 1996, 90–91 Gaborit 1998, 57 Jean-René Gaborit (ed.), Musée du Louvre. Département des sculptures. Sculpture française. Renaissance et temps modernes (kat. exp.), sv. II, Éd. du Louvre, Paris 1998.

Po svém návratu z Ameriky v roce 1785 se sochař Houdon i nadále věnoval portrétní tvorbě. Zaujala jej vůdčí politická osobnost Velké francouzské revoluce, Honoré Gabriel Riqueti de Mirabeau (1749–1791), jenž kritizoval vládu Ludvíka XVI. Houdon zachytil Mirabeaua na objednávku Société des Amis de la Constitution v roce jeho úmrtí, aby uchoval živý odkaz na jeho energickou osobnost. Terakotová busta, realizovaná dle posmrtné masky, byla zřejmě představena na Salonu v roce 1791 (č. kat. 484). V roce 1800 objednal Napoleon mramorový exemplář, vystavený na Salonu o rok později. Dílo pod názvem Poprsí Mirabeauovo bylo vystaveno na výstavě Francouzské umění XIX. a XX. století v roce 1923 (č. kat. 325, Musée du Louvre). Československý stát zřejmě nezakoupil vystavený exemplář, nýbrž za symbolickou částku pořídil druhotný odlitek, který byl vytvořený podle díla ze sbírek Musée du Louvre. Ve sbírkách Národní galerie se rovněž nachází bronzová restaurátorská kopie P 1030-002, vytvořená v roce 2004 z konzervátorských a výstavních důvodů.

Martina Bezoušková 2022