Paní Cabetová

(4. 1. 1784 – 3. 11. 1855)
Název Paní Cabetová
Název v originálu Martine Cabet
Datování 1853
Provenience Vystaveno Praha 1923 (č. kat. 328; orig. Musée du Louvre). Zakoupeno československým státem 1923, deponováno v MG.
Inventární číslo P 1033
Katalogové číslo 8
Druh uměleckého díla socha
Značeno vzadu značka: Musée du Louvre
Rozměry
výška 69 mm
Materiál
Literatura
  • Barthélémy-Gilles 2012, č. kat. 159
    Sophie Barthélémy – Matthieu Gilles (eds.), François & Sophie Rude: Un couple d’artistes au XIXe siècle, citoyens de la Liberté (kat. výst.), Musée des Beaux-Arts, Dijon – Musée Rude, Paris 2012
  • Volavka 1932, č. kat. 539
    Vojtěch Volavka, Průvodce po moderní galerii (kat. exp.), Moderní galerie, Praha 1932.
  • Volavka 1933, č. kat. 539
    Vojtěch Volavka, Průvodce po Moderní galerii (kat. výst.), Moderní galerie, Praha 1933.
  • Volavka 1934, č. kat. 539
    Vojtěch Volavka, Průvodce po Moderní galerii (kat. výst.), Moderní galerie, Praha 1934.
  • Volavka 1936, č. kat. 599
    Vojtěch Volavka, Průvodce po Moderní galerii (kat. výst.), Moderní galerie, Praha 1936.
  • Honty-Mašín 1958, s. 8, 103
    Tibor Honty – Jiří Mašín, Francouzské sochařství ze sbírek Národní galerie, Národní galerie v Praze, Praha 1958.
  • MG 1926, č. kat. 352
    Moderní galerie v Praze 1926 (kat. výst.), Moderní galerie, Praha 1926.
  • Hartmann-Procházka 1966, č. kat. 122
    Petr Hartmann – Václav Procházka, Francouzské sochařství ze sbírek Národní galerie (kat. výst.), Národní galerie v Praze, Praha 1966.
  • Macková 1966, č. kat. 163
    Olga Macková, Sbírka francouzského umění, Národní galerie v Praze, Praha 1966.
  • Praha 1923, č. kat. 328
    Výstava francouzského umění XIX. a XX. století (kat. výst.), SVU Mánes, Praha 1923.
  • Macková-Štech 1962, č. kat. 156 (nevystaveno, pouze uvedeno v katalogu)
    Sbírka francouzského umění: Národní galerie v Praze (kat. exp.), Národní galerie v Praze, Praha 1962.
  • Silvestre 1856, s. 328
    Théophile Silvestre, Histoire des artistes vivants. Études d´après nature par Théophile Silvestre. Illustrée du portrait des artistes gravé à l´eau-forte d´après le daguerréotype. Catalogue par M. L. M. DE VIRMOND. Rude., Éd. E. Blanchard Libraire, Paris 1856.
  • Bertand 1888, s. 3, 56, 120, 122
    Alexis Bertrand, Les Artistes célèbres – François Rude, Librairie de l´Art, Paris 1888
  • De Fourcaud 1904, s. 394–396, 411, 456, 507–508
    Louis de Fourcaud, François Rude, sculpteur: Ses oeuvres et son temps (1744–1855), Paris 1904
  • Calmette 1920, s. 108, 170
    Joseph Calmette, François Rude, H. Floury, Paris 1920
  • Lami 1914–1921, vol. IV, s. 215
    Stanislas Lami, Dictionnaire des sculpteurs de lʼÉcole française, XIXe siècle, É. Champion, Paris 1914–1921.
  • Geiger 2004, s. 144
    Monique Geiger, Sophie Rude, peintre et femme de sculpteur, une vie d´artiste au XIXe siècle, Société des amis des musées de Dijon, Dijon 2004.
  • Joseph 2014
    Wassili Joseph, François Rude (1784–1855), sculpteur romantique (disert. práce), Le Centre André Chastel, Paris 2014
  • Paříž 1855, č. kat. 4566
    Salon de Paris, 1855.
  • Legrand 1856, s. 115, 160
    Maximin Legrand, Rude, sa vie, ses oeuvres, son enseignement: considerations sur la sculpture, Dentu, Paris 1856.

Oproti popisnému realismu, který obvykle sochařovu tvorbu provází, je dílo Podobizna paní Cabetové lyrizováno a doplněno naturalistickými detaily v pojetí oděvu s pomačkanými záhyby. Odklon od neoklasicistního provedení byl zapříčiněn především osobními vazbami sochaře na zobrazovanou osobu. V roce 1839 sochař Rude se svou ženou Sophií adoptovali Martine Van der Haert, osiřelou neteř, která se stala modelem pro několik Rudových děl. Později se provdala za jednoho z Rudových žáků – Paula Cabeta. Podobizna paní Cabetové začala vznikat nedlouho po jejich svatbě v roce 1853, ale poprvé byla její mramorová verze vystavena až na světové výstavě o dva roky později. Portrét ze sbírky Národní galerie byl zakoupen z pražské výstavy Francouzské umění XIX. a XX. století (1923). Jednalo se o druhotně vytvořený výstavní odlitek dle sádry ze sbírek Musée du Louvre.

Martina Bezoušková 2022