Název | Ecce Homo |
---|---|
Místo vzniku | Španělsko |
Datování | konec 15. století |
Provenience | sbírka JUDr. Jana Kaňky (1772–1865), před 1866 |
Způsob nabytí | získáno v roce 1866 (odkázáno JUDr. Janem Kaňkou) |
Inventární číslo | O 459 |
Katalogové číslo | 9 |
Tematický celek | Španělské malířství a sochařství 13.-19. století |
Sbírka | Sbírka starého umění |
Druh uměleckého díla | obraz |
Přípis | Nápis na zadní straně: „Martin Schon. A. 1475, no. 289“. Štítky s označením a čísly Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění a Státní sbírky starého umění: „Gesselschaft patriot. Kunstfreunde E. C. 1967“; „OP 607“. |
Popis | Malba zachycuje v jedné kompozici tři následné fáze pašijových výjevů z Nového zákona (Matouš 27, 20–24, 32–35): vlastní Ecce Homo, ve středním plánu Krista nesoucího kříž a v pozadí miniaturně provedený výstup na horu Kalvárii. V hlavním výjevu stojí Kristus zahalený do pláště a s trnovou korunou na hlavě po boku Piláta, který rukou tiší pod ním shromážděný dav. Řada postav vyložených z oken dvoupodlažního paláce v raně renesančním slohu scéně přihlíží. |
Rozměry |
bez rámu: výška 364 mm / šířka 234 mm
|
Materiál | |
Technika | |
Literatura |
Drobná malba s námětem Ecce Homo je připisována Juanovi de Flandes. Jméno označuje pravděpodobně flámského malíře, anebo také, ač s menší pravděpodobností, španělského malíře vyškoleného v Nizozemí. Ten působil na přelomu 15. a 16. století, konkrétně asi v letech 1496 až 1519 ve Španělsku, nejprve ve službách královny Isabely I. Kastilské a po její smrti na různých místech Iberského poloostrova. Datum jeho narození se odhaduje do doby kolem roku 1465. Podle stylových znaků díla se usuzuje na umělcovo školení ve Flandrech, pravděpodobně v oblasti Brugg nebo Gentu. Juan de Flandes zůstává pod virtuosní vlámskou technikou ve své podstatě expresionistickým malířem staršího ražení, zejména ve srovnání s Janem van Eyckem, jehož dřívější návštěva Iberského poloostrova v rámci diplomatického poselstva a hlavně audience u kastilského krále Jana II. roku 1429 byla považována za průlom nizozemského umění do této oblasti a stala se podnětem k vytvoření dnes už všeobecně uznávaného hispanoflámského stylu. Zasazením do architektonického goticko-renesančního rámce se scéna Ecce Homo podobá kompozici Kristus před Pilátem z retáblu královny Isabely I. Kastilské od Juana de Flandes v Královském paláci v Madridu z let 1496 až 1505, jemuž se blíží celkovým pojetím i miniaturistickou technikou na malém formátu (21 × 15 cm oproti 35,7 × 22,2 cm našeho obrazu), avšak ne natolik, aby se daly ztotožnit. Postavy tu zaujímají celou polovinu kompozice na výšku, některé nesou již výrazné iberské rysy (voják, Pilát). Porovnání našeho obrazu se stejným tématem na hlavním oltáři palencijské katedrály – dokumentačně doloženým dílem Juana de Flandes, náležejícím již do jeho pokročilé, ryze španělské etapy – ukazuje, že se zvětšují rozměry desek i měřítko postav vzhledem k celku, zvýrazňuje se plasticita, kolorit nabývá větší chromatické intenzity a atmosféra je prolnutá mléčným světlem. Prohlubuje se rovněž expresivní náboženský charakter a pod vlivem kastilského prostředí se z barevné škály ztrácejí zelenomodré tóny příznačné pro nizozemskou malbu ve prospěch tónů zlatavých. Charakter našeho díla je však dosud vysloveně miniaturistický. Atribuce díla prodělala za uplynulých sto let značné změny a její neustálé kolísání přetrvává do současnosti.
Martina Jandlová (Štěpánek 2019 – kráceno) 2020