Meditace (Vnitřní hlas)

Auguste Rodin

(12. 11. 1840 – 17. 11. 1917)

Název	Meditace (Vnitřní hlas)
Datování	po 1900
Provenience	Vystaveno Praha 1923 (č. kat. 339, orig. Rodinovo museum). Zakoupeno československým státem 1923, deponováno v MG.
Způsob nabytí	státní nákup
Inventární číslo	P 1043
Katalogové číslo	52
Tematický celek	Francouzské sochařství 19. a 20. století
Sbírka	Sbírka umění 19. století a klasické moderny
Druh uměleckého díla	socha
Rozměry	výška 156 cm / šířka 60 cm / Hloubka 65 cm
Materiál	sádra
Literatura	Beausire 1988, index Alain Beausire, Quand Rodin exposait, Musée Rodin, Paris 1988 Honty-Mašín 1958, s. 8, 101 Tibor Honty – Jiří Mašín, Francouzské sochařství ze sbírek Národní galerie, Národní galerie v Praze, Praha 1958. Uhrová-Müllerová-Vlček 2003, č. kat. 49 Olga Uhrová – Katarína Müllerová – Tomáš Vlček (eds.), Francouzské umění 19. a 20. století, Národní galerie v Praze, Praha 2003. Praha 1923, č. kat. 339 (?) Výstava francouzského umění XIX. a XX. století (kat. výst.), SVU Mánes, Praha 1923. Janištinová-Juříková-Uhrová-Zemánek 1994, č. kat. 55 Anna Janištinová – Jiří Zemánek – Madgalena Juříková – Olga Uhrová, Národní galerie v Praze. Francouzské umění 19. a 20. století, Réunion des Musées Nationaux – Národní galerie v Praze, Praha 1994. Janištinová-Juříková-Uhrová-Zemánek 1995, č. kat. 55 Anna Janištinová – Jiří Zemánek – Madgalena Juříková – Olga Uhrová, Galerie nationale de Prague. L´art français des 19e et 20 siècles, Réunion des Musées Nationaux – Národní galerie v Praze, Paris 1995. Burda–Halířová 1992, č. kat. 12 Michal Burda – Marie Halířová, Pocta Rodinovi 1902–1992, kat. výst., Galerie hlavního města Prahy, Praha 1992 Maillard 1889, s. 156 Léon Maillard, Études sur quelques artistes originaux. Auguste Rodin statuaire, H. Floury Librairie-Éditeur, Paris 1899 . Rilke 1903 (1928), s. 51–53 Rainer Maria Rilke, Auguste Rodin, Insel-Verlag, Leipzig 1928. Wagner 1936, s. 24–25 Josef Wagner, Rodinův „Vnitřní hlas“, Volné směry XXXII, 1936, č. 1, s. 24–31 Tancock 1976, č. kat. 19 John Tancock, The Sculpture of Auguste Rodin. The Collection of the Rodin Museum, Rodin Museum, Philadephia 1976- Feist 1979, č. kat. 40 Peter Feist, Auguste Rodin. Plastik, Zeichnungen, Graphik, kat. výst., Staatl. Museen, Berlin 1979 Elsen 2003, č. kat. 61-62 Albert Edward Elsen (ed.), Rodinʼs Art. The Rodin Collection of the Iris & B. Gerald Cantor Centre for Visual Arts at Stanford University, Oxford University Press, New York 2003 Le Normand-Romain-Marraud-Tytgat 2007, sv. II, s. 511–514 Antoinette Le Normand-Romain – Hélene Marraud – Diane Tytgat, Rodin et le bronze: catalogue des oeuvres conservées au Musée Rodin, Musée Rodin, Paris 2007. Cladel 1903, s. 88 Judith Cladel, Auguste Rodin pris sur la vie, La Plume, Paris 1903 Fonsmark 1988, s. 128–131 Rodin. La Collection du brasseur Carl Jacobsen à la Glyptothèque et oeuvres apparentées, kat. výst., Ny Carlsberg Glyptotek, København 1988 Fonsmark 1995, č. kat. 51 Anne-Brigitte Fonsmark (ed.), Manet, Gauguin, Rodin… Chefs-dʼoeuvre de la Ny Carlsberg Glyptotek de Copenhague 1995–1996, kat. výst., Réunion des Musées Nationaux, Paris 1995 Pingeot 2000 (1990), s. 20 Anne Pingeot (ed.), Le corps en morceaux (kat. výst.), Réunion des musées nationaux, Paris 2000 (1990). Viéville-Magnien 2009, č. kat. 48 (verze bez paží) Dominique Viéville – Aline Magnien (eds.), Guide des collections du Musée Rodin, Musée Rodin, Paris 2009. Le Normand-Romain 2001, č. kat. 65 Maria José Herrera – Antoinette Le Normand-Romain (eds.), Rodin en Buenos Aires. Su influencia y la de otros escultores franceses en la Argentina (kat. výst.), Fundación Antorchas, Buenos Aires 2001. Le Normand-Romain 2002 (1999), s. 70–71 Antoinette Le Normand-Romain, Rodin. La porte de lʼEnfer, Musée Rodin, Paris 2002 (1999). Volné směry VI 1902, repr. s. 189 Výstava děl A. Rodina v Praze 1902, Volné směry VI, 1902, č. 8, s. 183–214. Gsell 1911, s. 196 Paul Gsell, Auguste Rodin. LʼArt. Entretiens réunis par Paul Gsell, Grasset, Paris 1999 (1911). Lampert 1986 Catherine Lampert (ed.), Rodin: Sculpture and Drawings 1986–1987 (kat. výst.), the Arts Council, London 1986. Keisch 1998 Claude Keisch, Rodin dans lʼAllemagne de Guillaume II. Partisans et détracteurs à Leipzig, Dresde et Paris, Musée Rodin, Paris 1998. Pingeot 1990, s. 93 Anne Pingeot, Fragments tirés d´un ensemble, in: Anne Pingeot (ed.), Le Corps en morceaux (kat. výst.), Réunion des Musées Nationaux, Paris 1990, s. 203–218.

Sádrový model Meditace neboli Vnitřní hlas je zvětšeninou figury zvané Damné (c. 1881–1882), která se nachází v pravé části tympanonu Brány pekel. Figura Vnitřní hlas byla po svém zvětšení v roce 1885 použita pro vznikající pomník Victora Huga jako reference na básníkovu sbírku (Les Voix intérieures, 1837) a v roce 1897 v tomto novém spojení vystavena na Salonu. Název se v průběhu následujících let mnohokrát měnil, kritika kolem roku 1900 spíše hovořila o Nereidě nebo Múze, přestože v textu básně se výslovně zmiňují hlasy. Dílo jako solitér bylo poprvé vystaveno v Drážďanech a ve Stockholmu (1897), kde nesklidilo pozitivní ohlasy. Kritice tentokrát vadila fragmentárnost a chybějící atributy, které by ozřejmily poselství díla. Paul Gsell se divil, že tak výrazově silná ženská figura je vlastně pouhým torzem, na což mu Rodin odpověděl, že bylo jeho záměrem ponechat dílo ve fragmentárním stavu – aby dílo vybízelo k meditaci a neustálému hledání nových idejí. Takovým způsobem k námětu přistupoval sochař, když hledal cesty a návaznosti mezi svými plastikami. Dílo Meditace se stalo východiskem pro další varianty uplatněné v dílech Sirène-Méditation, Toilette de Vénus, Christe et La Madelaine. Kolem roku 1902 zkusil Rodin novou kombinaci mužského a ženského elementu spojením plastiky Stín a Vnitřní hlas. Gesta figur spolu harmonicky splývají v jeden celek, v němž se ženská postava choulí pod ochranářské gesto muže. Romantické spojení sochař pojmenoval Adam a Eva.

Martina Bezoušková 2022