Pohled na Znojmo

Václav Hollar
(13. 7. 1607 – 25. 3. 1677)
Název Pohled na Znojmo
Datování 1636
Provenience Hollareum
Způsob nabytí převzato z Národního muzea v roce 1949
Inventární číslo K 31213
Katalogové číslo 30
Tematický celek Kresby Václava Hollara
Sbírka Sbírka grafiky a kresby
Druh uměleckého díla kresba
Nápis Znaim
Rozměry
výška 103 mm / šířka 273 mm
Materiál
Technika
Literatura
  • Borovský 1907, s. 128
    František Antonín Borovský, Hollar a české Hollareum, Dílo V, Praha 1907
  • Denkstein 1977, s. 48
    Vladimír Denkstein, Hollarovy rané kresby z let 1625–1630 / The Early Drawings of Václav Hollar of 1625–1630, Umění XXV, 1977, s. 193–223
  • Kat. Manchester 1963, kat. č. D 69
    F. G. Grossmann, Wenceslaus Hollar 1607–1677, Drawings, Paintings, Etchings, kat., City Art Gallery, Manchester 1963.
  • Kat. Milán 1966, kat. č. 63
    L’Arte del Barocco in Bohemia, kat. výst., Palazzo reale, Milano 1966.
  • Kat. Praha 1983, kat. č. 30
    Gabriela Kesnerová – Anthony Griffiths, Václav Hollar: Kresby a grafické listy ze sbírek Britského muzea v Londýně a Národní galerie v Praze, kat. výst., Národní galerie v Praze, Praha 1983.
  • Kat. Praha 2001, kat. č. II/6.43
    Vít Vlnas (ed.), Sláva barokní Čechie. Umění, kultura a společnost 17. a 18. století, kat. výst., Národní galerie v Praze, Praha 2001.
  • Kat. Praha 2007, kat. č. II/32
    Alena Volrábová (ed.), Václav Hollar a Evropa mezi životem a zmarem / Wenceslaus Hollar and Europe between Life and Desolation, kat. výst., Národní galerie v Praze, Praha 2007.
  • Sprinzels 1938, č. 272
    Franz Sprinzels, Wenceslaus Hollar and His Drawings / Hollar: Handzeichnungen, Wien 1938.
  • Urzidil 1936, tab. XLV, obr. 111
    Johannes Urzidil unter Mitarbeit von Franz Sprinzels, Wenceslaus Hollar: Der Kupferstecher des Barock, Wien–Leipzig 1936.
  • Volrábová 2017, kat. č. II/112
    Alena Volrábová, Václav Hollar (1607–1677): kresby. Soupisový katalog, Národní galerie v Praze, Praha 2017.

Arundelova výprava doputovala také do Lince, kde se diplomat poprvé krátce sešel s císařem a kde Hollar využil času k několika kresbám Lince a okolí (Volrábová 2017, kat. č. II/90–93). Poté členové výpravy dopluli do Vídně, odkud se 1. července vydali po souši do Prahy. Na Moravě se zastavili ve Znojmě, kde viděli mnoho pěkných malovaných domů (Springell 1963, s. 69, pozn. 119), jak zaznamenal William Crowne. Na Hollarově kresbě vévodí městu obehnanému hradbami dvě dominanty – gotický kostel sv. Mikuláše a vlevo od něj renesanční kaple sv. Václava. Repusoár tentokrát nezabírá vodní plocha, ale tvoří jej zvlněný terén, kolorovaný nezvykle tmavě zeleně. Otázkou zatím zůstává, zda je toto kolorování původní. Kresba vznikla podle předlohy, kterou posléze použil také Matthäus Merian st. pro mědiryt vydaný v Topographia Bohemiae (NH 2692) v roce 1650. Kresby, jež se nám z Arundelovy cesty zachovaly, totiž nebyly určeny k přenosu do grafické podoby. Obě finální díla – jak propracovaná kolorovaná kresba, tak grafika – tedy měla společnou předlohu, podle níž následně vznikala.

Alena Volrábová 2020