Franz Liszt

Dantan ml. (Jean-Pierre Dantan)
Název Franz Liszt
Název v originálu Franz Liszt
Datování 1836 (odlito 1965)
Provenience Odlito 1965 v Ústředí uměleckých řemesel.
Inventární číslo P 5267
Katalogové číslo 16
Tematický celek Francouzské sochařství 19. a 20. století
Sbírka Sbírka moderního umění
Druh uměleckého díla socha
Značeno Dantan. - 1836
Přípis

(v signatuře je paleografický znak)
Rozměry
výška 23 cm
Materiál
Literatura
  • Janson 1985, s. 104–105
    Horst Waldemar Janson: Nineteenth-Century Sculpture, Thames & Hudson Ltd., London 1985.
  • Hartmann-Procházka 1966, č. kat. 41
    Petr Hartmann – Václav Procházka, Francouzské sochařství ze sbírek Národní galerie (kat. výst.), Národní galerie v Praze, Praha 1966.
  • Dantan 1862
    Galoppe d’Onquaire, Le Musée musical de Dantan Jeune, Au ménestrel, Paris 1862
  • Seligman 1957, s. 57
    Janet Seligman, Figures of Fun: The Caricature-Statuettes of Jean-Pierre Dantan, Oxford University Press, London 1957.
  • Macková 1958, č. kat. 27
    Olga Macková, Jean Pierre Dantan. Sochařská karikatura (kat. výst.), Národní galerie v Praze – SČSVU Umělecká beseda, Praha 1958.
  • Šetlík 1958, s. 8
    Jiří Šetlík, Jean Pierre Dantan, Výtvarná práce VI, 1958, 27. dubna, č. 7, s. 8 Štech 1925.
  • Vlk 1985
    Miloslav Vlk, Jean Pierre Dantan (1800–1869): Sochařská karikatura a portrét (kat. výst.), Středočeská galerie, Praha 1985.
  • Kotalík-Tassi-Varignana 1990, č. kat. 76
    Jiří Kotalík – Roberto Tassi – Franca Varignana, Impressionismo in Europa : origini, sviluppi, influenze. Capolavori dalla Galleria nazionale di Praga (kat. výst.), Nuova Alfa Editoriale, Bologna 1990.

Dantan zaměřil svoji sochařskou činnost výhradně na portrét – karikaturu, a proto bývá srovnáván s Honoré Daumierem. Přístupy obou umělců se ovšem liší. ,,Daumier karikuje z barikády, Dantan ze salonu,“ napsala výstižně Olga Macková do výstavního katalogu (1958). Zatímco Daumier svou karikaturou glosoval politické dění, Dantan znázorňoval osobnosti umístěné vysoko ve společenském žebříčku. Do této kategorie spadá i expresivní znázornění klavírního virtuoza Franze Liszta, jenž sedí otočený zády k divákovi a jeho protažené prsty hrají na hudební nástroj. Určení díla pro en face pohled umocňuje plošnost kompozičního znázornění a také skutečnost, že obličej skladatele není pod bujnou kšticí vidět. Existuje také druhá šarže téhož námětu, znázorňující Liszta s uherskou šavlí, kterou skladatel dostal jako čestné uznání od města Budapešti. V úvahu přichází, že pražský odlitek byl pořízen dle díla z Polabského muzea v Poděbradech. V roce 1965 byly odlity 2 kusy, odlitek A zůstal ve sbírce Národní galerie, zatímco B byl předán společnosti Fryderyka Chopina v Mariánských Lázních. Stejným způsobem se obohatil sbírky Národní galerie také bronzový odlitek houslisty Paganiniho, který je však od roku 1997 hlášen jako odcizený.

Martina Bezoušková 2022