Triumf Flory

(11. 5. 1827 – 12. 10. 1875)

Název	Triumf Flory
Název v originálu	Le Triomphe de Flore; Flore
Datování	1865 (odlito 1917?)
Provenience	Vybráno československým státem 1923, 1925 deponováno do sbírky MG.
Způsob nabytí	státní nákup
Inventární číslo	P 1052
Katalogové číslo	28
Tematický celek	Francouzské sochařství 19. a 20. století
Sbírka	Sbírka moderního umění
Druh uměleckého díla	socha
Značeno	Susse Frères / Fondeurs à Paris / J B Carpeaux 1866/ Cire perdue
Rozměry	výška 149 cm / šířka 195 cm
Materiál	bronz
Literatura	Braunwald–Wagner 1975, s. 155, 180, 186, 193-199, 223, 274, 375, 379 Anny Braunwald – Anne Middleton Wagner, Metamorphoses in Nineteenth Century Sculpture, Cambridge Harvard University Press, Cambridge 1975 Honty-Mašín 1958, s. 32 Tibor Honty – Jiří Mašín, Francouzské sochařství ze sbírek Národní galerie, Národní galerie v Praze, Praha 1958. Hartmann-Procházka 1966, s. 63 Petr Hartmann – Václav Procházka, Francouzské sochařství ze sbírek Národní galerie (kat. výst.), Národní galerie v Praze, Praha 1966. Macková 1966, č. kat. 128 Olga Macková, Sbírka francouzského umění, Národní galerie v Praze, Praha 1966. Uhrová-Müllerová-Vlček 2003, č. kat. 38 Olga Uhrová – Katarína Müllerová – Tomáš Vlček (eds.), Francouzské umění 19. a 20. století, Národní galerie v Praze, Praha 2003. Praha 1923, s. 312 Výstava francouzského umění XIX. a XX. století (kat. výst.), SVU Mánes, Praha 1923. Macková-Štech 1962, s. 8, 96 Sbírka francouzského umění: Národní galerie v Praze (kat. exp.), Národní galerie v Praze, Praha 1962. Honty 1956, č. kat. 332 Tibor Honty, Francouzské sochařství ze sbírek Národní galerie v Praze (soubor 12 fotografií T. Hontyho), Orbis, Praha 1956. Janson 1985 Horst Waldemar Janson: Nineteenth-Century Sculpture, Thames & Hudson Ltd., London 1985. Janištinová-Juříková-Uhrová-Zemánek 1994 Anna Janištinová – Jiří Zemánek – Madgalena Juříková – Olga Uhrová, Národní galerie v Praze. Francouzské umění 19. a 20. století, Réunion des Musées Nationaux – Národní galerie v Praze, Praha 1994. Janištinová-Juříková-Uhrová-Zemánek 1995, č. kat. 34 Anna Janištinová – Jiří Zemánek – Madgalena Juříková – Olga Uhrová, Galerie nationale de Prague. L´art français des 19e et 20 siècles, Réunion des Musées Nationaux – Národní galerie v Praze, Paris 1995. Theime-Becker 1992, s. 80–81 Le Normand-Romain-De Margerie-Pingeot 1986, s. 143, repr. č. 150, 151 Antoinette Le Normand-Romain – Laure de Margerie – Anne Pingeot, Musée dʼOrsay: Catalogue sommaire illustré des sculptures, Musée dʼOrsay – Réunion des musées nationaux, Paris 1986. Mantz 1876, s. 608–613 Paul Mantz, Carpeaux, Gazette des Beaux-Arts XIII, 1876, 1 mai, s. 593–631. Chesneau 1880 Ernest Chesneau, Le statuaire J.-B. Carpeaux. Sa vie et son oeuvre, A. Quantin, Paris 1880 Vitry-Laran-Lebas 1900, s. 72, 74, 77, 79, 80, 82, 104–105, 202, 253, 264, 271, 272, 284 Paul Vitry – Jean Laran – Georges Lebas, Carpeaux. 48 Planches Hors-Texte, Accompagnées de 48 Notices Redigées Par Jean Laran Et Georges Le Bas Et Precedees D'Une Introduction de Paul Vitry, Librairie Centrale des Beaux-Arts, Paris 1900. Durand-Ruel 1913, s. 61–64 Paul Durand-Ruel, Atelier J.-B. Carpeaux. Catalogue de sculptures originales par J.-B. Carpeaux, terres cuites, plâtres, bronzes, marbres, parmi lesquels „La Danse“, groupe original en terre cuite, „Ugolin et ses enfants“, groupe original en terre cuite, groupes, statuettes, bustes, etc., Paris 1913 Sarradin 1927, s. III, 5, 13 Édouard Sarradin, Carpeaux, Rieder, Paris 1927. Clément-Carpeaux 1934, repr. s. 319 Louise Clément-Carpeaux, La Vérité sur lʼoeuvre et la vie de J.-B. Carpeaux, Dousset et Bigerelle, Paris 1934 Kocks 1986 Dirk Kocks, La Sculpture du XIXe siècle. Une mémoire retrouvée: les fonds de sculpture, La Documentation française, Paris 1986. Dujardin-Beaumetz 1992, s. 234–235 François Dujardin-Beaumetz, Entretiens avec Rodin, Paris 1992 Poletti-Richarme 2003, sv. VI, s. 39–40 Michel Poletti – Alain Richarme, Jean-Baptiste Carpeaux, sculpteur. Catalogue raisonné de lʼoeuvre édité, Éditions E. C. Expressions Contemporaines & Les Éditions de lʼAmateur, Paris 2003. Kesner 1961, n. pag. Ladislav Kesner, Národní galerie v Praze. Sbírky ve Šternberském paláci, Národní galerie v Praze, Praha 1961. Faure 1928 Élie Faure, Dějiny umění IV, Aventinum, Praha 1928 Gatineau-Helbronner 2003, s. 101-106 Évelyne Gatineau-Helbronner, Catalogue raisonné des sculptures du XIXe siècle (1800–1914) des musées de Bordeaux, Bordeaux 2003 (Atelier national de Reproduction des Thèses, Lille 2004). Volné směry XXIV 1926, č. kat. SA 19, s. 70

V roce 1861 architekt Hector Lefuel rekonstruoval křídlo Louvru, tzv. Pavillon de Flore. Část původně navržená architektem Jacquesem II Androuetem du Cerceau se již delší dobu nenacházela v optimálním stavu. V rámci renovace došlo také k vytvoření nové sochařské výzdoby. Za tímto účelem se v roce 1863 Lefuel obrátil s oficiální nabídkou na sochaře Julese Caveliera, aby vytvořil dekoraci na fasádě směrem k zahradě Tuileries, a na Carpeauxe, aby dekorativně pojednal fasádu směrem k Seině. Zde se také nachází tympanon Triumf Flory, podle něhož bylo celé křídlo nakonec pojmenováno. Carpeauxovo zdařilé provedení ženského aktu bohyně jara Flory bylo odhaleno v roce 1866. Reliéf byl jednoznačně inspirován oblou modelací sochaře Jeana Goujona, který rovněž pracoval na výzdobě Louvru, ale formálně také příklady renesančních mistrů (viz dílo Diany s jelenem, 1540–1560, nyní atribuované sochaři Beauvalletovi). Jednotlivé komponenty reliéfu jsou po vzoru vlámských mistrů bohatě modelovány a včleněny do rozpohybované kompozice s putti. Pozoruhodné je Carpeauxovo provedení detailů, ať už se jedná o znázornění zubů, držících se rukou, nebo vlasů vlajících a splývajících jako draperie kolem těla Flory. Bohyně má na hlavě věnec s květinami, jejichž rozmístění pokračuje za figurální námět a rámuje celý výjev. Carpeauxova Flora typologicky připomíná ve stejné době vytvořené znázornění žen v díle Tanec na pařížské Opeře (1868). Pražský odlitek vznikl v litecké dílně Susse Frères Fondeurs, zřejmě v roce 1917. Dílo bylo vybráno v rámci státního nákupu v roce 1923. Tehdy byl v Praze na výstavě Francouzské umění XIX. a XX. století představen sádrový odlitek (č. kat. 332, Galerie Susse et Fr.).

Martina Bezoušková 2022