Název | Stojící Buddha |
---|---|
Místo vzniku | Myanmar |
Datování | 2. polovina 19. století |
Provenience | Uměleckoprůmyslové museum v Praze |
Způsob nabytí | získáno převodem 1963 |
Inventární číslo | Vp 1626 |
Tematický celek | Buddhistické umění |
Sbírka | Sbírka umění Asie |
Druh uměleckého díla | socha |
Rozměry |
výška 152 cm
|
Materiál | |
Technika | |
Literatura |
Socha v téměř životní velikosti ukazuje Buddhu útlé postavy s hlavou mírně nachýlenou dopředu. Levou rukou zachytává okraj mnišského roucha, pravá snad ukazovala gesto prokazování milosti (varada-mudra). Případně mohl Buddha chybějícím prostředním prstem přidržovat plod slivoně myrobalánu (Prunus cerasifera, srov. NGP, inv. č. Vp 2411) jako obdobná myanmarská socha ve sbírkách Britského muzea (The British Museum, inv. č. 1923,0305.1). Pásek lemující účesovou část hlavy a bordury mnišského roucha zdobí ornament s inkrustací barevných zrcadlových destiček. Socha byla poškozena v roce 1969 při požáru zámku v Benešově nad Ploučnicí. Při restaurování byly záměrně ponechány některé partie, například zčernalý výběžek na temeni hlavy, aby tuto nešťastnou událost připomínaly. Původ tohoto typu figur s výraznou tendencí ke zdobnosti se spojuje s Mandalají, někdejším hlavním městem Myanmaru (Barmy), založeným teprve v roce 1857, mimo jiné s velkorysým záměrem stát se celoasijským centrem buddhismu.
Zdenka Klimtová 2022