Lev zápasící s hadem

Antoine-Louis Barye
Název Lev zápasící s hadem
Název v originálu Le Lion au serpent; Lion de Tuileries; Lion assis, appuyant sa patte droite sur un vipère
Datování 1832
Provenience Vystaveno Praha 1923 (č. kat. 330, orig. Zahrada v Tuileries). Zakoupeno československým státem 1923, deponováno v MG.
Inventární číslo P 1041
Katalogové číslo 10
Tematický celek Francouzské sochařství 19. a 20. století
Sbírka Sbírka moderního umění
Druh uměleckého díla socha
Značeno Barye 1832
Rozměry
výška 135 cm / šířka 185 cm / Hloubka 105 cm
Materiál
Literatura
  • Benge 1969, č. kat. 133
    Glenn Franklin Benge, The Sculpture of Antoine Louis Barye in American Collections, catalogue raisonné (disert. práce), University of Iowa, Iowa City 1969
  • Bresc-Bautier – Pingeot 1986, s. 28–31
    Geneviève Bresc-Bautier – Anne Pingeot, Sculptures des jardins du Louvre, du Carrousel et des Tuileries, Musées Nationaux, Paris 1986
  • Vitry 1922, č. kat. 907
    Paul Vitry, Musée national du Louvre. Catalogue des sculptures du Moyen-Age, de la Renaissance et des Temps modernes, Musées nationaux, Paris 1922.
  • Honty-Mašín 1958, s. 8
    Tibor Honty – Jiří Mašín, Francouzské sochařství ze sbírek Národní galerie, Národní galerie v Praze, Praha 1958.
  • Praha 1923, č. kat. 330
    Výstava francouzského umění XIX. a XX. století (kat. výst.), SVU Mánes, Praha 1923.
  • Hartmann-Procházka 1966, č. kat. 9 (nevystaveno z technických důvodů)
    Petr Hartmann – Václav Procházka, Francouzské sochařství ze sbírek Národní galerie (kat. výst.), Národní galerie v Praze, Praha 1966.
  • Uhrová-Müllerová-Vlček 2003, č. kat. 9, s. 13
    Olga Uhrová – Katarína Müllerová – Tomáš Vlček (eds.), Francouzské umění 19. a 20. století, Národní galerie v Praze, Praha 2003.
  • Saunier 1925, s. 8, 11, 17–20, 35, repr. č. 2
    Charles Saunier, Barye (= Maîtres de lʼart moderne), F. Rieder & cie, Paris 1925.
  • Hubert-Sérullaz 1956–1957, č. kat. 1
    Gerard Hubert – Maurice Sérullaz, Barye: Sculptures, Peintures, Aquarelles des Collectons Publique Françaises (kat. výst.), Musée National du Louvre, Paris 1956–1957.
  • Pivar 1974, č. kat. A 34, A 38
    Stuart Pivar, The Barye Bronzes, Antique Collectorʼs Club Ltd., Woodbridge, Suffolk 1974.
  • Benge 1975, s. 89–107
    Glenn Franklin Benge, Antoine-Louis Barye (1796–1875), Cambridge 1975
  • Fusco–Janson 1980, č. kat. 17
    Peter H. Fusco – Horst Waldemar Janson, The Romantics to Rodin: French 19th-century sculpture from North American collections, kat. výst., Los Angeles County Museum, Los Angeles 1980
  • Benge 1984, s. 3–6, 11, 34–37, 41, 119-123
    Glenn Franklin Benge, Antoine-Louis Barye: Sculptor of Romantic Realism, Pennsylvania State University Press, University Park, PA–London 1984
  • Praha 1993, n. pag.
    Hapestetika 4: hmatová výstava výtvarného umění (nejen) pro nevidomé (kat. výst.), Společnost pro pořádání výstav Hapestetika, Praha 1993.
  • Lemaistre-Barrillon 1996, 38–44, 84, 85
    Isabelle Leroy-Jay Lemaistre – Béatrice Tupinier Barrillon, La Griffe et la dent: Antoine Louis Barye (1795–1875), sculpteur animalier (kat. výst.), Musée du Louvre – Musée des Beaux-Arts de Lyon, Paris 1996.
  • Poletti-Richarme 2000, č. kat. A 50–A 54
    Michel Poletti – Alain Richarme, Barye: catalogue raisonné des sculptures, Gallimard, Paris 2000.
  • Honty 1956, n. pag.
    Tibor Honty, Francouzské sochařství ze sbírek Národní galerie v Praze (soubor 12 fotografií T. Hontyho), Orbis, Praha 1956.
  • Mantz 1867, s. 106–126
    Paul Mantz, Artistes contemporains, M. Barye, Gazette des Beaux-Arts IX, 1867, 1 February, č. 1, s. 106–126.

Antoine-Louis Barye se představil poprvé jako animaliér na pařížském Salonu v roce 1831. Vystavil dílo Tygr zápasící s gaviálem (Tigre dévorant un gavial), které bylo oceněno medailí. Skupinu Lva zápasícího s hadem (Lion au serpent) prezentoval sochař veřejnosti o dva roky později. V porovnání s minulým úspěchem ale koncept sousoší vzbudil tentokrát spíše pozdvižení. Kritice se nelíbil realismus provedení a nezvykle velké rozměry, které neodpovídaly klasickému žánrovému pojetí. Plastika je architektonicky gradovaná a nejen svým měřítkem, ale také způsobem akcentování zápasícího lva, silného a odhodlaného, mnohem více stylizuje majestátní zvíře do podoby symbolu, jak bylo dlouhá léta ukotveno v heraldice a alegoriích. Tuto domněnku podporuje i porovnání s plastikou Chodící lev (Lion qui marche, 1836), který spíše zastupuje studii dle přírody. Oproti dílu Tygr zápasící s gaviálem vymizel také klidný triumf znázorňující predátora s kořistí, kočkovitá šelma je více rozpohybovaná a sochař naturalisticky zvýraznil její ,,bojovou fyziognomii“ včetně vytažených drápů, vyceněných zubů i naježené srsti. Znázornění šelmy na lovu nabízí svou dramatičností paralelu k cyklu Zápasy od francouzského malíře Eugèna Delacroixe. Sochař Barye vycházel při tvorbě plastiky ze skic lvů, které pořídil ve zvěřinci v Jardin des Plants. Bronz byl odlit metodou na ztracený vosk v roce 1835 a následujícího roku prezentován na Salonu. Tento exemplář zakoupil francouzský stát a ještě v roce 1836 ho instaloval na Terasse du Bord de lʼEau před Palais de Tuileries. Po roce 1911 byl originální bronz přestěhován do Louvru. Obrovský úspěch, který se nakonec dostavil s převedením rozměrného sousoší do bronzu, vedl Baryho k vytváření lépe prodejných redukcí. Některé z nich, přemodelované samotným autorem, se od originální verze odlišují (kromě měřítka) především v pojetí hada a skály, na níž se zápas zvířat odehrává. Kromě autorských redukcí existují ještě redukce mechanické (jedna z edic byla například odlévána dílnou Barbedienne). Sádrové sousoší z Národní galerie bylo zakoupeno z pražské výstavy Francouzské umění XIX. a XX. století (1923) jako součást státního nákupu. Mělo být rovněž vystaveno na výstavě Francouzské sochařství ze sbírek NG, nakonec se tak z technických důvodů nestalo.

Martina Bezoušková 2022