Název | Hlava Buddhy |
---|---|
Místo vzniku | Gandhára, dnešní Pákistán |
Datování | 3.–4. století |
Provenience | sbírka Emila Filly |
Způsob nabytí | získáno 1961 |
Inventární číslo | Vp 782 |
Tematický celek | Buddhistické umění |
Sbírka | Sbírka umění Asie |
Druh uměleckého díla | socha |
Rozměry |
výška 28 cm
|
Materiál | |
Technika | |
Literatura |
Působivost výrazu je založena na kontrastu měkké modelace tváří, brady a plných rtů pod strohými, přesně ohraničenými liniemi obočí sbíhajícího se nad kořenem nosu. Oči s přivřenými víčky naznačují pohroužení do meditace, celá tvář navozuje dojem vnitřního klidu. Zvlněné vlasy se rozbíhají do stran, nad čelem jsou vyčesány vzhůru a pokrývají ušníšu, výběžek na temeni lebky. Dalším ze zvláštních znaků Buddhovy podoby je úrna, znamení na čele, a zde jen částečně zachované protažení ušních boltců, podle legendy důsledek Buddhova mládí na otcovském královském dvoře, kdy nosíval těžké šperky. Štukové figury Buddhy a bódhisattvů bývaly umístěny v interiérech svatyní klášterních komplexů, na rozdíl od břidlicových reliéfů, jejichž místo bylo na vnějších zdech staveb (srov. inv. č. Vp 323, Vp 783, Vp 1758, Vp 3205).
Zdenka Klimtová 2022