Bolest

Auguste Rodin
(12. 11. 1840 – 17. 11. 1917)
Název Bolest
Název v originálu Tête de la Douleur; Tête de Méduse; La Douleur; Agonie; Douleur; Jeanne dʼArc; Orphée
Datování 1882
Provenience Sbírka sochaře Karla Dvořáka od roku 1935. Odkaz sochaře Karla Dvořáka do NG v roce 1960.
Způsob nabytí odkaz
Inventární číslo P 3812
Katalogové číslo 45
Tematický celek Francouzské sochařství 19. a 20. století
Sbírka Sbírka moderního umění
Druh uměleckého díla socha
Rozměry
výška 24 cm
Materiál
Literatura
  • Ambrosini-Facos 1987, č. kat. 10–11
    Lynne Ambrosini – Michelle Facos (eds.), Rodin: The Cantor Gift to the Brooklyn Museum, The Brooklyn Museum, Brooklyn 1987
  • Beausire 1988, index
    Alain Beausire, Quand Rodin exposait, Musée Rodin, Paris 1988
  • Hartmann-Procházka 1966, č. kat. 66
    Petr Hartmann – Václav Procházka, Francouzské sochařství ze sbírek Národní galerie (kat. výst.), Národní galerie v Praze, Praha 1966.
  • Burda–Halířová 1992, č. kat. 80
    Michal Burda – Marie Halířová, Pocta Rodinovi 1902–1992, kat. výst., Galerie hlavního města Prahy, Praha 1992
  • Grappe 1944, č. kat. 76
    Georges Grappe, Catalogue du Musée Rodin. Essai d´un classement chronologique, Musée Rodin, Paris 1944.
  • Schmoll Eisenwerth 1983, s. 77, 293–295
    Joseph Adolf Schmoll Eisenwerth, in: Rodin: Le Masque de lʼHomme Auguste Rodin nez cassé. Die Maske des Mannes mit der zerbrochenen Nase, Sonderdruck aus Jahrbuch 1976 der Technichen Universität München, s. 93–110.
  • Tancock 1976, č. kat. 9
    John Tancock, The Sculpture of Auguste Rodin. The Collection of the Rodin Museum, Rodin Museum, Philadephia 1976-
  • Le Normand-Romain 1997, č. kat. 172
    Antoinette Le Normand-Romain (ed.), Vers LʼÂge d´airan. Rodin et la Belgique (kat. výst.), Musée Rodin, Paris 1997.
  • Elsen 2003, č. kat. 117-119
    Albert Edward Elsen (ed.), Rodinʼs Art. The Rodin Collection of the Iris & B. Gerald Cantor Centre for Visual Arts at Stanford University, Oxford University Press, New York 2003
  • Le Normand-Romain-Marraud-Tytgat 2007, č. kat. 9
    Antoinette Le Normand-Romain – Hélene Marraud – Diane Tytgat, Rodin et le bronze: catalogue des oeuvres conservées au Musée Rodin, Musée Rodin, Paris 2007.
  • Fonsmark 1988, č. kat. 12
    Rodin. La Collection du brasseur Carl Jacobsen à la Glyptothèque et oeuvres apparentées, kat. výst., Ny Carlsberg Glyptotek, København 1988
  • Fonsmark 1995, č. kat. 49
    Anne-Brigitte Fonsmark (ed.), Manet, Gauguin, Rodin… Chefs-dʼoeuvre de la Ny Carlsberg Glyptotek de Copenhague 1995–1996, kat. výst., Réunion des Musées Nationaux, Paris 1995
  • Viéville-Magnien 2009, č. kat. 55
    Dominique Viéville – Aline Magnien (eds.), Guide des collections du Musée Rodin, Musée Rodin, Paris 2009.
  • Elsen 1980, repr. č. 121
    Albert Edward Elsen, Dans lʼatelier de Rodin. Le sculpteur et les photographes, Phaïdon, Musée Rodin, Oxford–Paris 1980
  • Kausch 1996, č. kat. 117
    Michael Kausch, Das Menschenbild Auguste Rodins, in: Wilfried Seipel (ed.), Auguste Rodin, Eros und Leidenschaft (kat. výst.), Wasmuth Ernst Verlag 1996, s. 51–80.
  • Newton 1992, s. 130
    Joy Newton, Émile Verhaeren & Auguste Rodin, Gazette des beaux-arts CXIX, 1992, Mar., s. 123–134.
  • Herrera-Le Normand-Romain 2001
    Maria José Herrera – Antoinette Le Normand-Romain (eds.), Rodin en Buenos Aires. Su influencia y la de otros escultores franceses en la Argentina (kat. výst.), Fundación Antorchas, Buenos Aires 2001.
  • Marraud-Garnier in Le Normand-Romain 2001a, s. 24, 96, 155, 170
    Antoinette Le Normand-Romain (ed.), Rodin et lʼItalie (kat. výst.), De Luca, Roma 2001

Koncept díla, vytvořený kolem roku 1882, souvisí s projektem dantovské Brány pekel, kde byl použit na čtyřech lokacích její výzdoby. Auguste Rodin postupem času recykloval své osvědčené motivy, některé z nich přetvořil v solitérní díla. Motiv dozadu zvrácené hlavy se zavřenýma očima a pootevřenými ústy lze najít u jednoho z dětí v díle Ugolin, Torse d'un enfant nebo u muže ze sousoší Fugit Amor (obě 1882). Stejný motiv je dále součástí nedokončeného projektu pomníku Jeanne dʼArc pro Spojené státy americké. Námět hlavy byl zvětšen až v roce 1904. Ve třech verzích byl převeden do mramoru a pod různými názvy vystavován jako solitér ještě za sochařova života. Inspirací ke zvrácené hlavě mohla být kromě proudu symbolismu také Extáze sv. Terezie z Ávily (1645–1652) od Berniniho, jejíž model měl údajně Auguste Rodin ve své sbírce předloh. Na pražském odlitku jsou kromě stop po odlévání patrné zbytky rozličných vrypů a pozůstatky patiny, z čehož lze usuzovat, že se jednalo o zkušební odlitek. Datum jeho zhotovení ale není známo. V poslední sobě se nicméně objevil dokument, který zpochybňuje autorství díla. Problematika bude dále rozpracována v navazujících studiích autorky.

Martina Bezoušková 2022