Podobizna paní Martine Cabetové

(4. 1. 1784 – 3. 11. 1855)

Název	Podobizna paní Martine Cabetové
Název v originálu	Martine Cabet
Datování	1853
Provenience	Vystaveno Praha 1923 (č. kat. 328; orig. Musée du Louvre).
Původní umístění	Deponováno v MG.
Způsob nabytí	Zakoupeno československým státem 1923.
Inventární číslo	P 1033
Katalogové číslo	8
Druh uměleckého díla	socha
Značeno	vzadu značka: Musée du Louvre
Materiál	sádra
Literatura	Barthélémy-Gilles 2012 Sophie Barthélémy – Matthieu Gilles (eds.), François & Sophie Rude: Un couple d’artistes au XIXe siècle, citoyens de la Liberté (kat. výst.), Musée des Beaux-Arts, Dijon – Musée Rude, Paris 2012 Volavka 1932 Vojtěch Volavka, Průvodce po moderní galerii (kat. exp.), Moderní galerie, Praha 1932. Volavka 1933 Vojtěch Volavka, Průvodce po Moderní galerii (kat. výst.), Moderní galerie, Praha 1933. Volavka 1934, 29 Vojtěch Volavka, Průvodce po Moderní galerii (kat. výst.), Moderní galerie, Praha 1934. Volavka 1936, 37 Vojtěch Volavka, Průvodce po Moderní galerii (kat. výst.), Moderní galerie, Praha 1936. Honty-Mašín 1958, 8, 103 Tibor Honty – Jiří Mašín, Francouzské sochařství ze sbírek Národní galerie, Národní galerie v Praze, Praha 1958. MG 1926 Moderní galerie v Praze 1926 (kat. výst.), Moderní galerie, Praha 1926. Hartmann-Procházka 1966 Petr Hartmann – Václav Procházka, Francouzské sochařství ze sbírek Národní galerie (kat. výst.), Národní galerie v Praze, Praha 1966. Macková 1966 Olga Macková, Sbírka francouzského umění, Národní galerie v Praze, Praha 1966. Praha 1923 Výstava francouzského umění XIX. a XX. století (kat. výst.), SVU Mánes, Praha 1923. Macková-Štech 1962 Sbírka francouzského umění: Národní galerie v Praze (kat. exp.), Národní galerie v Praze, Praha 1962. Silvestre 1856, 328 Théophile Silvestre, Histoire des artistes vivants. Études d´après nature par Théophile Silvestre. Illustrée du portrait des artistes gravé à l´eau-forte d´après le daguerréotype. Catalogue par M. L. M. DE VIRMOND. Rude., Éd. E. Blanchard Libraire, Paris 1856. Bertand 1888, 3, 56, 120, 122 Alexis Bertrand, Les Artistes célèbres – François Rude, Librairie de l´Art, Paris 1888. De Fourcaud 1904, 394–396, 411, 456, 507–508 Louis de Fourcaud, François Rude, sculpteur: Ses oeuvres et son temps (1744–1855), Paris 1904. Calmette 1920, 108, 170 Joseph Calmette, François Rude, H. Floury, Paris 1920. Lami 1914–1921, 215 Stanislas Lami, Dictionnaire des sculpteurs de lʼÉcole française, XIXe siècle, É. Champion, Paris 1914–1921. Geiger 2004, 144 Monique Geiger, Sophie Rude, peintre et femme de sculpteur, une vie d´artiste au XIXe siècle, Société des amis des musées de Dijon, Dijon 2004. Joseph 2014 Wassili Joseph, François Rude (1784–1855), sculpteur romantique (disert. práce), Le Centre André Chastel, Paris 2014 Paříž 1855 Salon de Paris, 1855. Legrand 1856, 115, 160 Maximin Legrand, Rude, sa vie, ses oeuvres, son enseignement: considerations sur la sculpture, Dentu, Paris 1856.

Oproti popisnému realismu, který obvykle sochařovu tvorbu provází, je dílo Podobizna paní Cabetové lyrizováno a doplněno naturalistickými detaily v pojetí oděvu s pomačkanými záhyby. Odklon od neoklasicistního provedení byl zapříčiněn především osobními vazbami sochaře na zobrazovanou osobu. V roce 1839 sochař Rude se svou ženou Sophií adoptovali Martine Van der Haert, osiřelou neteř, která se stala modelem pro několik Rudových děl. Později se provdala za jednoho z Rudových žáků – Paula Cabeta. Podobizna paní Cabetové začala vznikat nedlouho po jejich svatbě v roce 1853, ale poprvé byla její mramorová verze vystavena až na světové výstavě o dva roky později. Portrét ze sbírky Národní galerie byl zakoupen z pražské výstavy Francouzské umění XIX. a XX. století (1923). Jednalo se o druhotně vytvořený výstavní odlitek dle sádry ze sbírek Musée du Louvre.

Martina Bezoušková 2022