| Název | Stojící mnich |
|---|---|
| Místo vzniku | Mongolsko |
| Datování | 1700 – 1899 |
| Způsob nabytí | zakoupeno 1968 |
| Inventární číslo | Vp 2458 |
| Tematický celek | Buddhistické umění |
| Sbírka | Sbírka umění Asie |
| Druh uměleckého díla | socha |
| Rozměry |
výška 8 cm
|
| Materiál | |
| Technika |
Stojící postava mnicha oděného do prostého roucha odkazuje k životu podle Buddhova učení bez hromadění hmotných statků a připoutanosti k materiálnímu světu. Podle klášterních pravidel směli mniši vlastnit pouze několik věcí – mnišské roucho, misku na almužny, hůl, nádobu na vodu, síto a přikrývku. Jejich počet byl později rozšířen vzhledem k chladnému horskému podnebí. Dlouhé ušní lalůčky připomínají Buddhovy uši a jsou symbolem odříkání, oholená hlava je spojena s životem potulného mnicha. Vlasy nebyly dovolené, neboť se považovaly za určitou ozdobu. Podobné sošky se používaly v kočovných společenstvích, a byly proto typické pro oblast Tibetu a Mongolska.
Lenka Gyaltso 2022