Kálačakra mandala

Název Kálačakra mandala
Místo vzniku Tibet
Datování 2. polovina 18. století
Provenience sbírka Josefa Martínka
Způsob nabytí zakoupeno 1968
Inventární číslo Vm 2758
Tematický celek Buddhistické umění
Sbírka Sbírka umění Asie
Druh uměleckého díla malba
Rozměry
obraz: výška 63 cm / šířka 64 cm
s montáží: výška 131 mm / šířka 102 mm
Materiál
Technika
Literatura
  • Polláková 2012b, 22–23
    Petra Polláková (ed.), Život v asijském paláci, Praha 2012.
  • Jelínková 2001, 29
    Nora Jelínková, Ztracený obzor, Praha 2001
  • Hánová–Klimtová 2021, 149–150
    Markéta Hánová – Zdenka Klimtová (eds.), Buddha zblízka, kat. výst., Národní galerie v Praze, Praha 2021
  • Pejčochová 2006, 92
    Michaela Pejčochová (ed.), Asijské umění: Průvodce stálou expozicí Sbírky orientálního umění Národní galerie v Praze, Praha 2006

Kálačakra-tantra je považována za jednu z nejpokročilejších forem vadžrajánové praxe a nejcelistvější systém tantrického buddhismu. Zahrnuje v sobě řadu poznatků z kosmologie, astrologie, ale také lékařství, psychologie a filozofie. Kálačakra neboli Kolo času se často zobrazuje v podobě mandaly. Mandala je mystický diagram složený ze čtverců a kruhů, který se používá jako pomůcka k vizualizaci a meditaci zejména ve vadžrajáně. Díváme se na půdorys čakravartinova paláce z ptačí perspektivy, motiv čtyř bran se třikrát opakuje a postupně zvětšuje. Božstvo, s nímž se meditující hodlá ztotožnit, je zobrazeno symboly uprostřed obrazce. Kolem paláce se nacházejí kruhová pole představující čtyři živly – zemi, vodu, oheň a vzduch.

Lenka Gyaltso 2022