Název | Voltaire |
---|---|
Název v originálu | Buste de Voltaire |
Datování | 1778 (odlito později) |
Provenience | Sádrový odlitek vytvořen dle díla z Musée du Louvre. |
Původní umístění | Deponováno v MG. |
Způsob nabytí | Zakoupeno československým státem 1923. |
Inventární číslo | P 1031-001 |
Katalogové číslo | 5 |
Tematický celek | Francouzské sochařství 19. a 20. století |
Sbírka | Sbírka umění 19. století a klasické moderny |
Druh uměleckého díla | socha |
Značeno | na zadní straně: značka Musée du Louvre |
Rozměry |
výška 57 cm
|
Materiál | |
Literatura |
Houdon byl vynikajícím portrétistou, ale také dobrým obchodníkem. Ke znázornění si vybíral významné kulturní a politické osobnosti, jejichž činy oslovovaly široké publikum. Příkladem sběratelsky úspěšného díla je Voltairovo poprsí. Když filozof přijel v roce 1778 do Paříže, převzal na akademii ocenění za své celoživotní literární dílo. Na jeho počest následně vznikalo množství portrétů; mezi nimi také Houdonova busta. Jednalo se o jediný kus, který Voltaire před svou smrtí označil za věrohodný. Houdonův portrét je kombinací dvou přístupů. S modelační bravurou zachycuje nejen Voltairovu intelektuální stránku, ale též nádech lehkého úsměvu, odkazující na filozofův pověstný humor. Stylizace ovšem odpovídá archetypálnímu znázornění antických filozofů. Po filozofově náhlém skonu v roce 1778 Houdon vytvářel množství bust v různých materiálech. V případě mramoru vytvořil tři varianty tak, aby klientům nabídl různorodost portrétového znázornění. První varianta, v literatuře nazývaná „à lʼantique“, představuje Voltaira jako antického filozofa s holou hlavou podobným způsobem, jakým po formální stránce Houdon zpracoval bustu Diderota. Druhá verze přináší portrét ,,po francouzsku“, doplněný dobovým oblečením a parukou. Třetí je syntézou dvou předchozích možností. Voltaire má na hlavě plochou paruku s čelenkou a přes ramena přehozenou draperii překrývající buď jedno, nebo obě ramena. Busta ze sbírky Národní galerie je upravenou částí z postavy Sedícího filozofa Voltaira – zakázky pro foyer Comédie-Française v Paříži, kterou sochař vytvořil po Voltairově smrti. Hlava je usazena na jednoduchém klasicistním podstavci, jehož strohé provedení dává vyniknout živosti obličejových rysů portrétovaného. Dílo pod názvem Poprsí Voltairovo bylo vystaveno na výstavě Francouzské umění XIX. a XX. století v roce 1923 (č. kat. 326, Musée du Louvre). Československý stát zřejmě nezakoupil vystavený exemplář, nýbž za symbolickou částku pořídil jiný odlitek, vytvořený podle díla ze sbírek Musée du Louvre. V roce 1935 se ve sbírce českého odboru Moderní galerie nacházelo také depozitum, zapůjčené od soukromého sběratele, Poprsí z Voltairovy podobizny (pálená hlína, dříve vedeno pod inv. č. Dep 60, nyní P 4626), později včleněno do sbírky trvale jako komparační materiál. Ve sbírkách NG se rovněž nachází bronzová restaurátorská kopie P 1031-002 (doplněna sign. Houdon), vytvořená v roce 2004 z konzervátorských a výstavních důvodů, a P 4626 (pálená hlína).
Martina Bezoušková 2022