Děti pojídající ústřice

Španělský malíř inspirovaný Bartolomé Estebanem Murillem (?)
Název Děti pojídající ústřice
Místo vzniku Španělsko (?)
Datování 1675 – 1700
Provenience ? Mme K., 1911; Bachstitz Gallery, po 1920; sbírka Fritze von Gans, Frankfurt nad Mohanem, po 1920; Ambasáda USA, před 1948
Způsob nabytí získáno v roce 1948 z Fondu národní obnovy
Inventární číslo DO 5230
Katalogové číslo 23
Tematický celek Španělské malířství a sochařství 13.-19. století
Sbírka Sbírka starého umění
Druh uměleckého díla obraz
Přípis

Na zadní straně napínacího rámu je štítek s nečitelným francouzským razítkem.
Rozměry
obraz: výška 1520 mm / šířka 1145 mm
Materiál
Technika
Literatura
  • ALBA–JOVER 2019, s. 47
    Laura Alba, Maite Jover de Celis, Niños jugando a los dados de Pedro Núñez de Villavicencio. Historia de una obra a través de su radiografía. Accessed 20 September 2019. Available at: https://www.researchgate.net/publication/268290160_Ninos_ jugando_a_los_dados_de_Pedro_Nunez_de_Villavicencio_Historia_ de_una_obra_a_traves_de_su_radiografia
  • AYALA MALLORY 1983, s. 32
    Nina Ayala Mallory, Bartolomé Esteban Murillo, Madrid 1983
  • KAT. BACHSTITZ 1920
    Bachstitz Gallery, kat., The Hague 1920.
  • KAT. GALERIE HEINEMANN 1911
    Altspanische Ausstellung, kat. výst., Galerie Heinemann, München 1911, č. 35.
  • CAT. POZNAŃ 1967, s. 76
    Anna Dobrzycka (ed.), [Exhib. cat.] Malarstwo hiszpańskie XIV–XVIII wieku w zbiorach polskich, Poznań 1967
  • GONZÁLEZ RAMOS 1999, s. 153
    Roberto González Ramos, Pedro Núñez Villavicencio, Caballero pintor, Sevilla 1999.
  • HARASZI-TAKÁCS 1977, s. 129–155
    Marianne Haraszti-Takács, Pedro Núñez Villavicencio, disciple de Murillo, Bulletin du Musée Hongrois des Beaux-Arts XLVIII−XLIX, 1977, s. 129–155.
  • HARASZTI-TAKÁCS 1983
    Marianne Haraszti-Takács, Spanish Genre Painting in the Seventeenth Century, Budapest 1983.
  • MAYER 1911, s. 143
    August Liebmann Mayer, Die sevillaner Malerschule. Beiträge zu ihrer Geschichte, Leipzig 1911.
  • MAYER 1913, s. 143
    August Liebmann Mayer, Murillo, Stuttgart–Berlin 1913.
  • MAYER 1942, s. 324–366
    Augusto L. Mayer, Historia de la pintura española, 2. vyd., Madrid 1942.
  • PÉREZ SÁNCHEZ 1968, s. 295–296
    Alfonso Emilio Pérez Sánchez, Pintura española en colecciones polacas, Goya, 1968, č. 83, s. 298–299.
  • ŠTĚPÁNEK 1968−1969, s. 229
    Pavel Štěpánek, La pintura española en la Galería Nacional de Praga, Arte Español I−III, 1968/69, s. 222–235, fig. 1–19.
  • ŠTĚPÁNEK 1969, s. 192–194
    Pavel Štěpánek, La pintura española en la Galería Nacional de Praha, Ibero-Americana Pragensia III, 1969, s. 181–202.
  • ŠTĚPÁNEK 1989−1990
    Pavel Štěpánek, Španělské umění 17. a 18. století z československých sbírek, kat. výst., Středočeská galerie, Praha 1989.
  • ŠTĚPÁNEK 2019A, s. 88–90
    Pavel Štěpánek, Art-Historical Research of El Greco’s Painting Christ in Prayer from the National Gallery in the 20th Century, Bulletin of the National Gallery in Prague XIX, 2019, s. 6–19 (angl.), 70–79 (čes.).
  • THIEME–BECKER 1907−1950, s. 539
    Ulrich Thieme–Felix Becker, Hans Vollmer, Allgemeines Lexikon der Bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart, I−XXXVII, Leipzig 1907–1950.

Z postav dětí, zobrazených s mimořádně realistickou ostrostí a bez náznaků sebemenší idealizace, především ve tvářích, vyplývá umělcův kritický přístup ke skutečnosti, což jej přibližuje na jedné straně ke španělské žánrové realistické malbě Murillovy linie, na druhé pak zejména ke skupině italských a v Itálii působících severských malířů. Obraz byl v minulosti považován za dílo Pedra Núñeze de Villavicencio (Gaya Nuño in: Cat. Poznan 1967, s. 76, č. 3). Alfonso Emilio Pérez Sánchez (1968, s. 295−295) však atribuci odmítl. Marianna Haraszti-Takács se v roce 1977 (s. 129−155, č. kat. 48−49) k připsání Núñezovi de Villavicencio vrátila. Způsob malby však vylučuje souvislosti s tímto autorem, i když chlapecké figury jsou mu typologicky blízké. To je však společný znak širší skupiny malířů, např. Ceruttiho. Nejnověji odmítl autorství Pedra Núñeze de Villavicencio Roberto González Ramos (1999, s. 153, č. kat. 31). V tuto chvíli lze tedy obraz určit jako dílo španělského (?) malíře druhé poloviny 17. století. Slabá kopie našeho obrazu existuje v Galérii města Bratislavy, kde byla vypuštěna dívčí postava za chlapcem vpravo.

Martina Jandlová (Štěpánek 2019 – kráceno) 2020