Autoportrét (?)

Christopher Paudiss proslul jako autor rozměrných moralizujících venkovských scén. Mezi jeho nemnoha portréty patří pražská podobizna k těm nejzdařilejším. Malíř vypodobnil téměř jistě sám sebe, po Rembrandtově vzoru v baretu s pery a v tunice, které byly od 16. století oblíbené v zobrazeních učenců a filozofů. Paudiss do této malby vložil ještě další sdělení – pootevřená ústa vyjadřují, že obraz může hovořit i beze slov v duchu Horatiova ut pictura poesis (básně jsou jak obrazy). Gesto ruky, které velmi pravděpodobně odráží umělcovu složitou životní situaci, nalezne vysvětlení v emblematické literatuře, konkrétně v Ikonologii Cesara Ripy (emblém č. 42: Chudoba mne přemáhá, ale nadání povzbuzuje).

Lucie Němečková 2021