Název Voltaire
Název v originálu Buste de Voltaire
Datování 1778 (odlito později)
Provenience Sádrový odlitek vytvořen dle díla z Musée du Louvre.
Původní umístění Deponováno v MG.
Způsob nabytí Zakoupeno československým státem 1923.
Inventární číslo P 1031-001
Katalogové číslo 5
Tematický celek Francouzské sochařství 19. a 20. století
Sbírka Sbírka moderního umění
Druh uměleckého díla socha
Značeno na zadní straně: značka Musée du Louvre
Rozměry
výška 57 cm
Materiál
Literatura
  • Volavka 1933, č. kat. 274
    Vojtěch Volavka, Při výstavě barokní dřevěné plastiky, Umění VI, 1933, s. 371–380.
  • Benoît 1984, 68–69
    Jérémie Benoît, Voltaire de Jean-Antoine Houdon, Nouvelles acquisitions du département des sculptures (1980–1983), Musée du Louvre, Paris 1984
  • Besterman 1962, 124
    Theodore Besterman, Voltaire Essays, an another, Oxford University Press, London 1962
  • Giacometti 1918–1919, 9, 22, 27, 30, 349–375
    Georges Giacometti, Le Statuaire Jean-Antoine Houdon et don époque (1741–1828), 3 sv., Jouve & cie, Paris 1918–1919.
  • Arnason 1975, 49–53
    H. Harvard Arnason, The Sculptures of Houdon, Phaidon, London 1975
  • Poulet 2003, 152–156
    Anne L. Poulet et al., Jean-Antoine Houdon: Sculptor of the Enlightement, National Gallery of Art, Washington D.C. – University of Chicago Press, Chicago – London 2003.
  • Volavka 1932, č. kat. 274
    Vojtěch Volavka, Průvodce po moderní galerii (kat. exp.), Moderní galerie, Praha 1932.
  • Volavka 1934, č. kat. 274
    Vojtěch Volavka, Průvodce po Moderní galerii (kat. výst.), Moderní galerie, Praha 1934.
  • Volavka 1936, č. kat. 305
    Vojtěch Volavka, Průvodce po Moderní galerii (kat. výst.), Moderní galerie, Praha 1936.
  • Honty-Mašín 1958, 8, 97–98
    Tibor Honty – Jiří Mašín, Francouzské sochařství ze sbírek Národní galerie, Národní galerie v Praze, Praha 1958.
  • MG 1926, č. kat. 114
    Moderní galerie v Praze 1926 (kat. výst.), Moderní galerie, Praha 1926.
  • Hartmann-Procházka 1966, č. kat. 75
    Petr Hartmann – Václav Procházka, Francouzské sochařství ze sbírek Národní galerie (kat. výst.), Národní galerie v Praze, Praha 1966.
  • Catalogue provisoire des oeuvres de Houdon 1914, 32–33
    Catalogue provisoire des oeuvres de Houdon, conservées aux États-Unis, Bulletin de la Société de lʼhistoire de lʼart français, 1914, 6 février, s. 31–36
  • Réau 1964, 355–360
    Louis Réau, Houdon, sa vie et son oeuvre I, F. De Nobele, Paris 1964.
  • Macková 1966, č. kat. 99
    Olga Macková, Sbírka francouzského umění, Národní galerie v Praze, Praha 1966.
  • Lami 1910, 419–420
    Stanislas Lami, Dictionnaire des Sculpteurs de l'Ecole française au dix-huitième siècle, vol. 1, Paris 1910.
  • Macková-Štech 1962, č. kat. 138
    Sbírka francouzského umění: Národní galerie v Praze (kat. exp.), Národní galerie v Praze, Praha 1962.
  • Jouin 1870, č. kat. 33
    Henry Jouin, Notice des peintures et des sculptures du musée d´Angers et description de la Galerie David, Angers 1870.
  • Mangeant 1896, 461–470
    Paul-Émile Mangeant, Sur une statuette de Voltaire par Jean Houdon, E. Plon, Nourrit et Cie, Paris 1896.
  • Gonse 1904, 43–44
    Louis Gonse, Les Chefs-d'oeuvre des Musées de France sculpture-dessins-objets d'art, Librairie de l'art ancien et moderne, Paris 1904.
  • OSN 1907, sv. XXVI, heslo de Voltaire, 945–951
    Heslo de Voltaire, in: Ottův slovník naučný XXVI, J. Otto v Praze, Praha 1907, s. 945–951.
  • Stern 1938, 144–145
    Jean Stern, Belle et Bonne: Une Fervente amie de Volaire (1757–1822), Hachette, Paris 1938.
  • Réau 1949, 63–65
    Louis Réau, A Bust of Voltaire by Houdon, The Burlington Magazine XCI, March 1949, č. 552, s. 63–65.
  • Sauerländer 1963, 11–13
    Willibald Sauerländer, Jean-Antoine Voltaire. Eine Einführung, Philipp Reclam jun., Stuttgard 1963.
  • Hodgkinson 1972, 108–109
    Terence Hodgkinson, French Eighteenth Century Sculpture in the Victoria and Albert Museum, V&A Museum Yearbook, London 1972.
  • Verdi 2003, č. kat. 66
    Richard Verdi, Saved!: 100 Years of the National Art Collections Fund (kat. výst.), Hayward Gallery – National Gallery, London 2003.
  • Tomasso Brothers Fine Art 2008, č. kat. 37
    Tomasso Brothers Fine Art, Scultura (kat. výst.), Paul Holberton Publishing, London 2008
  • Robinson 2012, 97–103
    Alicia Robinson, Houdon and Voltaire: an attribution reconsidered, Sculpture Journal XXI, 2012, č. 1, s. 97–103.
  • Janson 1985, 37–39
    Horst Waldemar Janson: Nineteenth-Century Sculpture, Thames & Hudson Ltd., London 1985.

Houdon byl vynikajícím portrétistou, ale také dobrým obchodníkem. Ke znázornění si vybíral významné kulturní a politické osobnosti, jejichž činy oslovovaly široké publikum. Příkladem sběratelsky úspěšného díla je Voltairovo poprsí. Když filozof přijel v roce 1778 do Paříže, převzal na akademii ocenění za své celoživotní literární dílo. Na jeho počest následně vznikalo množství portrétů; mezi nimi také Houdonova busta. Jednalo se o jediný kus, který Voltaire před svou smrtí označil za věrohodný. Houdonův portrét je kombinací dvou přístupů. S modelační bravurou zachycuje nejen Voltairovu intelektuální stránku, ale též nádech lehkého úsměvu, odkazující na filozofův pověstný humor. Stylizace ovšem odpovídá archetypálnímu znázornění antických filozofů. Po filozofově náhlém skonu v roce 1778 Houdon vytvářel množství bust v různých materiálech. V případě mramoru vytvořil tři varianty tak, aby klientům nabídl různorodost portrétového znázornění. První varianta, v literatuře nazývaná „à lʼantique“, představuje Voltaira jako antického filozofa s holou hlavou podobným způsobem, jakým po formální stránce Houdon zpracoval bustu Diderota. Druhá verze přináší portrét ,,po francouzsku“, doplněný dobovým oblečením a parukou. Třetí je syntézou dvou předchozích možností. Voltaire má na hlavě plochou paruku s čelenkou a přes ramena přehozenou draperii překrývající buď jedno, nebo obě ramena. Busta ze sbírky Národní galerie je upravenou částí z postavy Sedícího filozofa Voltaira – zakázky pro foyer Comédie-Française v Paříži, kterou sochař vytvořil po Voltairově smrti. Hlava je usazena na jednoduchém klasicistním podstavci, jehož strohé provedení dává vyniknout živosti obličejových rysů portrétovaného. Dílo pod názvem Poprsí Voltairovo bylo vystaveno na výstavě Francouzské umění XIX. a XX. století v roce 1923 (č. kat. 326, Musée du Louvre). Československý stát zřejmě nezakoupil vystavený exemplář, nýbž za symbolickou částku pořídil jiný odlitek, vytvořený podle díla ze sbírek Musée du Louvre. V roce 1935 se ve sbírce českého odboru Moderní galerie nacházelo také depozitum, zapůjčené od soukromého sběratele, Poprsí z Voltairovy podobizny (pálená hlína, dříve vedeno pod inv. č. Dep 60, nyní P 4626), později včleněno do sbírky trvale jako komparační materiál. Ve sbírkách NG se rovněž nachází bronzová restaurátorská kopie P 1031-002 (doplněna sign. Houdon), vytvořená v roce 2004 z konzervátorských a výstavních důvodů, a P 4626 (pálená hlína).

Martina Bezoušková 2022