Ecce Homo

(1496)
Název Ecce Homo
Místo vzniku Španělsko
Datování konec 15. století
Provenience sbírka JUDr. Jana Kaňky (1772–1865), před 1866
Způsob nabytí získáno v roce 1866 (odkázáno JUDr. Janem Kaňkou)
Inventární číslo O 459
Katalogové číslo 9
Tematický celek Španělské malířství a sochařství 13.-19. století
Sbírka Sbírka starého umění
Druh uměleckého díla obraz
Přípis

Nápis na zadní straně: „Martin Schon. A. 1475, no. 289“.

Štítky s označením a čísly Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění a Státní sbírky starého umění: „Gesselschaft patriot. Kunstfreunde E. C. 1967“; „OP 607“.

Popis

Malba zachycuje v jedné kompozici tři následné fáze pašijových výjevů z Nového zákona (Matouš 27, 20–24, 32–35): vlastní Ecce Homo, ve středním plánu Krista nesoucího kříž a v pozadí miniaturně provedený výstup na horu Kalvárii. V hlavním výjevu stojí Kristus zahalený do pláště a s trnovou korunou na hlavě po boku Piláta, který rukou tiší pod ním shromážděný dav. Řada postav vyložených z oken dvoupodlažního paláce v raně renesančním slohu scéně přihlíží.

Rozměry
bez rámu: výška 364 mm / šířka 234 mm
Materiál
Technika
Literatura
  • ALEXANDER 1970
    J. J. G. Alexander, The Master of Mary of Burgundy: A Book of Hours for Engelbert Nassau, The Bodleian Library, Oxford – New York 1970 [2. vydání 1993]
  • BARVITIUS 1889, s. 161
    Viktor Barvitius, Katalog Obrazárny v domě umělců Rudolfinum v Praze, Praha 1889 (německé vyd. 1889)
  • BERGNER 1912A, s. 139
    Paul Bergner, Katalog obrazárny v domě umělců Rudolfinum v Praze, Praha 1912
  • BIAŁOSTOCKI−ANZELEWSKY 1972, s. 178–180
    Jan Białostocki, Fedja Anzelewsky, “Spätmittelalter und beginnende Neuzeit”, Propyläen Kunstgeschichte 7, Berlin 1972
  • CASTAÑER LÓPEZ 1995, s. 43
    Xesquí Castañer López, Pinturas y pintores flamencos, holandeses y alemanes en el Museo de Bellas Artes de Bilbao, Bilbao 1995
  • KAT. BRUGGE 1974, s. 20
    Jaromír Šíp (ed.), Chefs-d’oeuvre de Prague, 1450–1750: trois siècles de peinture flamande et hollandaise, kat. výst., Groeningemuseum, Brugge 1974.
  • KAT. NG 1949, 1955, 1960, s. 49, 50, 49
    Vladimír Novotný – Jaroslav Pešina – Jiří Mašín, Národní galerie v Praze. Sbírka starého umění, kat., Praha 1949, 1955, 1960.
  • KAT. NG 1971, s. 41
    Oldřich Blažíček – Marie A. Kotrbová – Pavel Preiss – Jaromír Šíp – Olga Pujmanová, Sbírka starého umění Národní galerie v Praze, kat., Praha 1971.
  • KAT. NG 1988b, s. 11956–11959
    Jiří Mašín (ed.), Staré evropské umění. Sbírky Národní galerie v Praze. Šternberský palác, kat., Praha 1988.
  • GROHMANOVÁ 1996, s. 48
    Zora Grohmanová, Malba na dřevě, Juan de Flandes, Technologia Artis 4, 1996. Dostupné z: https://technologiaartis.avu.cz/4malba-drevo-juan.html, vyhledáno 18. 9. 2019.
  • KOTKOVÁ–GROHMANOVÁ 1995−1996, s. 113–121
    Olga Kotková–Zora Grohmanová, “An Ecce Homo Panel from the National Gallery in Prague”, BNGP, V−VI, 1995−1996, pp. 113−121.
  • KOTKOVÁ 1996, s. 37–38
    Olga Kotková, Nové cesty k starým mistrům, Dějiny a současnost II, 1996, s. 32−38.
  • KOTKOVÁ 1997, s. 185–192
    Olga Kotková, The Prague Ecce Homo: an Early Work by Juan de Flandes?, in: Roger van Schoute, Hélène Verougstraete (ed.), Le dessin sous-jacent et la technologie dans la peinture, Perspectives Colloque XI, from 14 to 16 September 1995, s. 185–192.
  • KOTKOVÁ 1999, s. 62
    Olga Kotková, Netherlandish Paintings 1480–1600. Illustrated Summary Catalogue I/1, The National Gallery in Prague, Prague 1999.
  • KREN 1983, s. 121
    Thomas Kren (ed.), Renaissance Painting in Manuscripts. Treasures from the British Library, kat. výst., J. Paul Getty Museum Malibu – The Pierpont Morgan Library New York – The British Library London, New York 1983.
  • LIEFTINCK 1969, s. 59
    Gerard Isaäc Lieftinck, Boekverluchters nit de omgeving van Maria van Bourgondie, c. 1485, Bruxelles 1969.
  • PRZYLICKI 2010, s. 362
    Krzysztof Przylicki, Niderlandzki obraz Ecce Homo ze zbiorów artystycznych Instytutu Historii Sztuki KUL, Roczniki Humanistyczne LVIII, 2010, č. 4, s. 358–362.
  • PRZYLICKI 2013, s. 20
    Krzysztof Przylicki, Ex Thesauro Universitatis, Zbiory sztuki Katolickiego Uniwersytetu Lubelskiego Jana Pawła II, Lublin 2013.
  • SANDER 1993, s. 42
    Jochen Sander, Niederländische Gemälde im Städel 1400−1550, Mainz 1993.
  • SÁNCHEZ-LASSA 1995, s. 37–53
    Ana Sánchez-Lassa de los Santos, Un ‘Ecce Homo’ de la escuela flamenca en el Museo de Bellas Artes de Bilbao, Anuario del Museo de Bellas Artes de Bilbao, 1995, s. 37–53.
  • SILVA MAROTO 2006, s. 78–86
    Pilar Silva Maroto, Juan de Flandes, Salamanca 2006.
  • ŠTĚPÁNEK 1968−1969, s. 223
    Pavel Štěpánek, La pintura española en la Galería Nacional de Praga, Arte Español I−III, 1968/69, s. 222–235, fig. 1–19.
  • ŠTĚPÁNEK 1969, s. 183
    Pavel Štěpánek, La pintura española en la Galería Nacional de Praha, Ibero-Americana Pragensia III, 1969, s. 181–202.
  • ŠTĚPÁNEK 1973
    Pavel Štěpánek, Španělská malba a plastika ve Sbírce starého umění Národní galerie v Praze (diplomová práce), Univerzita Karlova, Praha 1973.
  • ŠTĚPÁNEK 2008, s. 242
    Pavel Štěpánek, Čechy a Španělsko ve středověku. Dějiny a umění, Olomouc 2008.
  • ŠTĚPÁNEK 2009A, s. 6–20
    Pavel Štěpánek, Dos tablas de Juan de Flandes y Pedro de Campaña en la colección de la Galería Nacional de Praga, Problemas de atribución y datación, Bulletin of the National Gallery in Prague XVIII–XIX, 2008–2009, s. 6–20 (špan.), 76–86 (čes.).
  • VACKOVÁ 1985A, s. 222
    Jarmila Vacková, Flámští ‘primitivové’ v československých sbírkách, Umění XXXIII, 1985, s. 219−241.
  • VACKOVÁ 1985B, s. 56–59
    Jarmila Vacková, Les primitifs flamands. Collectionss de Tchéco- slovaquie, Bruxelles 1985.
  • VACKOVÁ 1989A, s. 277–278
    Jarmila Vacková, Belgická výstava Juana de Flandes a naše sbírky, Umění XXXVII, 1989, č. 3, s. 277–280.
  • VACKOVÁ 1989B, s. 66–67
    Jarmila Vacková, Nizozemské malířství 15. a 16. století, Československé sbírky, Praha 1989.
  • VELDMAN 1990−1991, s. 81
    Ilja M. Veldman, Review: J. Vacková, Nizozemské malířství 15. a 16. století. Československé sbírky, Simiolus XX, 1990–1991, s. 79–83.
  • VERZEICHNIS 1856, 1862, 1867, 1872, s. 25
    Verzeichniss der Kunstwerke in der Gemälde-Galerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag, sowie der damit vereinigten Hoser´schen Gemälde Sammlung, Prag 1856 [vyd. 1862, 1867, 1872].
  • WENIGER 2011, s. 369
    Mathias Weniger – Michel Sittow – Felipe Morros, Juan de Flandes, Drei Maler aus dem Norden am Hof Isabellas von Kastilien, Kiel 2011
  • ŠTĚPÁNEK 2019, s. 55–59
    Spanish Painting and Sculpture from the 13th to the 19th Century, Illustrated Summary Catalogue, Prague 2019.
  • ŠTĚPÁNEK 1990, s. 183–184
    Pavel Štěpánek, Dopis Pavla Štěpánka redakci Umění, Umění XXXVII, 1990, s. 183–184.

Drobná malba s námětem Ecce Homo je připisována Juanovi de Flandes. Jméno označuje pravděpodobně flámského malíře, anebo také, ač s menší pravděpodobností, španělského malíře vyškoleného v Nizozemí. Ten působil na přelomu 15. a 16. století, konkrétně asi v letech 1496 až 1519 ve Španělsku, nejprve ve službách královny Isabely I. Kastilské a po její smrti na různých místech Iberského poloostrova. Datum jeho narození se odhaduje do doby kolem roku 1465. Podle stylových znaků díla se usuzuje na umělcovo školení ve Flandrech, pravděpodobně v oblasti Brugg nebo Gentu. Juan de Flandes zůstává pod virtuosní vlámskou technikou ve své podstatě expresionistickým malířem staršího ražení, zejména ve srovnání s Janem van Eyckem, jehož dřívější návštěva Iberského poloostrova v rámci diplomatického poselstva a hlavně audience u kastilského krále Jana II. roku 1429 byla považována za průlom nizozemského umění do této oblasti a stala se podnětem k vytvoření dnes už všeobecně uznávaného hispanoflámského stylu. Zasazením do architektonického goticko-renesančního rámce se scéna Ecce Homo podobá kompozici Kristus před Pilátem z retáblu královny Isabely I. Kastilské od Juana de Flandes v Královském paláci v Madridu z let 1496 až 1505, jemuž se blíží celkovým pojetím i miniaturistickou technikou na malém formátu (21 × 15 cm oproti 35,7 × 22,2 cm našeho obrazu), avšak ne natolik, aby se daly ztotožnit. Postavy tu zaujímají celou polovinu kompozice na výšku, některé nesou již výrazné iberské rysy (voják, Pilát). Porovnání našeho obrazu se stejným tématem na hlavním oltáři palencijské katedrály – dokumentačně doloženým dílem Juana de Flandes, náležejícím již do jeho pokročilé, ryze španělské etapy – ukazuje, že se zvětšují rozměry desek i měřítko postav vzhledem k celku, zvýrazňuje se plasticita, kolorit nabývá větší chromatické intenzity a atmosféra je prolnutá mléčným světlem. Prohlubuje se rovněž expresivní náboženský charakter a pod vlivem kastilského prostředí se z barevné škály ztrácejí zelenomodré tóny příznačné pro nizozemskou malbu ve prospěch tónů zlatavých. Charakter našeho díla je však dosud vysloveně miniaturistický. Atribuce díla prodělala za uplynulých sto let značné změny a její neustálé kolísání přetrvává do současnosti.

Martina Jandlová (Štěpánek 2019 – kráceno) 2020