Sv. Jiří zabíjí draka

(6. 12. 1824 – 10. 9. 1910)
Název Sv. Jiří zabíjí draka
Název v originálu Saint Georges terrassant / combattant le dragon
Datování 1891
Provenience Převedeno 1966 hospodářskou smlouvou o převodu národního majetku ze správy Ministerstva školství a kultury do NG.
Inventární číslo P 5331
Katalogové číslo 24
Tematický celek Francouzské sochařství 19. a 20. století
Sbírka Sbírka umění 19. století a klasické moderny
Druh uměleckého díla socha
Značeno E. FREMIET
Popis

Plastika znázorňující Sv. Jiří zápasícího s drakem v sobě skrývá všechna dílčí témata, kterými se sochař v průběhu kariéry zabýval. Můžeme tu najít zápas člověka s animální sílou i formu jezdeckého pomníku, tentokrát po formální stránce inspirovanou sochami německé provenience z 15. století.  Expresivní podání je proto patrné nejen v dynamickém pohybu koně, ale i ve výrazové nadsázce (vykulené oči, rozšířené nozdry). Cit pro zvláštní naturalistické ztvárnění se projevuje také v pojetí draka, kterého sochař údajně modeloval podle vyhublého zajíce. Narativní podání zároveň pomohlo Frémietovi ilustrovat úlohu světce na koni coby bojovníka, který hrdinsky vzdoruje drakovi.

Rozměry
výška 54 cm
Materiál
Literatura
  • Bricon 1898, 498, 501
    Tienne Bricon, Frémiet, Gazette des Beaux-Arts XIX, 1898, s. 494–507
  • Hartmann-Procházka 1966
    Petr Hartmann – Václav Procházka, Francouzské sochařství ze sbírek Národní galerie (kat. výst.), Národní galerie v Praze, Praha 1966.
  • Chevillot 1988
    Catherine Chevillot, Emmanuel Frémiet 1824–1910: La main et le multiple (kat. výst.), Musée des Beaux-Arts de Dijon – Musée de Grenoble, Dijon 1988
  • Bartlett 1891, 129
    Truman Howe Bartlett, Emmanuel Frémiet – IX, The American Architect and Building News, vol. XXXI, 1891, May 30, č. 805, s. 129–13
  • De Biez 1896, 5–13
    Jacques de Biez, Un maître imagier: E. Frémiet, Paris 1896
  • Thiébault-Sisson 1896, 187
    François Thiébault-Sisson, Au jour le jour, un vie d'artiste, Emmanuel Frémiet, Le Temps XLVI, 1896.
  • De Biez 1910, 4, 9, 92
    Jacquez de Biez, E. Frémiet, Jouve, Paris 1910
  • Lami 1916, 414
    Stanislas Lami, Dictionnaire des sculpteurs de lʼÉcole française, XIXe siècle, É. Champion, Paris 1916.
  • Fauré-Frémiet 1934, 6, 7, 40, 74–76, 87, 96, 99, 104, 106, 113, 118–120, 136
    Philippe Fauré-Frémiet, , Les Maitres de l’Art: Frémiet, Plon, Paris 1934
  • Luc-Benoist 1945, 241
    Luc-Benoist, La sculpture française, Larousse, Paris 1945.
  • Gharré 1960
    Gharré, Des sculptures, Musée de Beaux-Arts de Dijon, Dijon 1960.
  • Rrheims 1972, 196
    Maurice Rheims, La sculpture au XIXe, Arts et métiers graphiques, Arts et Metiers Graphiques, Paris 1972.
  • Hanotelle 1982, 49, 213
    Micheline Hanotelle, Paris/Bruxelles. Rodin et Meunier. Relations des sculpteurs français et belges à la fin du XIX siècle (kat. výst.), Le Temps, Paris 1982
  • Gaborit-Ligot 1987
    Jean-René Gaborit – Jack Ligot, Sculptures en cire de I'ancienne Egypte a lʼart abstrait, Ministère de la culture et de la communication, Paris 1987.
  • Le Moyen-Age et les peintres francais 1980, 78
    Le Moyen-Âge et les peintres français de la fin du XIXe siècle: Jean-Paul Laurens et ses contemporains, Le Musée, Château-Musée de Cagnes-sur-Mer 1980.

Bronzová plastika byla nejprve představena na Salonu roku 1891 (č. kat. 2522) a následně státem zakoupena pro Francouzskou národní kolekci, deponovanou v Musée de Luxembourg. U příležitosti Světové výstavy 1900 byla liteckou dílnou La Maison Thiébaut vytvořena také nadživotní verze (v. 3,21 m), nakonec odkoupena městem Paříž. Už v průběhu devadesátých let vzniklo množství klasických nebo zlacených bronzových redukcí, z nichž jednu ve své sbírce spravuje také Národní galerie.

Martina Bezoušková 2022