Vyhnání Adama a Evy z ráje
(1577 – 1640)
| Název | Vyhnání Adama a Evy z ráje |
|---|---|
| Místo vzniku | Nizozemí |
| Datování | |
| Datace uvedená | 1620 |
| Provenience | 1642 sbírka Hermana de Neyt, Antverpy; 1652 sbírka umělce a obchodníka s uměním Viktora Wolfoeta, Antverpy; mezi lety 1802–1923 sbírka hraběte Kristiana Kryštofa Clam-Gallase, v této době dlouhodobě zapůjčeno Obrazárně Společnosti vlasteneckých přátel umění; 1932 navráceno dědičce, kněžně Sofii Auersperg, zámek Frýdlant; 1936 kníže Ferdinad Auersperg, Hejnice u Frýdlantu; 1939–1945 zámek Milešov; 1945–1950 Severočeské muzeum v Liberci |
| Způsob nabytí | získáno 1950 ze Severočeského muzea v Liberci |
| Inventární číslo | O 10443 |
| Tematický celek | Staří mistři II |
| Sbírka | Sbírka starého umění |
| Druh uměleckého díla | obraz |
| Značeno | vlevo dole: 813 |
| Rozměry |
výška 49 cm / šířka 64 cm
|
| Materiál | |
| Technika | |
| Literatura |
Malířskou skicu vytvořil Rubens jako návrh pro nástropní malbu jezuitského kostela v Antverpách. Nástropní malba měla být součástí cyklu pláten s náměty vycházejícími ze Starého a Nového zákona a ze života vybraných světců. Scéna Vyhnání Adama a Evy z ráje však nakonec byla z konceptu výzdoby vynechána a k provedení ve velkém formátu nedošlo. Rubensovy malby z antverpského kostela shořely v roce 1718. Pražská skica ukazuje vyhnání prarodičů z ráje, jak je popsáno ve starozákonní knize Genesis. Jejich pozemský úděl je již zpečetěn – cherubín je vyhání přímo na pospas smrti.
0000