Mučednice

(12. 11. 1840 – 17. 11. 1917)
Název Mučednice
Název v originálu Martyre chrétienne; Figure couchée; La Martyre (verze grand modèle)
Datování koncept v rámci Brány pekel 1885 / solitérní postava c. 1889
Provenience Vystaveno Praha 1923 (č. kat. 338, orig. Rodinovo museum). Zakoupeno československým státem 1923, deponováno v MG.
Inventární číslo P 1042
Katalogové číslo 41
Tematický celek Francouzské sochařství 19. a 20. století
Sbírka Sbírka moderního umění
Druh uměleckého díla socha
Popis

Rozměry
výška 158 cm / šířka 31 cm / Hloubka 110 cm
Materiál
Literatura
  • Aubert 1952, s. 46–47
    Marcel Aubert, Rodin: Sculptures, Éditions TEL, Paris 1952
  • Beausire 1988
    Alain Beausire, Quand Rodin exposait, Musée Rodin, Paris 1988
  • Honty-Mašín 1958, č. kat. 58
    Tibor Honty – Jiří Mašín, Francouzské sochařství ze sbírek Národní galerie, Národní galerie v Praze, Praha 1958.
  • Macková 1966, č. kat. 338
    Olga Macková, Sbírka francouzského umění, Národní galerie v Praze, Praha 1966.
  • Uhrová-Müllerová-Vlček 2003, č. kat. 56
    Olga Uhrová – Katarína Müllerová – Tomáš Vlček (eds.), Francouzské umění 19. a 20. století, Národní galerie v Praze, Praha 2003.
  • Praha 1923
    Výstava francouzského umění XIX. a XX. století (kat. výst.), SVU Mánes, Praha 1923.
  • Janištinová-Juříková-Uhrová-Zemánek 1994, s. 24
    Anna Janištinová – Jiří Zemánek – Madgalena Juříková – Olga Uhrová, Národní galerie v Praze. Francouzské umění 19. a 20. století, Réunion des Musées Nationaux – Národní galerie v Praze, Praha 1994.
  • Janištinová-Juříková-Uhrová-Zemánek 1995, č. kat. 13
    Anna Janištinová – Jiří Zemánek – Madgalena Juříková – Olga Uhrová, Galerie nationale de Prague. L´art français des 19e et 20 siècles, Réunion des Musées Nationaux – Národní galerie v Praze, Paris 1995.
  • Burda–Halířová 1992, s. 8
    Michal Burda – Marie Halířová, Pocta Rodinovi 1902–1992, kat. výst., Galerie hlavního města Prahy, Praha 1992
  • Tancock 1976, č. kat. 18
    John Tancock, The Sculpture of Auguste Rodin. The Collection of the Rodin Museum, Rodin Museum, Philadephia 1976-
  • Elsen 2003, č. kat. 84
    Albert Edward Elsen (ed.), Rodinʼs Art. The Rodin Collection of the Iris & B. Gerald Cantor Centre for Visual Arts at Stanford University, Oxford University Press, New York 2003
  • Le Normand-Romain-Marraud-Tytgat 2007, č. kat. 56
    Antoinette Le Normand-Romain – Hélene Marraud – Diane Tytgat, Rodin et le bronze: catalogue des oeuvres conservées au Musée Rodin, Musée Rodin, Paris 2007.
  • Viéville-Magnien 2009, č. kat. 72-73
    Dominique Viéville – Aline Magnien (eds.), Guide des collections du Musée Rodin, Musée Rodin, Paris 2009.
  • Elsen 1980, repr. č. 40-44
    Albert Edward Elsen, Dans lʼatelier de Rodin. Le sculpteur et les photographes, Phaïdon, Musée Rodin, Oxford–Paris 1980
  • Le Normand-Romain 2002 (1999), s. 384, 386
    Antoinette Le Normand-Romain, Rodin. La porte de lʼEnfer, Musée Rodin, Paris 2002 (1999).
  • Kausch 1996, index
    Michael Kausch, Das Menschenbild Auguste Rodins, in: Wilfried Seipel (ed.), Auguste Rodin, Eros und Leidenschaft (kat. výst.), Wasmuth Ernst Verlag 1996, s. 51–80.
  • Spear 1967, s. 55–57
    Athena Tacha Spear, Rodin Sculpture in the Cleveland Museum of Art, Cleveland Museum of Art, Cleveland 1967.
  • Vincent 1981, s. 12–13, 24–25
    Clare Vincent, Rodin at the Metropolitan Museum of Art: A History of the Collection, The Metropolitan Museum of Art Bulletin XXXVIII, Spring 1981, no. 4, s. 1–48.
  • Barbier 1987
    Nicole Barbier, Marbres de Rodin. Collection du musée, Musée Rodin, Paris 1987
  • Le Normand-Romain 1995a, 95–106
    Antoinette Le Normand-Romain, Mémoires de marbres. La sculpture funéraire en France (1804–1914), Bibliothèque historique de la Ville de Paris, Paris 1995.

Zrod díla Mučednice vychází z Rodinova opětovného užívání motivů. V rámci Brány pekel sochař nejprve vymodeloval základní tělesné torzo ženy, které se nachází v tympanonu a na levé straně dveří. Jeho základ uplatnil s určitými obměnami také v dalších dílech – například v Mučednici, poprvé představené v galerii Georges Petit v roce 1889 (zřejmě Figure Couchée (č. kat. 12)). V této podobě má žena doširoka rozpažené ruce a zvrácenou, na levou stranu nakloněnou hlavou. Hlavní roli v solitérním pojetí plastiky hrají úhly prohnutého těla. Z toho důvodu vyvstává otázka vertikálního naklopení figury, na což by odkazovala malba od Keese van Dongena (Femme nue blonde, c. 1906). Tradičně však bývá Mučednice instalována v horizontální poloze. Souvislost takové polohy můžeme najít také s Baudelairovými Květy zla, jejichž vydání z roku 1883 Rodin ilustroval kresbami; mezi nimi i znázorněním zkroucené ženy ležící na zádech. Jiří Mašín používal pro dílo název Křesťanská mučednice, jelikož plastika vznikla ve stejné době jako Občané z Calais. Námět tím pasoval do role morálního exempla. Rodin ovšem motiv zkrouceného těla izoloval přenesením z dantovské Brány pekel i významově. Hlavním záměrem se mu stalo zachycení lidské fyziognomie, do níž se přenáší vnitřní emoce. Sádrový odlitek Mučednice byl zakoupen československým státem z výstavy Francouzské umění XIX. a XX. století (1923). Souběžně s nákupem díla vyřizoval Václav Nebeský také povolení odlít zakoupené sádry, Mučednici, Iris a Podobiznu H. Rocheforta, do bronzu. K odlití došlo později v litecké dílně Františka Bartáka (viz komentář k dílu P 1256).

Martina Bezoušková 2022