Mučednice

Auguste Rodin

(12. 11. 1840 – 17. 11. 1917)

Název	Mučednice
Název v originálu	Martyre chrétienne; Figure couchée; La Martyre (verze grand modèle)
Datování	koncept v rámci Brány pekel 1885 / solitérní postava c. 1889
Provenience	Vystaveno Praha 1923 (č. kat. 338, orig. Rodinovo museum). Zakoupeno československým státem 1923, deponováno v MG.
Inventární číslo	P 1042
Katalogové číslo	41
Tematický celek	Francouzské sochařství 19. a 20. století
Sbírka	Sbírka umění 19. století a klasické moderny
Druh uměleckého díla	socha
Popis
Rozměry	výška 158 cm / šířka 31 cm / Hloubka 110 cm
Materiál	sádra
Literatura	Aubert 1952, s. 46–47 Marcel Aubert, Rodin: Sculptures, Éditions TEL, Paris 1952 Beausire 1988 Alain Beausire, Quand Rodin exposait, Musée Rodin, Paris 1988 Honty-Mašín 1958, č. kat. 58 Tibor Honty – Jiří Mašín, Francouzské sochařství ze sbírek Národní galerie, Národní galerie v Praze, Praha 1958. Macková 1966, č. kat. 338 Olga Macková, Sbírka francouzského umění, Národní galerie v Praze, Praha 1966. Uhrová-Müllerová-Vlček 2003, č. kat. 56 Olga Uhrová – Katarína Müllerová – Tomáš Vlček (eds.), Francouzské umění 19. a 20. století, Národní galerie v Praze, Praha 2003. Praha 1923 Výstava francouzského umění XIX. a XX. století (kat. výst.), SVU Mánes, Praha 1923. Janištinová-Juříková-Uhrová-Zemánek 1994, s. 24 Anna Janištinová – Jiří Zemánek – Madgalena Juříková – Olga Uhrová, Národní galerie v Praze. Francouzské umění 19. a 20. století, Réunion des Musées Nationaux – Národní galerie v Praze, Praha 1994. Janištinová-Juříková-Uhrová-Zemánek 1995, č. kat. 13 Anna Janištinová – Jiří Zemánek – Madgalena Juříková – Olga Uhrová, Galerie nationale de Prague. L´art français des 19e et 20 siècles, Réunion des Musées Nationaux – Národní galerie v Praze, Paris 1995. Burda–Halířová 1992, s. 8 Michal Burda – Marie Halířová, Pocta Rodinovi 1902–1992, kat. výst., Galerie hlavního města Prahy, Praha 1992 Tancock 1976, č. kat. 18 John Tancock, The Sculpture of Auguste Rodin. The Collection of the Rodin Museum, Rodin Museum, Philadephia 1976- Elsen 2003, č. kat. 84 Albert Edward Elsen (ed.), Rodinʼs Art. The Rodin Collection of the Iris & B. Gerald Cantor Centre for Visual Arts at Stanford University, Oxford University Press, New York 2003 Le Normand-Romain-Marraud-Tytgat 2007, č. kat. 56 Antoinette Le Normand-Romain – Hélene Marraud – Diane Tytgat, Rodin et le bronze: catalogue des oeuvres conservées au Musée Rodin, Musée Rodin, Paris 2007. Viéville-Magnien 2009, č. kat. 72-73 Dominique Viéville – Aline Magnien (eds.), Guide des collections du Musée Rodin, Musée Rodin, Paris 2009. Elsen 1980, repr. č. 40-44 Albert Edward Elsen, Dans lʼatelier de Rodin. Le sculpteur et les photographes, Phaïdon, Musée Rodin, Oxford–Paris 1980 Le Normand-Romain 2002 (1999), s. 384, 386 Antoinette Le Normand-Romain, Rodin. La porte de lʼEnfer, Musée Rodin, Paris 2002 (1999). Kausch 1996, index Michael Kausch, Das Menschenbild Auguste Rodins, in: Wilfried Seipel (ed.), Auguste Rodin, Eros und Leidenschaft (kat. výst.), Wasmuth Ernst Verlag 1996, s. 51–80. Spear 1967, s. 55–57 Athena Tacha Spear, Rodin Sculpture in the Cleveland Museum of Art, Cleveland Museum of Art, Cleveland 1967. Vincent 1981, s. 12–13, 24–25 Clare Vincent, Rodin at the Metropolitan Museum of Art: A History of the Collection, The Metropolitan Museum of Art Bulletin XXXVIII, Spring 1981, no. 4, s. 1–48. Barbier 1987 Nicole Barbier, Marbres de Rodin. Collection du musée, Musée Rodin, Paris 1987 Le Normand-Romain 1995a, 95–106 Antoinette Le Normand-Romain, Mémoires de marbres. La sculpture funéraire en France (1804–1914), Bibliothèque historique de la Ville de Paris, Paris 1995.

Zrod díla Mučednice vychází z Rodinova opětovného užívání motivů. V rámci Brány pekel sochař nejprve vymodeloval základní tělesné torzo ženy, které se nachází v tympanonu a na levé straně dveří. Jeho základ uplatnil s určitými obměnami také v dalších dílech – například v Mučednici, poprvé představené v galerii Georges Petit v roce 1889 (zřejmě Figure Couchée (č. kat. 12)). V této podobě má žena doširoka rozpažené ruce a zvrácenou, na levou stranu nakloněnou hlavou. Hlavní roli v solitérním pojetí plastiky hrají úhly prohnutého těla. Z toho důvodu vyvstává otázka vertikálního naklopení figury, na což by odkazovala malba od Keese van Dongena (Femme nue blonde, c. 1906). Tradičně však bývá Mučednice instalována v horizontální poloze. Souvislost takové polohy můžeme najít také s Baudelairovými Květy zla, jejichž vydání z roku 1883 Rodin ilustroval kresbami; mezi nimi i znázorněním zkroucené ženy ležící na zádech. Jiří Mašín používal pro dílo název Křesťanská mučednice, jelikož plastika vznikla ve stejné době jako Občané z Calais. Námět tím pasoval do role morálního exempla. Rodin ovšem motiv zkrouceného těla izoloval přenesením z dantovské Brány pekel i významově. Hlavním záměrem se mu stalo zachycení lidské fyziognomie, do níž se přenáší vnitřní emoce. Sádrový odlitek Mučednice byl zakoupen československým státem z výstavy Francouzské umění XIX. a XX. století (1923). Souběžně s nákupem díla vyřizoval Václav Nebeský také povolení odlít zakoupené sádry, Mučednici, Iris a Podobiznu H. Rocheforta, do bronzu. K odlití došlo později v litecké dílně Františka Bartáka (viz komentář k dílu P 1256).

Martina Bezoušková 2022