Johanka z Arku při modlitbě

Emmanuel Frémiet se v sedmdesátých letech 19. století začal zaobírat středověkem. Z námětů jej zaujala Panna orleánská (1412–1431), která stanula v čele francouzských vojsk za stoleté války a posléze byla upálena za kacířství. Její postava se stala synonymem lidské nezdolnosti a odvahy. Frémiet ji nejprve poctil vytvořením jezdeckého pomník pro pařížské náměstí Place des Pyramides, jehož monumentální a reprezentativní formát byl obvykle vyhrazen pro krále, gondotiéry a další významné osobnosti. V roce 1875 sochař dále vystavil na Salonu monumentální Johanku z Arku při modlitbách (č. kat. 3083). Znázornění klečící světice ve zbroji připomene světice ze středověkých kostelů a iluminovaných rukopisů. Dílo určené původně jako funerální plastika ale svou symbolikou oslovilo především soukromé sběratele. Zvláště oblíbené byly komerčně šířené redukce v bronzu nebo biskvitu, vyráběného od roku 1898 porcelánkou v Sèvres. Dílo ze sbírky Národní galerie se podle seznamu z roku 1935 nacházelo ve sbírce českého odboru Moderní galerie, kam se dostalo darem od paní Kupkové.

Martina Bezoušková 2022