Název | Bolest |
---|---|
Název v originálu | Tête de la Douleur; Tête de Méduse; La Douleur; Agonie; Douleur; Jeanne dʼArc; Orphée |
Datování | 1882 |
Provenience | Sbírka sochaře Karla Dvořáka od roku 1935. Odkaz sochaře Karla Dvořáka do NG v roce 1960. |
Způsob nabytí | odkaz |
Inventární číslo | P 3812 |
Katalogové číslo | 45 |
Tematický celek | Francouzské sochařství 19. a 20. století |
Sbírka | Sbírka moderního umění |
Druh uměleckého díla | socha |
Rozměry |
výška 24 cm
|
Materiál | |
Literatura |
Koncept díla, vytvořený kolem roku 1882, souvisí s projektem dantovské Brány pekel, kde byl použit na čtyřech lokacích její výzdoby. Auguste Rodin postupem času recykloval své osvědčené motivy, některé z nich přetvořil v solitérní díla. Motiv dozadu zvrácené hlavy se zavřenýma očima a pootevřenými ústy lze najít u jednoho z dětí v díle Ugolin, Torse d'un enfant nebo u muže ze sousoší Fugit Amor (obě 1882). Stejný motiv je dále součástí nedokončeného projektu pomníku Jeanne dʼArc pro Spojené státy americké. Námět hlavy byl zvětšen až v roce 1904. Ve třech verzích byl převeden do mramoru a pod různými názvy vystavován jako solitér ještě za sochařova života. Inspirací ke zvrácené hlavě mohla být kromě proudu symbolismu také Extáze sv. Terezie z Ávily (1645–1652) od Berniniho, jejíž model měl údajně Auguste Rodin ve své sbírce předloh. Na pražském odlitku jsou kromě stop po odlévání patrné zbytky rozličných vrypů a pozůstatky patiny, z čehož lze usuzovat, že se jednalo o zkušební odlitek. Datum jeho zhotovení ale není známo. V poslední sobě se nicméně objevil dokument, který zpochybňuje autorství díla. Problematika bude dále rozpracována v navazujících studiích autorky.
Martina Bezoušková 2022