Balzac

(12. 11. 1840 – 17. 11. 1917)
Název Balzac
Název v originálu Monument à Balzac
Datování 1897
Provenience Vystaveno Praha 1935 (č. kat. 129). Zakoupeno 1935 Sdružením přátel Moderní galerie. Sbírka MG, po 1958 deponováno v NG.
Způsob nabytí dar
Inventární číslo DP 1194
Katalogové číslo 50
Tematický celek Francouzské sochařství 19. a 20. století
Sbírka Sbírka moderního umění
Druh uměleckého díla socha
Rozměry
výška 300 cm
Materiál
Literatura
  • Aleš 2000, s. 25
    Filip Aleš et al., František Bílek 1872–1941, kat. výst., Galerie hlavního města Prahy, Praha 2000
  • Aubert 1952
    Marcel Aubert, Rodin: Sculptures, Éditions TEL, Paris 1952
  • Aubert–Lecomte–Goldsheider 1950
    Marcel Aubert – Georges Lecomte – Cécile Goldscheider 1950, Balzac et Rodin (kat. výst.), Musée Rodin, Paris 1950
  • Beausire 1988, index
    Alain Beausire, Quand Rodin exposait, Musée Rodin, Paris 1988
  • Bourdelle 1937
    Antoine Bourdelle, La sculpture et Rodin, Émile-Paul, Paris 1937
  • Volavka 1936, s. 173
    Vojtěch Volavka, Průvodce po Moderní galerii (kat. výst.), Moderní galerie, Praha 1936.
  • Honty-Mašín 1958, č. kat. 591
    Tibor Honty – Jiří Mašín, Francouzské sochařství ze sbírek Národní galerie, Národní galerie v Praze, Praha 1958.
  • Hartmann-Procházka 1966, č. kat. 153
    Petr Hartmann – Václav Procházka, Francouzské sochařství ze sbírek Národní galerie (kat. výst.), Národní galerie v Praze, Praha 1966.
  • Macková 1966, č. kat. 113
    Olga Macková, Sbírka francouzského umění, Národní galerie v Praze, Praha 1966.
  • Uhrová-Müllerová-Vlček 2003, s. 37
    Olga Uhrová – Katarína Müllerová – Tomáš Vlček (eds.), Francouzské umění 19. a 20. století, Národní galerie v Praze, Praha 2003.
  • Macková-Štech 1962, s. 60
    Sbírka francouzského umění: Národní galerie v Praze (kat. exp.), Národní galerie v Praze, Praha 1962.
  • Matějček 1936, č. kat. 129
    Antonín Matějček, Dějepis umění VI, Jan Štenc, Praha 1936.
  • Kesner 1961, s. 9, 102
    Ladislav Kesner, Národní galerie v Praze. Sbírky ve Šternberském paláci, Národní galerie v Praze, Praha 1961.
  • Praha 1935, s. 26, 32, 128, 133, 188, 192, 194, 209, 229, 248, 252, 258, 261, 274, 276-279, 302-303, 337, 338, 340, 350, 353
    Praha 1935, č. kat 111 (maj. Čsl. státní galerie).
  • Catalogue of sculptures by Auguste Rodin 1925, s. 7
    Catalogue of sculptures by Auguste Rodin, Victoria & Albert Museum, London 1925
  • Tancock 1976, s. 441, 459
    John Tancock, The Sculpture of Auguste Rodin. The Collection of the Rodin Museum, Rodin Museum, Philadephia 1976-
  • Feist 1979, č. kat. 46
    Peter Feist, Auguste Rodin. Plastik, Zeichnungen, Graphik, kat. výst., Staatl. Museen, Berlin 1979
  • Butler 1993, s. 252–253
    Ruth Butler, Rodin: The Shape of Genius, Yale University Press, New Haven 1993
  • Elsen 2003, s. 352–412
    Albert Edward Elsen (ed.), Rodinʼs Art. The Rodin Collection of the Iris & B. Gerald Cantor Centre for Visual Arts at Stanford University, Oxford University Press, New York 2003
  • Héran 2006
    Emmanuelle Héran et al., Auguste Rodin – Eugène Carrière (kat. výst.), Musée dʼOrsay – Flammarion, Paris 2006.
  • Le Normand-Romain-Marraud-Tytgat 2007, s. 109
    Antoinette Le Normand-Romain – Hélene Marraud – Diane Tytgat, Rodin et le bronze: catalogue des oeuvres conservées au Musée Rodin, Musée Rodin, Paris 2007.
  • Lawton 1906, s. 174–190
    Frederick Lawton, The Life and Work of Auguste Rodin, T. Fisher Unwin, London 1906.
  • Viéville-Magnien 2009, č. kat. 52
    Dominique Viéville – Aline Magnien (eds.), Guide des collections du Musée Rodin, Musée Rodin, Paris 2009.
  • Le Normand-Romain 2001, č. kat. 68
    Maria José Herrera – Antoinette Le Normand-Romain (eds.), Rodin en Buenos Aires. Su influencia y la de otros escultores franceses en la Argentina (kat. výst.), Fundación Antorchas, Buenos Aires 2001.
  • Praha 1902, č. kat. 78
    Katalog výstavy děl sochaře Augusta Rodina v Praze 1902 (kat. výst.), SVU Mánes, Praha 1902.
  • Gsell 1999 (1911), s. 190, 235, 246–247
    Paul Gsell, Auguste Rodin. LʼArt. Entretiens réunis par Paul Gsell, Grasset, Paris 1999 (1911).
  • Pečírka 1935
    Jaromír Pečírka, Francouzské moderní sochařství, Orbis, Praha 1935.
  • Proust 1898, s. 93–94
    Antonin Proust, Salon de 1898, Goupil & Cie, J. Boussod, Manzi Joyant, Paris – New York 1898.
  • Mauclair 1901a, s. 112
    Camille Mauclair, Balzac, Volné směry V, 1901, č. 5, s. 112, 114.
  • De Caso 1964, s. 279–284
    Jacques de Caso, Rodin and the Cult of Balzac, The Burlington Magazine CVI, 1964, č. 735, s. 279–284
  • Sassier 1999
    Marie-Françoise Sassier, Le Balzac de Rodin, Éditions CLD, Chambray-lès-Tours 1999.
  • Lémoine-Mattiusi 2013
    Colin Lémoine – Véronique Mattiusi (eds.), Correspondance 1893–1912. Rodin – Bourdelle, Gallimard, Paris 2013.
  • Budak–Pejčochová 2016, s. 159
    Adam Budak – Michaela Pejčochová (eds.), Velkorysost. Umění obdarovat, kat. výst., Národní galerie v Praze, Praha 2016
  • Vlnas 1991, č. kat. 155
    Vlnas 1991 Vít Vlnas, Society of the friends of the Modern Gallery and its acquisitions in the years 1934–1935, Bulletin of the National Gallery in Prague I, 1991, s. 107–112.
  • Grunfeld 1976, s. 91
    Frederic V. Grunfeld, Rodinʼs Balzac, Horizon XVIII, 1976, č. 2, s. 91.
  • Herriot 1949
    Edouard Herriot, Rodin, Éditions Jean Marguerat, Paris 1949.
  • Roh 1949
    Franz Roh, Rodin, Alfred Scherz, Bern 1949.
  • Story 1951
    Sommerville Story, Rodin, Phaidon Press, London 1951.
  • Goldscheider 1952
    Cécile Goldscheider, Auguste Rodin, La Statue de Balzac: étapes de sa réalisation, Palais de lʼInstitut, Paris 1985.
  • Elsen 1973, repr. č. 44
    Albert Edward Elsen, Rodin & Balzac: Rodinʼs sculptural studies for the Monument to Balzac, kat. výst., Cantor, Fitzgerald and Co., Beverly Hills, California 1973
  • Varnadoe 1982
    Kirk T. Varnedoe, In Detail: Rodin and Balzac, Portfolio: Magazine of Fine Arts XLIII, New York 1982, s. 97, 98.
  • Laurent 1984, s. 97, 98
    Monique Laurent (ed.), Rodin (kat. výst.), Fondation Pierre Gianadda, Martigny 1984.
  • Goldscheider 1985
    Cécile Goldscheider, Auguste Rodin, La Statue de Balzac: étapes de sa réalisation, Palais de lʼInstitut, Paris 1985.
  • Mirbeau 1988
    Octave Mirbeau, Correspondance avec Auguste Rodin, Charente, Paris 1988.
  • Le Normand-Romain 1998
    Antoinette Le Normand-Romain, 1898: Le Balzac de Rodin (kat. výst.), Musée Rodin, Paris 1998.
  • Wittlich 2000
    Petr Wittlich, Sochařství české secese, Karolinum, Praha 2000
  • Le Normand-Romain 2009, s. 236, 248
    Antoinette Le Normand-Romain, Balzac et Bourdelle, in: Henry-Claude Cousseau – Christina Buley-Uribe – Véronique Mattiussi (et al.), Naissance de la modernité: Mélanges offerts à Jacques Vilain, Éditions du relief, Paris 2009, s. 235–241.
  • Wittlich 2014, s. 39, 53, 79, 95–96, 97
    Petr Wittlich, Bohumil Kafka (1878–1942). Příběh sochaře, Karolinum, Praha 2014
  • Chevillot – Le Normand-Romain 2017, s. 235–241
    Catherine Chevillot – Antoinette Le Normand-Romain (eds.), Rodin. Le livre du centenaire, kat. výst., Réunion des musées nationaux – Musée Rodin, Paris 2017
  • Volavka 1935, sv.I, s. 182-190
    Vojtěch Volavka, Výstava moderního francouzského sochařství v Praze, Umění VIII, 1935, s. 453–460.
  • Savický 2011, s. 460
    Nikolaj Savický, Francouzské moderní umění a česká politika v letech 1900–1939, Academia, Praha 2011.

Monumentální postava francouzského básníka Honoré de Balzaca (1799–1850) byla určena pro jeho pomník, objednaný Société des Gens de Lettres. Zakázku nejprve získal akademický sochař Henri Chapu. Na žádost Émila Zoly, tehdejšího prezidenta společnosti, byl v roce 1891 za účelem realizace osloven Auguste Rodin. Sochař se entuziasticky vrhl do práce a v lednu následujícího roku prezentoval tři návrhy. Posuzovatelé vybrali námět stojící solitérní postavy oblečené v mnišském rouchu, jež Balzac nosíval. I přes snahu o připodobnění se portrétním rysům spisovatele Rodin nakonec zachytil monumentální osobnost v přenesené rovině. Domníval se že ,,lidská obálka musí ustoupiti před myšlenkou“ velkého génia. Nakloněné tělo je proto oděno do neforemného pláště, který přebírá hlavní výrazovou úlohu. Devadesátá léta znamenala v Rodinově tvorbě přechod od zkoumání pohybového a portrétního rejstříku až k momentu, kdy dílo redukoval na emblematickou složku. Balzac stojí na pomezí obou přístupů, neboť vzešel z pečlivého studia lidského těla a gradoval sumarizací hmoty, jež evokuje velikost Balzacovy osobnosti. Dne 31. března 1898 Henry Houssaye, nový prezident společnosti Société des Gens de Lettres, poprosil Rodina, aby Balzaca prezentoval na pařížském Salonu. Bronz ještě nebyl hotov, a tak sochař vystavil pouze sádru (č. kat. 150), která na sebe okamžitě strhla pozornost. Společnost odstoupila od sjednané zakázky a vytvořením pomníku nově pověřila sochaře Alexandra Falguièra. K jeho odhalení došlo v roce 1902. Negativní kritiky na účet Rodinova Balzaca rezonovaly v českém prostředí. Mladá generace, sdružená kolem Spolku výtvarných umělců Mánes, ovšem vyjádřila sochařovi podporu. Jeho ikonické dílo nejprve reprodukovala ve Volných směrech a v roce 1902 jej dokonce zvolila za hlavní motiv plakátu Rodinovy monografické výstavy. Ačkoliv dílo nebylo in situ prezentováno, už tedy měla Praha možnost jeho odkoupení (zřejmě jinou verzi, než známe ze sbírky NG). Rodinova nabídka zůstala bez odezvy. V roce 1923 alespoň výstava Francouzské umění XIX. a XX. století prezentovala plastiku Hlava Balzacova (č. kat. 346, bronz, v. 18 cm) ze sbírky R. Mortiera. Česká strana se utvrdila, že nákup Balzaca by znamenal klíčový sbírkotvorný prvek do právě zakoupeného soboru Rodinových děl. Naděje k získání sochy vzrostla při pořádání výstavy Francouzské moderní sochařství (1935), kdy byl k vidění sádrový odlitek sochy. Organizátoři se domluvili s Ministère des Affaires étrangères, že Balzac bude věnován Moderní galerii jako dar (s ohledem na dosavadní česko-francouzské vztahy). Proti vstřícnému gestu se postavil tehdejší ředitel Musée Rodin Georges Grappe, jenž zdůraznil hodnotu odlitku – jednoho ze tří původních sádrových exemplářů (dnes uložených ve sbírce Musée Rodin a v Japonsku). Z Francie zazněla odpověď, že sádra je příliš cennou plastikou, za niž by země nedostala náhradu, a tak by měla zůstat za hranicemi. Zklamání českých zástupců bylo vykompenzováno vytvořením nových odlitků Balzaca, který byl posléze zaplacen Sdružením přátel Moderní galerie a zaslán do Prahy, a plastiky Barbeyho dʼAurevilly, již dostali organizátoři výstavy darem.

0000