| Název | Svatý Šebestián |
|---|---|
| Místo vzniku | Neapol |
| Datování | 1655–1660? |
| Provenience | sbírka Šternberk-Manderscheidů, 1798–1948 (od roku 1798 zapůjčeno do Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění) |
| Původní umístění | Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění, později Státní sbírka starého umění, posléze Národní galerie v Praze |
| Způsob nabytí | zakoupeno v roce 1948 |
| Inventární číslo | O 2721 |
| Předchozí inventární čísla | DO 44 |
| Katalogové číslo | 19 |
| Tematický celek | Španělské malířství a sochařství 13.-19. století |
| Sbírka | Sbírka starého umění |
| Druh uměleckého díla | obraz |
| Přípis | Na zadní straně napínacího rámu vlevo nahoře je papírový štítek s číslem Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění „EC 759“; vlevo dole je pak papírový štítek s textem „Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel v Čechách“ a razítko s číslem „OP 81“. |
| Rozměry |
bez rámu: výška 2150 mm / šířka 1715 mm
|
| Materiál | |
| Technika | |
| Literatura | |
| Prameny |
Tuto kompozici lze klást do přímé souvislosti s kresbou Jusepe de Ribery ze sbírky Indiana University v Bloomingtonu, v níž lze hledat východisko pro řadu Riberových sv. Šebestiánů. Dynamismus vzepjetí postavy sv. Šebestiána, který postrádáme na zmíněné kresbě, je o to výrazněji podán na kresbě v Ashmolean Museum v Oxfordu. Třetí kresebná varianta připisovaná Riberovi ze Szépmüvészeti Múzeum v Budapešti je zrcadlovou kompozicí pražského obrazu. Celkovou kompozicí, jejími jednotlivými prvky (například zvratem hlavy), modelací a barevností se pražskému obrazu blíží rovněž Sv. Šebestián se sv. Irenou (1650–1654) ze Staatliche Kunstsammlungen v Drážďanech – tato malba je považována za rané dílo Lucy Giordana, Riberova imitátora a následovníka.
Martina Jandlová (Štěpánek 2019 – kráceno) 2020