Obětování Polyxeny
(1687 – 1767)
| Název | Obětování Polyxeny |
|---|---|
| Místo vzniku | Itálie |
| Datování | před 1767 |
| Provenience | sbírka hrabat Thunů; následně do roku 1950 sbírka Hermíny Srbové |
| Způsob nabytí | získáno 1950 ze sbírky Hermíny Srbové |
| Inventární číslo | O 10461 |
| Tematický celek | Staří mistři II |
| Sbírka | Sbírka starého umění |
| Druh uměleckého díla | obraz |
| Značeno | vlevo dole pod nohama: Gio Bat / … / Pittoni/ … |
| Rozměry |
výška 71 cm / šířka 52 cm
|
| Materiál | |
| Technika | |
| Literatura |
Osmá kniha Ovidiových Proměn obsahuje i příběh opuštěné krétské princezny Ariadny, kterou v momentu zoufalství nachází Bakchus. Téma se stalo námětem Pittoniho malby Bakchus a Arianda (inv. č. O 10459). Také výjev Obětování Polyxeny vychází ze stejného zdroje, z knihy třinácté s příběhem dcery trójského krále Priama a královny Hekabé, jejíž oběť měla usmířit Achillův posmrtný stín a zajistit příznivý vítr pro návrat Řeků do Thrákie. Popularitu námětu Ovidiových Proměn odráží jeho velká obliba nejen v benátském malířství, ale také v dobové divadelní a operní produkci. Ostatně dekorativně pojatá kompozice výjevů, řasení draperií i baletní postoje a gesta k dvorským i divadelním choreografiím jednoznačně odkazují.
Lucie Němečková 2021