Tři mahásiddhové: Nagpokjöpa, Phagčhangpa a Zangpopa

Název Tři mahásiddhové: Nagpokjöpa, Phagčhangpa a Zangpopa
Místo vzniku Tibet
Datování 1600 – 1799
Provenience sbírka Josefa Martínka
Způsob nabytí zakoupeno 1970
Inventární číslo Vm 2926
Tematický celek Buddhistické umění
Sbírka Sbírka umění Asie
Druh uměleckého díla malba
Rozměry
obraz: výška 75 cm / šířka 50 cm
s montáží: výška 133 mm / šířka 76 mm
Materiál
Technika
Literatura
  • Jelínková 2001, 40
    Nora Jelínková, Ztracený obzor, Praha 2001
  • Hánová–Klimtová 2021, 143–144
    Markéta Hánová – Zdenka Klimtová (eds.), Buddha zblízka, kat. výst., Národní galerie v Praze, Praha 2021
  • Kesner 1998, 34–35
    Ladislav Kesner, ml. (ed.), Mistrovská díla asijského umění, Praha 1998

Mahásiddha je označením pro významného hinduistického nebo buddhistického (tantrického) učitele, který pocházel z Indie nebo sousedních zemí. Častou sérií ve výtvarném umění je zobrazení 84 mahásiddhů představených jednotlivě nebo ve trojicích. Do tohoto souboru patří pravděpodobně i thangky z Martínkovy kolekce. Jsou na nich zachyceny všechny tři typy siddhů – mnišský, laický i tantrický. Jednotliví mahásiddhové mají pod svým zobrazením zlatým písmem napsáno své jméno. Na zadní části obrazu je u každé z postav čtyřřádkový oslavný nápis, opěvující především jejich duchovní velikost a určitý charakteristický rys jejich života. Thangky dokumentují práci malířské školy Khjenri z Centrálního Tibetu.

Lenka Gyaltso 2022