Höchst nad Mohanem

Václav Hollar
(13. 7. 1607 – 25. 3. 1677)
Název Höchst nad Mohanem
Datování 1636
Provenience Hollareum
Způsob nabytí převzato z Národního muzea v roce 1949
Inventární číslo K 31202
Katalogové číslo 20
Tematický celek Kresby Václava Hollara
Sbírka Sbírka grafiky a kresby
Druh uměleckého díla kresba
Nápis nahoře: Höchst / Moenus fluvius – Nidda fluvius; vpravo dole: 2/12 May 1636
Rozměry
výška 108 mm / šířka 269 mm
Materiál
Technika
Literatura
  • Denkstein 1977a, tab. 34, 35
    Vladimír Denkstein, Wenceslaus Hollar: Zeichnungen, Prag 1977
  • Denkstein 1978, tab. 34, 35
    Vladimír Denkstein, Václav Hollar: Kresby, Praha 1978
  • Kat. Manchester 1963, kat. č. D 43
    F. G. Grossmann, Wenceslaus Hollar 1607–1677, Drawings, Paintings, Etchings, kat., City Art Gallery, Manchester 1963.
  • Kat. Mohuč 1987, kat. č. 87
    Wenzel Hollar 1607–1677: Reisebilder vom Rhein: Städte und Burgen am Mittelrhein in Zeichnungen und Radierungen, kat. výst., Landesmuseum Mainz, Mainz 1987.
  • Sprinzels 1938, č. 212
    Franz Sprinzels, Wenceslaus Hollar and His Drawings / Hollar: Handzeichnungen, Wien 1938.
  • Volrábová 2017, kat. č. II/45
    Alena Volrábová, Václav Hollar (1607–1677): kresby. Soupisový katalog, Národní galerie v Praze, Praha 2017.

Kresba vznikla nepochybně na základě skici z alba z John Rylands University Library v Manchesteru (Volrábová 2017, kat. č. II/44). Je datovaná do května roku 1636, což nám umožňuje klást vznik předchozího náčrtu Höchstu do období cesty s Arundelem. Höchst – dnes součást Frankfurtu – byl pro svou malebnou siluetu patrnou od řeky vítaným vedutistickým námětem. V centru města za hradbami je vidět původně karolínský, pozdně goticky přestavěný kostel sv. Justýna, vlevo pak zámek mohučských kurfiřtů a arcibiskupů z konce 16. století. Hollar, který se někdy přidržoval starších předloh, zobrazil město v podstatě na stejném principu jako veduta z knihy Daniela Meissnera Thesaurus Philosphicus z roku 1625. Loď zobrazenou na obou kresbách jako kotvící u břehu – pravděpodobně Arundelovu – nalezneme i v mědirytu, který vydal Matthäus Merian ve své Topographii v roce 1646 (NH 2661).

Alena Volrábová 2020