Název | Venkovská slavnost |
---|---|
Místo vzniku | Belgie |
Datování | |
Provenience | (?) v roce 1676 Forchondt, Vídeň; mezi lety 1738?–1945 Nostická obrazová sbírka, Praha |
Způsob nabytí | získáno 1945 z Nostické obrazové sbírky, Praha |
Inventární číslo | DO 4163 |
Tematický celek | Staří mistři II |
Sbírka | Sbírka starého umění |
Druh uměleckého díla | obraz |
Rozměry |
výška 33 cm / šířka 53 cm
|
Materiál | |
Technika | |
Literatura |
Scéna ukazuje širokou škálu zábavy venkovského obyvatelstva. V popředí si hraje několik skupinek dětí. V jejich dovádění je patrný vliv Pietera I. Bruegela, a to zejména jeho slavného obrazu Dětské hry z roku 1560 (Kunsthistorisches Museum, Vídeň). Hoši „jezdí“ na dřevěném koníku, na druhé straně si děti na kolenou patrně hrají na „kolik rohů má koza“. Poblíž nich skupina chlapců honí postavu převlečenou za šaška, která roztáčí velkou obruč. Významné místo na obraze dává tušit, že nejde o pouhé zobrazení dětské zábavy. V dobové emblematice lze najít vyobrazení malého hocha, který se snaží rozpohybovat obruč. Nápis komentuje hochovo počínání: „lépe nechat v klidu“. Marnost a pošetilost takového konání je na našem obraze zdůrazněna tím, že obruč drží šašek, jenž personifikuje bláznovství. Ostatně i další hry dětí, napodobující chování dospělých, jsou výrazem nejenom nevinnosti, ale také naivity, zaslepenosti či marnosti, jak se rozepsal Erasmus Rotterdamský v Chvále bláznovství.
Lucie Němečková 2021